Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Hledání Arafatových milionů pokračuje

  8:24aktualizováno  8:24
Dobrá zpráva pro akcionáře: firma disponuje jměním okolo 1,5 miliardy dolarů. Tvrdí to důvěryhodný zdroj: Ústřední zpravodajská služba čili CIA. Společnost se jmenuje Hnutí za osvobození Palestiny a její management sídlí na Západním břehu Jordánu.

Předseda představenstva Jásir Arafat je už dva týdny po smrti, ale OOP zatím krach nehrozí. Nadále sice panují obavy, že spolu s Arafatem pohltila zem i jeho milionová konta, nicméně další miliony dolarů byly celkem rozumně investovány.

Kam? Rakouský týdeník Format ocitoval z tajné zprávy CIA výsledky pátrání po "Arafatových penězích". Poznatky zároveň ukazují, že Arafatův postupný pád lze dokumentovat také jeho osobním účetnictvím.

Jaké účetnictví?
"Pan Palestina" až donedávna nic takového jako účetnictví nevedl. Přesto je OOP považováno za jedno z nejbohatších osvobozeneckých hnutí v historii a časopis Forbes Arafata loni umístil na šesté místo v kategorii nejmajetnějších "králů, královen a despotů".

Všechny zprávy o nezměrném Arafatově bohatství je třeba brát s rezervou, neboť většina z nich pochází od izraelské rozvědky. Avšak následující údaje poskytl bývalý ministr financí palestinské samosprávy Džavíd Ghusajn.

V letech 1979 až 1989 přicházelo na podporu OOP ze zahraničí okolo 200 milionů dolarů ročně, z toho 80 milionů ze Saúdské Arábie. Hlavním zdrojem příjmů byly povinné odvody palestinských uprchlíků v cizině ve výši pěti procent mzdy.

Ghusajn podle svých slov předával v té době Arafatovi každý měsíc šek v hodnotě 10 milionů dolarů. "Předseda odmítal cokoli vyúčtovat," citovala Ghusajna agentura AP. Vůdce hnutí za nezávislost se prý obával "ohrožení národní bezpečnosti".

Pan asketa
Fantastický boháč Arafat žil jako asketa, vlastnil jednu malou postel a několik uniforem ve skříni. Tak o něm alespoň referují jeho spolupracovníci. Co se všemi těmi miliony tedy dělal?

Financoval mírový proces, říkají optimisté. Odškodňoval rodiny Palestinců zabitých v boji, říkají realisté. Uplácel lidi kolem sebe, aby si udržel podporu, namítají škarohlídi. Pravdu mají zřejmě všichni.

Na počátku 90. let se cosi změnilo. Arafat udělal osudovou chybu - podpořil Irák za války v Perském zálivu - a proud peněz vyschl. Saddám se podle Ghusajna pokoušel svému ojedinělému fanouškovi ztrátu kompenzovat a vyplatil mu osobně asi 150 milionů dolarů. To však sotva stačilo.

V roce 1993 byly podepsány dohody v Oslu a peníze se začaly opět sypat - tentokráte hlavně z USA, Evropské unie a Japonska. Z finančního hlediska to byl druhý Arafatův zlatý věk. Ještě v roce 2000 si pořizoval tryskový letoun Challenger za 23 milionů. A pak přišla účetní uzávěrka.

Běžte za Sálimem
Když si krátce před jeho smrtí přišli Arafatovi stěžovat policejní důstojníci na nevyplacené odměny, dostalo se jim podle týdeníku The Economist jednoduché odpovědi: "Já už peníze nemám. Běžte za Sálimem."

Sálim Fajád je bývalý pracovník Mezinárodního měnového fondu, jenž se později ujal funkce ministra financí na samosprávných územích. Před dvěma lety poslal na OOP auditory, kteří objevili v rozpočtu díru o velikosti 900 milionů dolarů. Šlo o peníze, které dorazily do Palestiny ze Západu v letech 1994 až 2000.

Krátce nato putovala z různých účtů na Kajmanských ostrovech, ve Švýcarsku a Lucembursku zhruba stejně vysoká částka na konto Palestinského investičního fondu, spravovaného Fajádem. Tato transakce prý značně rozzuřila jistou vlivnou osobu, která ovšem v Palestině odmítá žít - Suhu Arafatovou.

Vůdce zaplatil. Ale kolik z toho, co mu zbylo, už nikdy nevrátí? A kolik toho dostala Suha? Arafatova manželka již řadu let inkasuje 100 až 200 tisíc dolarů měsíčně a v posledních třech letech bylo na její účty ve Francii převedeno několik milionů.

Fajád se zbytky Arafatových tajných fondů snaží vystopovat již třetím rokem. Marně. Odpověď by mohla poskytnout Arafatova poslední vůle. Kdyby ji býval sepsal. Je také možné, že už nebylo moc co psát. Impérium Palestina, s. r. o., přežilo svého vůdce a pokračuje po svém.

Jásir Arafat na snímku z roku 1999.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

V Jižní Korei začalo pravidelné korejsko-americké vojenské cvičení. Na snímku...
Armády Jižní Koreje a USA zahájily společné cvičení. Provokace, zní z KLDR

V Jižní Koreji začalo plánované jedenáctidenní vojenské cvičení, kterého se kromě padesáti tisíc jihokorejských zúčastní také 17,5 tisíce amerických vojáků....  celý článek

Úplné zatmění Slunce na snímku z Guernsey ve státě Wyoming. (21. srpna 2017)
Nad Spojenými státy bylo po 99 letech vidět úplné zatmění Slunce

Lidé ve Spojených státech mohli v pondělí po 99 letech pozorovat úplné zatmění Slunce napříč celou zemí. V 17:46 středoevropského času začalo nad Pacifikem, od...  celý článek

Policie uzavřela v Marseille místo, kde auto najelo do autobusových zastávek...
V Marseille naboural vůz do zastávek. Jeden člověk zemřel, řidiče zatkli

V jihofrancouzském městě Marseille naboural vůz do dvou autobusových zastávek ve dvou různých čtvrtích. Jedna žena při nárazu zemřela a jeden muž vyvázl se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.