Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Konžský „Terminátor“ se dobrovolně vydal USA, požaduje soud v Haagu

  16:27aktualizováno  16:27
Jeden z nejhledanějších zločinců světa, vůdce konžských rebelů Bosco Ntaganda, se sám dobrovolně vydal ke stíhání Mezinárodním trestním soudem. V nizozemském Haagu bude čelit obvinění ze zločinů proti lidskosti a válečných zločinů, jichž se údajně dopustil v krvavém konfliktu decimujícím Střední Afriku.

Na snímku z roku 2009 vystupuje Bosco Ntaganda (uprostřed) na tiskové konferenci spolu s konžským ministrem vnitra Celestinem Mboyou (vpravo dole). Ntaganda jako lídr rebelů přistoupil na spolupráci s tamní vládou. I přes odpor mezinárodního společenství, vinícího jej z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, se stal generálem konžské armády. | foto: AP

Generál Bosco Ntaganda, vůdce frakce konžské militantní skupiny M23, se sám dobrovolně vydal spravedlnosti na americké ambasádě ve rwandském hlavním městě Kigali. Požadoval, aby byl okamžitě převezen do nizozemského Haagu, kde na něj již v roce 2006 poprvé vydal zatykač Mezinárodní trestní soud (ICC). Vydání údajného válečného zločince potvrdila šéfka rwandské diplomacie Louise Mushikwabová a posléze i Washington.

Rwandská genocida

Historie Rwandy, Demokratické republiky Kongo a okolních států je úzce spjata s etnickým konfliktem mezi kmeny Hutuů a Tutsiů.

Konflikt dosáhl svého vrcholu v roce 1994, když Hutuové ve Rwandě povraždili na 800 tisíc Tutsiů. Masakr odstartoval další vlny násilí a proměnil region v bojovou zónu za účasti dalších států a trvá dodnes.

Čtyřicetiletý Ntaganda, přezdívaný pro svou krutost také "Terminátor", čelí obvinění z válečných zločinů a tří zločinů proti lidskosti. Haagský soud se domnívá, že se podílel na vraždění, znásilňování, sexuálním zotročování a verbování dětských vojáků v Kongu v letech 2002 až 2003.

Spravedlnosti unikal původem rwandský generál dlouhé roky. Ukrýval se v zalesněných konžských horách poblíž města Goma na východě země. Odtud vedl skupinu rebelů, která se odštěpila z hnutí M23.

Východní část Konga se stala baštou rebelů poté, co loni M23 upustila od křehké rovnováhy nastolené dohodou s tamní vládou z roku 2009. Ta mimo jiné obnášela jmenování Ntagandy generálem. Proti "paktování" s rebely se postavily Spojené národy, jež věří, že výboje M23 zčásti financovala vláda sousední Rwandy, ačkoli ta to popírá.

Raději v cele v Haagu než v zajetí svých nepřátel

"Terminátor" Ntaganda

Původem rwandský generál vyrostl v Kongu, ale v sedmnácti letech se připojil na stranu rwandských Tutsiů, s nimiž jej spojovala stejná etnická příslušnost.

Během dvaceti let trvajícího konfliktu, který se přeléval mezi Kongem a sousední Rwandou, bojoval Ntaganda v řadách rebelů i vládních jednotek.

V posledních letech stál v čele miliantního hnutí M23 operujícího na území Konga a brojícího proti tamnímu prezidentovi Kabilovi.

V rámci mírových jednání se Ntaganda v roce 2009 dočkal hodnosti konžského generála. Prezident Kabila nad obávaným "Terminátorem" držel ochranou roku a odmítal jeho vydání ICC s odůvodněním udržení křehkého příměří až do loňského dubna. Od vyjednávání generál upustil kvůli údajnému nedodržení požadavků rebelů ze strany vlády.

Nedlouho poté se M23 zmocnila území na východě země. Hnutí se ovšem rozdělilo na dvě frakce - jednu pod vedením Ntagandy a druhou loajální jeho sokovi Sultanu Makengiovi.

Rebelové se ovšem nedlouho po vypovězení dohody potýkali s vnitřními rozpory a rozdělili se na dvě soupeřící frakce. V čele jedné z nich stál podle zpráv mezinárodního společenství právě Ntaganda. Druhá frakce pod vedením jeho dlouholetého soupeře Sultana Makengia nyní usiluje o znovuobnovení mírové dohody s vládou a Ntagangovi stoupence v posledních dnech zahnala do Rwandy.

Za hranice prchl i sám generál. S přechodem mu prý pomohla rwandská armáda, tvrdí mluvčí konžské vlády Lambert Mende.

Příčiny toho, proč se obávaný "Terminátor" po tolika letech skrývání nečekaně dobrovolně vydal, nejsou jasné. "Něco podstatného se muselo změnit, ale nikdo zatím netuší, co by to mohlo být," komentoval zatčení jeden z evropských diplomatů v konžské metropoli.

Důvodem je možná právě oslabení Ntagandovy pozice po rozštěpení M23.

Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Victoria Nulandová uvedla, že američtí diplomaté nyní jednají s řadou vlád, včetně rwandské, jak naložit s generálovým požadavkem na okamžité převezení do Haagu. Mezinárodní trestní soud totiž nedisponuje vlastním policejním aparátem, a musí se tak spoléhat výhradně na spolupráci smluvních stran.

Plány generála by ovšem mohl zásadně zkomplikovat fakt, že Spojené státy a Rwanda patří mezi hrstku zemí, které se nezavázaly k přijetí takzvaného Římského statutu umožňujícího vydání lidí obviněných z válečných zločinů. Vzhledem ke skutečnosti, že se Ntaganda vydal na americké ambasádě, tedy americké půdě, nemusí Washington jeho požadavek na převoz do Haagu vyslyšet.







Hlavní zprávy

Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.