Pobaltské republiky Estonsko, Lotyšsko a Litva, které jsou členy aliance od dubna, požádaly NATO o poskytnutí letecké ochrany svého vzdušného prostoru, už před svým vstupem.
Aliance souhlasila, že členské země se v hlídkování nad Pobaltím budou střídat vždy po třech měsících. První se ochraně přihlásilo Dánsko, ale kvůli nesouhlasu opozice, muselo hlídkování pozdržet a do mise se zapojí až od července. Dánské piloty by pak v říjnu měli vystřídat Britové.
Od dubna až dosud tak ochranu vzdušného prostoru Pobaltí zajišťovaly belgické stíhačky F-16. K pravidelným hlídkám startovali z litevského letiště Zokniai, kde země vybudovali zázemí asi pro stovku leteckých mechaniků a personál.
Proti leteckým hlídkám už několikrát ostře protestovalo bezprostředně sousedící Rusko. Moskva dlouho před samotným přijetím zemí do NATO po alianci požadovala bezpečnostní záruky, že na území těchto států nebudou rozmístěny žádné cizí alianční vojenské jednotky.
Ruský ministr obrany Sergej Ivanov pak dokonce žádal alianci, aby ruští inspektoři mohli kdykoliv případné základny namátkově zkontrolovat. "Měli by mít možnost se přesvědčit, že nepředstavují žádnou hrozbu pro Rusko," prohlásil Ivanov.
Experti přesto považují stanovisko Moskvy jen za obvyklá silná slova. "Myslím, že politické špičky v Rusku s rozšířením nemají problém, ale jde o postoj," konstatoval český velvyslanec v litevském Vilniusu Petr Voznica.
Kritika leteckých hlídek NATO nad Pobaltím se dostala tento týden i na jednání vrcholného summitu NATO v tureckém Istanbulu.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil ochranu členských zemí za "proces vojenského osvojování". Více čtěte ZDE