"Je jasné, že jsem měl hroznou radost, jéje," líčí dojmy z nálezu sběratel samorostů Vítězslav Vítkovič z Ježené. Monstranci objevil v lese u Rounku na Vysočině. Ještě se jí nezabývali kunsthistorici, ale možná pochází až z přelomu 16. a 17. století.
Největší záhadnou pro Vítkoviče je, že "poklad" ještě nikdo neobjevil.
Monstranci již prozkoumal rounecký archivář Ladislav Vilímek. Podle něj nemá nález vysokou uměleckou hodnotu. "Podle prostého zpracování a jednoduché výzdoby sloužila monstrance pravděpodobně v nějakém venkovském kostele."
Zjistí-li však experti, že je nález cenný, musí jej Vítězslav Vítkovič odevzdat pracovníkům jihlavského muzea. Podle zákona patří totiž vše, co se objeví v zemi, státu jako archeologický nález. Nálezci přísluší symbolická odměna.
Jak je stará?
Vítkovič našel předmět poblíž kaple sv. Antonína nad Rounkem nedaleko nenápadné lesní cesty. Ve středověku tudy vedla polní komunikace mezi Vyskytnou a Ježenou. Pole však za třicetileté války zpustla a později se proměnila v lesy.
"Monstrance? O podobném nálezu z minulosti na Jihlavsku nevím. Je možné, že monstrance u té kaple někomu upadla, museli bychom ji ale nejprve vidět," reagoval na zprávu o nálezu archeolog jihlavského muzea David Zimola.
Podle data vzniku kaple pochází monstrance zřejmě z 18. století, soudí Zimola. Vilímek však naopak míní, že by mohla být z přelomu 16. a 17. století, podle literatury se právě v této době podobné předměty vyráběly nejčastěji.
Kde se vzala?
Jak se monstrance, vyrobená asi z pozlacené mosazi, na místo nálezu dostala? Archivář má hned několik verzí.
1. Jako bezcennou ji zde pohodili Švédové, kteří se za války v letech 1645 až 1647 usadili v Jihlavě a vyráželi odtud drancovat do okolí. Ukradli monstranci, zjistili, že je jen pozlacená, tak se jí u cesty zbavili.
2. Monstranci mohl ukrýt například místní kostelník. Chtěl ji možná uchránit před zneuctěním, kterého by se jí možná v polovině 16. století dostalo po příchodu luteránů, kdy se z kostelů hromadně odstraňovaly katolické bohoslužebné předměty. Pozlacený liturgický předmět tam mohli stejně dobře odhodit i sami protestanti.
3. Na místě si ji ukryl prostý zloděj a z nějakých důvodů si ji už nikdy nevyzvedl.
Podle dochovaných historických dokumentů se v chrámech na Jihlavsku ztrácelo začátkem 16. století mnoho bohoslužebných předmětů. "Sám císař poslal roku 1623 do Jihlavy přípis, aby se po nich pátralo," podotkl archivář.
Nález probudil v objeviteli hledačskou vášeň. "Od té doby pořád chodím po místech, kde se ve středověku dolovalo, a koukám po zemi, jestli zase něco nenajdu," směje se.
