Českou republiku na jednání Konventu zastupují ministr Jan Kavan (ČSSD) za vládu, poslanec Jan Zahradil (ODS) za sněmovnu a senátor Josef Zieleniec (zvolen za US) za Senát. Do Konventu byli totiž pozváni tři zástupce z každé země, o jejímž vstupu do EU se jedná.
Začátek Konventu provází žabomyší spory
Ještě před svým začátkem vyvolal Konvent řadu žabomyších válek, zejména kvůli svému předsedovi. Bývalého francouzského prezidenta Valéry Giscarda d'Estaing, který má 76 let, označují zlé jazyky za "muže předvčerejška" a pochybují, zda právě on je ten pravý, kdo může unii otevřít cestu k budoucnosti. Jedná se i o jeho pravomocích a vůbec pozici a důležitosti Konventu.
Svou odpověď na tyto výtky si nechal Valéry Giscard d´Estaing na zahájení shromáždění. "Budeme naslouchat tomu, jak si lidé představují Evropu po padesáti letech – zda chtějí více jednoty, více harmonizace nebo naopak více různorodosti a větší respekt ke kulturní a historické totožnosti," prohlásil předseda Konventu, podle něhož se národům nebudou vnucovat řešení shora.
|
NEBEZPEČÍ JE V LIDECH |
|
Stovka zástupců ze sedmadvaceti zemí a evropských institucí jedná v Bruselu, jak přiblížit unii k občanovi. Většinu tvoří evropští a národní poslanci - tedy lidé, kteří mohou tvrdit, že jsou v přímém kontaktu s voliči. V Konventu jsou jen politici, a tak existuje značné riziko, že se jeho jednání zúží na problémy, jež jsou politicky citlivé, ale které se lidí příliš nedotýkají: na to, zda mají mít v EU větší slovo velké státy, nebo spíše orgány unie, za něž se schovají slabší malé země. Nebo na to, zda má unie směřovat k proměně v superstát, nebo zda se má obrátit zcela opačným směrem. |
"Vláda EU" touží po neotřelé cestě
Evropská komise - "vláda unie" - míní, že je důležité najít novou, neotřelou cestu. "Naše budoucnost závisí na dosažení rovnováhy mezi jednotou a rozmanitostí," řekl španělský premiér José Maria Aznar, jehož země nyní unii vede.
"Unie je společenstvím národů a států. Cíl Konventu nespočívá ve vytvoření 'superstátu'. Jaký by to mělo smysl právě nyní, kdy se klasické státní modely projevují jako stále více nedostatečné?," řekl při slavnostním zahájení v bruselské budově Evropského parlamentu Romano Prodi, šéf Evropské komise.
Vznikne evropská ústava?
Úspěšný Konvent může přinést zvrat v evropské integraci. Jednání mohou vyústit ve vytvoření evropské ústavy. Tato myšlenka se ale řadě lidí v EU nezamlouvá - vidí v tom rozhodující krok k proměně unie v superstát.
"Pokud je některým lidem nepříjemné nazývat výsledek jednání ústavou, můžeme to označit za základní dokument," navrhuje lišácky bývalý belgický premiér Jean-Luc Dehaenne, místopředseda Konventu. Pro něj by byl Konvent s jiným výsledkem zřejmým zklamáním.
On i další účastníci vědí, že členské státy EU, které o reformě rozhodují, vezmou Konvent vážně jen tehdy, když od něj po roce jednání dostanou jasně formulovaný dokument o tom, co dále s unií.
|
PŘEČTĚTE SI |
| Štrasburské výlety poslanců přijdou draho |
Hledání rovnováhy mezi občanem a mocí
Daleko významnější však bude to, zda Konvent najde novou rovnováhu mezi občanem unie a politickou mocí. Zda tedy pomůže odvrátit rostoucí pocit bezmoci tváří v tvář stálým změnám, jež evropská integrace přináší.
Za nejlepší cestu se považuje jasné vymezení pravomocí států a unie. Podle evropského komisaře Michela Barniera se během jednání musí rozhodnout, "co chceme dělat spolu", a co naopak zůstane ve výlučné pravomoci států.
Jaký bude vztah Evropy a zbytku světa?
Konvent nejedná jen o Evropě. Jeho výsledek předurčí vztah unie ke zbytku světa, zejména k USA. Barnier to vidí takto: "Volíme mezi nezávislou Evropou a Evropou pod americkým vlivem."
Jiní politici unie tak prostořecí nejsou - mnozí ale chtějí, aby se unie změnila aspoň v regionální velmoc. Ve změti křížících se zájmů a názorů budou muset najít cesty k uplatnění českého příspěvku tři zástupci republiky: Jan Kavan, Jan Zahradil a Josef Zieleniec. To bude velmi obtížné. Češi ani další uchazeči nemají právo hlasovat o závěrech Konventu. Navíc ani nejsou ani zastoupeni v orgánech, které řídí jeho práci - řada zemí unie byla proti tomuto kroku.
 Předseda Evropského konventu Valery Giscard d'Estaing (uprostřed) na zasedání v Bruselu. Vedle něj sedí viceprezidenti Itálie Guiliano Amato (vlevo) a Belgie Jean-Luc Dehaene. |
