Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ostrovačice, Polom, Slavnič. Tři obce, kde není úniku před hlukem z aut

  9:51aktualizováno  9:51
Jedna leží u Brna, druhá u Přerova a třetí nedaleko Havlíčkova Brodu. Přesto tyto tři obce mají podle aktuální Zprávy o životním prostředí jedno společné. Nadměrným, zdraví škodlivým hlukem je v Ostrovačicích, Polomi a Slavniči zasažena více než polovina tamních obyvatel.
Za nadměrný hluk mohou také těžké kamiony

Za nadměrný hluk mohou také těžké kamiony | foto: Jan Karásek, MAFRA

Tři obce spojuje i zdroj prakticky nepřetržitého hluku, kterým je hustá automobilová doprava. Slavnič na Vysočině a Ostrovačice v okrese Brno-venkov leží na trase dálnice D1, nejvytíženější autostrády v zemi. Polom u Přerova zase protíná frekventovaná silnice na Nový Jičín a Frýdek-Místek.

"Když vyjdete před barák, tak ani neslyšíte, co vám říká soused. Je to hrůza," postěžoval si už dříve na nadměrný hluk z aut místostarosta Polomi Václav Sládeček.

Hluk podporuje vznik civilizačních chorob

Kromě špatného spaní nebo snížené schopnosti se soustředit se dlouhodobý nadměrný hluk podílí i na vzniku nebo prohloubení civilizačních chorob, jako je vysoký krevní tlak nebo cukrovka.

Jak škodí decibely?

  • Už při mírném zvýšení hlukové zátěže reaguje organismus například zvýšením srdeční frekvence, krevního tlaku, svalového napětí či rozvojem únavy.

  • Při dlouhodobém působení urychluje hluk vznik civilizačních chorob, jako jsou infarkt, cukrovka či poruchy imunitního systému, nebo zhoršuje průběh těchto chorob.
  • Prodlužuje se doba usínání a zhoršuje se kvalita spánku, což vede k únavě a snížené výkonnosti.

"Byly popsány také negativní účinky nadměrného hluku na centrální nervový a imunitní systém. Dopad hluku na zdraví může být i navýšen v kombinaci s jinými vlivy, například se znečištěným ovzduším," uvádí aktuální ekologická zpráva.

Upozorňuje, že nadměrný hluk brání obcím v rozvoji, může vést k postupnému vylidňování, k poklesu ceny nemovitostí a k prohlubující se sociální segregaci, tedy soustředění slabších sociálních vrstev.

"Extrémní hlukové zátěži z dopravy nad 70 decibelů v nočních hodinách (limit je 60 decibelů pro silniční dopravu) je nejvíce obyvatel vystaveno v Olomouci (1 919 obyvatel), ve Znojmě a v Opavě; v Praze je této hodnotě hlukové zátěže vystaveno 630 obyvatel," připomněl dokument, který každoročně z podkladů různých odborných institucí připravuje Česká informační agentura životního prostředí Cenia. Na konci roku se s údaji o hluku seznámila vláda.

Miliony Čechů v hluku

Podle ekologické zprávy je hlukem nad 55 decibelů vystaveno 2,3 milionů Čechů, což je víc jak pětina obyvatel – a to mapování hluku v Česku podle evropských předpisů ještě nebylo ukončeno. Mírnějšímu limitu nad 60 decibelů v noci "nevyhovuje" něco přes 300 tisíc lidí, tedy tři procenta obyvatel. Ve velkých městech - Praze, Brně či Ostravě - ovšem tento podíl výrazně stoupá.

Z 90 procent je zdrojem zdraví škodlivého hluku právě silniční doprava.

50 tisíc mrtvých Evropanů

V zemích EU žije přibližně 115 mil. obyvatel exponovaných celodenní hlukové zátěži nad 55 decibelů (23 procent populace), z toho 95 mil. obyvatel je obtěžováno hlukem pocházejícím ze silniční dopravy. Zhruba 63 % obyvatel zatížených nadměrným hlukem žije v městských aglomeracích.

Nejvíce lidí zasažených hlukem z hlavních silničních tahů mimo městské aglomerace má Francie a Spojené království, kde přesahuje 10 milionů zasažených obyvatel. Ve Francii je rovněž velmi vysoký počet obyvatel zasažených extrémní hlukovou zátěží z dopravy nad 75 decibelů, který činí 1,79 milionů obyvatel (2,8 procent).

Nadměrný hluk především z automobilové a železniční dopravy má na svědomí to, že každý rok umírá 50 tisíc Evropanů na infarkt. Choroby srdce a cév pak trápí dalších 200 tisíc lidí.

Zdroj:Transport&Environment.

"V České republice je celkem 65 zdravotnických zařízení exponovaných nadměrnému hluku v nočních hodinách (46 ve dne) a 175 škol. Z toho se v Praze nachází 14 nemocnic a 36 škol. Celkem je v ČR nadměrným hlukem dotčeno zhruba 30 tisíc obytných domů ve dne a 42,5 tisíce domů v noci," konstatuje zpráva.

Marné čekání na ticho

O větší ochranu před nadměrným hlukem z dopravy už roky usilují obyvatelé pražské ulice 5. května, kudy denně projedou desítky tisíc aut směřujících přes Nuselský most k Národnímu muzeu a naopak.

Místní sdružení sice zažalovalo hlavní město, obvodní a městský soud dokonce nařídily Praze hluk snížit, ale magistrát uspěl s odvoláním u Ústavního soudu, který předchozí rozsudky zrušil. Sdružení proto podalo stížnost do Štrasburku.

Přesto aktuální Zpráva o životním prostředí konstatuje, že "ve srovnání s ostatními evropskými hlavními městy je situace ohledně hlukové zátěže obyvatel v Praze uspokojivá".

Jedním z argumentů je, že například v Bratislavě je nočním hlukem nad 55 decibelů zasaženo asi 55 procent obyvatel, čímž si slovenská metropole vysloužila první místo v pomyslném žebříčku. Praha se s 20 procenty umístila v průměru, konkrétně na 13. místě.

Po přepočtu na obyvatele jsou ovšem Bratislava s Prahou srovnatelné. Ve slovenském hlavním městě žije asi 460 tisíc lidí, takže 55 procent obyvatel vystavených nadměrnému hluku je zhruba 240 tisíc. To odpovídá 20 procentům z 1,2 milionu obyvatel Prahy.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.