Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Našli jsme hrob Milady Horákové, věřili badatelé. Stopa byla falešná

  16:37aktualizováno  16:37
Přesně před 63 lety popravili komunisté Miladu Horákovou. Těla obětí procesů se ukládala tajně a pátrání po nich je velmi těžké. V případě Milady Horákové badatelé věřili, že tuší, kde její hrob leží. Nadějná stopa se však ukázala lichou.

Hrob v Soběslavi, o kterém se historici domnívali, že v něm mohou být ostatky Milady Horákové. | foto: Slavomír Kubeš, MAFRA

Přitom zpočátku ta stopa vypadala velmi nadějně. Několik místních patriotů a nadšenců dospělo k závěru, že hrob Milady Horákové - někdejší významné političky a oběti komunistického režimu - musí být právě u nich. Tedy v jihočeské Soběslavi. Rozhodli se prozkoumat hrob na tamním hřbitově, o kterém byli přesvědčeni, že ukrývá jedny lidské pozůstatky navíc.

"Informace, ze kterých jsme vycházeli, byly naprosto důvěryhodné. Proto jsme do toho šli," říká Dagmar Pekáriková ze Soběslavi, jedna z těch, kteří rozjeli pátrání na tamním hřbitově.

Z procesu Milady Horákové

Milada Horáková

Podle vzpomínek několika místních pamětníků byly ostatky Horákové uloženy právě tam. Samozřejmě tajně. V padesátých letech bylo totiž běžné, že těla obětí komunistických procesů se příbuzným nevydávala. Režim tak bránil, aby se z hrobů mučedníků stala místa uctívání. Mnozí pozůstalí se dozvěděli až nedávno, kde jejich blízcí leží. Nebo to nevědí dodnes.

Vazba k farnosti

Jednou z nich je i Jana Kánská, dcera Milady Horákové, která žije v USA. "Otázka matčina hrobu se táhne již od devadesátého roku," uvedla Kánská nedávno. Ovšem dodala: "K Soběslavi jako rodina nemáme žádné vazby."

Milada Horáková

Politička Milada Horáková byla popravena 27. června 1950 po komunisty zinscenovaném soudním procesu.

V Praze se dnes, v Den památky oběti komunistického režimu, konaly pietní vzpomínkové akty. Jeden se konal na Újezdě u Pomníku obětem komunismu, další ve vazební věznici Pankrác.

Jenže nějaké stopy možná přece jen existují. "Můj otec byl evangelický farář. A o tom, že je zde Horáková pohřbená, mluvil doma. Stoprocentně věděl, co říkal," popisuje dnes sedmašedesátiletý Pavel Novotný ze Soběslavi.

Sama Horáková byla poslankyní za jihočeský Písek. A vazba k evangelické farnosti také existovat mohla, jiný evangelický farář pomohl k útěku přes železnou oponu na Západ jejímu muži Bohuslavovi. Jenže Novotného otec, jenž byl národní socialista stejně jako Horáková, zemřel ještě před pádem komunismu, a tak synovi zbyly jen vzpomínky. Podle nich bylo tělo Horákové tajně pohřbeno do hrobu jedné tamní rodiny.

"Naši předci nesou příjmení Horák, a proto mohla být naše hrobka vhodný důstojný cíl pro domnělé zachránce těla popravené paní Milady Horákové," říká Jiří Kubeš ze Soběslavi.

Kam zmizel popel

On a jeho další příbuzní proto dali souhlas s tím, aby se provedl průzkum hrobu a pomocí testů DNA se zjistilo, zda tam není skutečně pohřbená Horáková. Vzorek DNA na porovnání poskytla Jana Kánská v roce 2009, pátrání však později skončilo neúspěchem.

Jenže Pekáriková, Novotný a jejich přátelé se nevzdávali. Provedli poslední pokus - i zbylé ostatky z hrobu odvezli na porovnání. A letos na jaře přišel výsledek: negativní. "Hrob byl prozkoumán a je to naprostý omyl," říká spisovatelka a badatelka Zora Dvořáková, která se osudu Milady Horákové věnuje dlouhodobě.

Ona strávila hodiny a hodiny v archivech, prošla tisíce dokumentů, pátrala na různých místech. Upozorňuje, že všechno, co se dělo s těly zavražděných, bylo za minulého režimu předmětem utajení. Proto je pátrání i dnes tak těžké.

Podle jejího názoru bylo tělo Milady Horákové spáleno. A kam zmizel popel? Jedna z verzí naznačuje, že popel Horákové a dalších popravených mohl být vysypán v prostoru pankrácké věznice. Dvořáková napsala o svém bádání knihu Popravení, kam jste se poděli?, která vyjde letos na podzim.

"Domnívám se, že hrob se už nikdy nenajde. Až se seznámíte se všemi údaji, které mám ve své knize, pochopíte, že je to nepravděpodobné," říká.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.