Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Hledání nové tváře unie provázejí spory

  19:40aktualizováno  19:40
Brusel - (Od zpravodaje MF DNES) - Budoucnost Evropy nyní leží v rukou stovky mužů a žen. Na právě zahájeném Konventu v Bruselu mají navrhnout příští podobu unie tak, aby respektovala snahu států o spolupráci i touhu udržet jejich svébytný národní charakter. Začátek Konventu ale provázejí nečekané žabomyší spory. Značnou nelibost a posměch vzbudily přehnané požadavky šéfa Konventu a bývalého francouzského prezidenta Valéry Giscarda d'Estaing na vysoký plat, ale také na výběr lidí v jeho týmu.

Českou republiku na jednání Konventu zastupují ministr Jan Kavan (ČSSD) za vládu, poslanec Jan Zahradil (ODS) za sněmovnu a senátor Josef Zieleniec (zvolen za US) za Senát. Do Konventu byli totiž pozváni tři zástupce z každé země, o jejímž vstupu do EU se jedná.

Začátek Konventu provází žabomyší spory
Ještě před svým začátkem vyvolal Konvent řadu žabomyších válek, zejména kvůli svému předsedovi. Bývalého francouzského prezidenta Valéry Giscarda d'Estaing, který má 76 let, označují zlé jazyky za "muže předvčerejška" a pochybují, zda právě on je ten pravý, kdo může unii otevřít cestu k budoucnosti. Jedná se i o jeho pravomocích a vůbec pozici a důležitosti Konventu.

Svou odpověď na tyto výtky si nechal Valéry Giscard d´Estaing na zahájení shromáždění. "Budeme naslouchat tomu, jak si lidé představují Evropu po padesáti letech – zda chtějí více jednoty, více harmonizace nebo naopak více různorodosti a větší respekt ke kulturní a historické totožnosti," prohlásil předseda Konventu, podle něhož se národům nebudou vnucovat řešení shora.

NEBEZPEČÍ JE V LIDECH

Stovka zástupců ze sedmadvaceti zemí a evropských institucí jedná v Bruselu, jak přiblížit unii k občanovi. Většinu tvoří evropští a národní poslanci - tedy lidé, kteří mohou tvrdit, že jsou v přímém kontaktu s voliči. V Konventu jsou jen politici, a tak existuje značné riziko, že se jeho jednání zúží na problémy, jež jsou politicky citlivé, ale které se lidí příliš nedotýkají: na to, zda mají mít v EU větší slovo velké státy, nebo spíše orgány unie, za něž se schovají slabší malé země. Nebo na to, zda má unie směřovat k proměně v superstát, nebo zda se má obrátit zcela opačným směrem.

"Vláda EU" touží po neotřelé cestě
Evropská komise - "vláda unie" - míní, že je důležité najít novou, neotřelou cestu. "Naše budoucnost závisí na dosažení rovnováhy mezi jednotou a rozmanitostí," řekl španělský premiér José Maria Aznar, jehož země nyní unii vede.

"Unie je společenstvím národů a států. Cíl Konventu nespočívá ve vytvoření 'superstátu'. Jaký by to mělo smysl právě nyní, kdy se klasické státní modely projevují jako stále více nedostatečné?," řekl při slavnostním zahájení v bruselské budově Evropského parlamentu Romano Prodi, šéf Evropské komise.

Vznikne evropská ústava?
Úspěšný Konvent může přinést zvrat v evropské integraci. Jednání mohou vyústit ve vytvoření evropské ústavy. Tato myšlenka se ale řadě lidí v EU nezamlouvá - vidí v tom rozhodující krok k proměně unie v superstát.

"Pokud je některým lidem nepříjemné nazývat výsledek jednání ústavou, můžeme to označit za základní dokument," navrhuje lišácky bývalý belgický premiér Jean-Luc Dehaenne, místopředseda Konventu. Pro něj by byl Konvent s jiným výsledkem zřejmým zklamáním.

On i další účastníci vědí, že členské státy EU, které o reformě rozhodují, vezmou Konvent vážně jen tehdy, když od něj po roce jednání dostanou jasně formulovaný dokument o tom, co dále s unií.

PŘEČTĚTE SI

Štrasburské výlety poslanců přijdou draho

Hledání rovnováhy mezi občanem a mocí
Daleko významnější však bude to, zda Konvent najde novou rovnováhu mezi občanem unie a politickou mocí. Zda tedy pomůže odvrátit rostoucí pocit bezmoci tváří v tvář stálým změnám, jež evropská integrace přináší.

Za nejlepší cestu se považuje jasné vymezení pravomocí států a unie. Podle evropského komisaře Michela Barniera se během jednání musí rozhodnout, "co chceme dělat spolu", a co naopak zůstane ve výlučné pravomoci států.

Jaký bude vztah Evropy a zbytku světa?
Konvent nejedná jen o Evropě. Jeho výsledek předurčí vztah unie ke zbytku světa, zejména k USA. Barnier to vidí takto: "Volíme mezi nezávislou Evropou a Evropou pod americkým vlivem."

Jiní politici unie tak prostořecí nejsou - mnozí ale chtějí, aby se unie změnila aspoň v regionální velmoc. Ve změti křížících se zájmů a názorů budou muset najít cesty k uplatnění českého příspěvku tři zástupci republiky: Jan Kavan, Jan Zahradil a Josef Zieleniec. To bude velmi obtížné. Češi ani další uchazeči nemají právo hlasovat o závěrech Konventu. Navíc ani nejsou ani zastoupeni v orgánech, které řídí jeho práci - řada zemí unie byla proti tomuto kroku.

Předseda Evropského konventu Valery Giscard d'Estaing (uprostřed) na zasedání v Bruselu. Vedle něj sedí viceprezidenti Itálie Guiliano Amato (vlevo) a Belgie Jean-Luc Dehaene.

Autoři: ,


Trump ohrožuje světovou bezpečnost, řekl historik Lukeš v Rozstřelu





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nemůžete říci, že jste nebyli varováni, říká film Rolanda Emmericha 2012.
ZÁPISNÍK: Cože? Už zase krachuje západní civilizace?

Ministr byl na šrot, Zdeněk Škromach fotil "výborné koláčky", Okamuru s Bártou spojila kniha a Tokio volá "Banzai"! To jsou témata zápisníku "Minulý týden"...  celý článek

Torontský starosta Rob Ford se přiznal, že v minulosti kouřil crack.
ZÁPISNÍK: Naše česká Kanada. Jak starosta řádil, lhal a měl podporu

Škromach oceňoval konspirační teorie. Srovnání: česká politika a starosta Toronta, který kouří crack, lže a pije. Boj proti drogám selhal. To jsou témata...  celý článek

Miss America 2014 Nina Davuluri. Někteří Američané ji šmahem odsoudili jako...
ZÁPISNÍK. Miss America a vůdkyně Bobo. Papež poskytl interview

Hrozné, Miss America je mohemedánka. Pinožení u klausistů. Proč na rozdíl od Němců odsuzujeme velkou koalici. Rozhovor Svatého otce. To jsou témata zápisníku...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.