Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Genetici hledají příbuzné exprezidenta Brazílie, stopy vedou k Třeboni

  19:40aktualizováno  19:40
Žijí ještě v České republice příbuzní někdejšího brazilského prezidenta Juscelina Kubitscheka, který po matce pocházel z Čech? Po stopách případných pokrevně spřízněných lidí se pustilo Muzeum českého vystěhovalectví do Brazílie, sídlící v malé osadě na kraji pusté přírody Ralska.

Brazilský prezident Juscelino Kubitschek na místě, kde byl položen základní kámen ke stavbě nové metropole (2. října 1956) | foto: Jean Manzon, www.veja.abril.com.br

Náhlov je svým způsobem osada na konci světa, tedy pokud se jedete podívat do bývalého vojenského výcvikového prostoru Ralsko. Projedete jejím středem, po pravé ruce necháte dětské hřiště - a dál už je jen ralská divočina, která se od odjezdu sovětských vojáků obdivuhodně vzpamatovala.

A právě v Náhlově, ležícím půl hodiny cesty autem po malých silničkách na sever od Mnichova Hradiště, byste při takovém průjezdu málem minuli muzeum, mapující osudy českých vystěhovalců do Brazílie.

Náhlov

Náhlov míval ve 20. letech minulého století českou i německou obecnou školu, českou měšťanku i vlastní obecní úřad. Několik let po odsunu Němců se stal součástí vojenského újezdu a byl dosídlen přistěhovalci z okolí, ale i ze Slovenska.

Přetrhlo to kontinuitu vývoje obce. Dosídlenci si byty na území vojenského újezdu nemohli koupit. Zanikly školy i řada dalších budov.

Po Listopadu se Náhlov stal součástí obce Ralsko. S dědictvím 20. století se vyrovnává dodnes.

Expozici v budově bývalé německé školy vévodí fotografie a příběhy exulantů. V Náhlově se nenachází náhodou: zřízení muzea je prací místního patriota Petra Polakoviče. Dva bratři z jeho rodu se odtud v 19. století odstěhovali právě do Brazílie, což podnítilo jeho zájem o tuto vystěhovaleckou vlnu.

Kubitschek a tisíce dalších

Do Jižní Ameriky se z neúrodných oblastí Čech, zejména dnešního Liberecka, Jizerských i Lužických hor, Šumavy a Českého lesa, vydaly tisíce Čechů (a také českých Němců), kteří chtěli hledat štěstí za oceánem. V brazilské divočině se mimo jiné stali dobrými zemědělci. A jejich potomci splynuli s brazilskou společností.

Tak dobře, že syn učitelky Júlie Kubitschekové, jejíž dědeček do Brazílie přicestoval zřejmě z Třeboňska, se stal úspěšným politikem a v roce 1956 i brazilským prezidentem. Éra Juscelina Kubitscheka de Oliveiry má dodnes punc dělné doby: charismatický prezident inicioval stavbu nového moderního hlavního města, zasadil se o modernizaci i industrializaci země a v neposlední řadě tehdejší politicky rozbouřenou Brazílii uklidnil.

Náhlovské muzeum se nyní spolu se společností Genomac pokusí zjistit, zda v České republice žijí lidé, v jejichž žilách koluje „Kubitschekova krev“.

Prezidentův odkaz

Juscelina Kubitscheka vystřídal ve funkci brazilského prezidenta Jânio da Silva Quadros, který svou volební kampaň založil na kritice údajné korupce svého předchůdce.

Quadros ale přivedl zemi do chaosu, který skončil vojenským převratem. Po něm Kubitschek nějakou dobu pobýval v exilu. Po návratu do země zahynul v roce 1976 při autonehodě, o níž se v posledních letech spekulovalo, že mohla být dílem tamější junty. Nejnovější vyšetřování v roce 2014 to ale nepotvrdilo.

V Brazílii jsou četné krajanské spolky a komunity. Více o nich a kontakty najdete například na webu ministerstva zahraničí.

Projekt je to ambiciózní, podle portálu Kdejsme.cz totiž v České republice žije přes čtyři tisíce Kubíčků.

Důkaz může být jen v mužské linii

„Stačí nám ale vlastně otestovat jednu generaci mužů - příslušné ‚markery‘ na chromozomu Y se spolehlivě dědí z otce na syna,“ zužuje výběr molekulární bioložka Lucie Benešová, spolumajitelka výzkumného ústavu Genomac. Také z bratrů stačí otestovat jen jednoho. „Zástupců jedné generace může být k sedmi stům,“ řekla Benešová iDNES.cz.

Ani to ale není konečné číslo, kolik lidí by mohlo genetickým testem projít. Zájemci se totiž musí přihlásit sami - a není ani v plánu testovat každého s příjmením Kubíček. „Ti lidé musejí mít indicii, že by s prezidentskou rodinou mohli mít něco společného,“ dodává Benešová.

Test příbuznosti

Genografický test, který by mohl potvrdit (či vyvrátit) možnost příbuzenství s bývalým brazilským prezidentem Kubitschekem, stojí tisíc korun. Podle Lucie Benešové z Genomacu je to nákladová cena, běžný komerční test je třikrát dražší.

Zájemci o test se mohou ozvat na adresu kubicek@genomac.cz, ideálně přímo s indicií, naznačující příbuzenství s prezidentem Kubitschekem.

Testování by podle ní bylo vícestupňové, teprve při nalezení shody při prvním testu by se přikročilo k důkladnějšímu. Příslušnou část genetického profilu prezidenta Kubitscheka, potřebnou pro porovnání, už čeští genetici mají v ruce. Byť ne přímo z jeho rodu, ale z paralelní strýcovské linie. První Kubitschek v Brazílii - Jan Nepomuk - měl totiž více synů.

Půlstoletá záhada. Na její vyluštění čekají i v Brazílii

Jan Nepomuk Kubitschek se podle výzkumu ředitele náhlovského muzea Petra Polakoviče narodil v roce 1803 či 1804. Obvyklý postup v pátrání po příbuzných - tedy hledání v úředních záznamech - nebyl úspěšný. „Nikdy se nenašel rodný list ani záznam v matrice,“ říká Polakovič.

Přičemž tím míní od doby, kdy původ Juscelina Kubitscheka začal někoho v českých zemích více zajímat - tedy od jeho prezidentského období. Polakovič se zajímá hlavně o oblast Třeboňska, kde dříve Kubitscheků žilo více.

Zájem o původ svého státníka má i brazilská strana. „S pomocí českého diplomatického zastoupení jsem loni při semestru studia na Univerzitě v Sao Paulu vycestoval do míst, kde Jan Nepomuk v Brazílii začínal,“ řekl iDNES.cz Polakovič, jehož muzeum v Náhlově, otevřené od roku 2011, navštívil už i brazilský velvyslanec v České republice.

Na informace čekají i správci prezidentova odkazu v Brazílii a jeho rodina. Nejen pro náhlovské muzeum, ale i pro Česko jako takové by dopátrání původu známého prezidenta a jeho případných příbuzných mohla být dobrá reklama.

Autor:


Témata: Šumava




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.