"Pěkně tu bylo tak první tři roky!" Tato věta muže ze sídliště Chanov u Mostu, proslaveného panelákového ghetta, kde žijí hlavně sociálně slabí Romové, je pro místní stálým mementem.
Šedesátiletý místní pán se do Potěmkinovy "vesnice integrace" tehdejšího socialistického Československa nastěhoval krátce po jejím vzniku v roce 1978. Chanov se v devadesátých letech stal symbolem nepořádku a vybydleným pomníkem nepřizpůsobivých.
úklid v chanověUdržovat pořádek v ulicích sídliště Chanov se pokoušela mostecká radnice od počátku 90. let minulého století. Pracovala tu různá sdružení i firmy. Přesto se Chanov topil v odpadcích. V únoru 2008 začali z iniciativy romského podnikatele Josefa Tonky uklízet přímo místní. Vyvezlo se tehdy přes 210 tun odpadků. Tonkova firma pak dostala na úklid zakázku přímo od magistrátu. Nyní město vypsalo výběrové řízení na zajištění úklidu této problematické lokality |
Tedy především firma Tonkostav podnikatele Josefa Tonky z nedalekých Obrnic. Sám je Rom a ve čtvrti jeho slovo platí. Práci na zdejším úklidu dává devíti lidem. "Prostě to funguje. Ten stálý nepořádek už začal pár lidí tady hodně štvát. Konečně si uvědomili, že v těch odpadcích tady nechtějí žít," říká Tonka.
Úklid stojí 1,9 milionu ročně
Jeho firma dostala od města Mostu úklid Chanova jako zakázku. Ročně to magistrát přijde na 1,9 milionu. Platí to ale jen do poloviny letošního července. Tonkostavu vyprší smlouva a nevděčný úklid ghetta si může takzvaně vysoutěžit jakýkoliv zájemce.
"Pan Tonka dostal v minulosti zakázku několikrát bez výběrového řízení. Jelikož jde o veřejnou zakázku, rozhodli jsme se tentokrát pro klasické výběrové řízení. Jsme sice s prací, kterou v Chanově odvádí, spokojeni, ale to, že úklid dostával, se zkrátka některým zastupitelům nelíbí," vysvětluje postoj vedení města náměstkyně primátora Hana Jeníčková.
Podle ní je zásadní, že si v Chanově uklízejí místní pod tvrdým dohledem jednoho z neformálních šéfů v komunitě. "Uklízela tu i různá sdružení, pak město, ale výsledky nebyly. To, co tam je nyní, funguje. Je vidět, že angažování místních má smysl. Podmínkou výběrového řízení je proto i to, aby alespoň 10 procent lidí z firmy, která bude v Chanově uklízet, bylo z řad místních nezaměstnaných," doplnila Jeníčková.
Kdo bude v Chanově uklízet, bude jasné během několika týdnů. Zatím se nikdo nepřihlásil. Josef Tonka ale bude chtít svůj post ve čtvrti obhájit. "Každopádně se přihlásím. A chci vyhrát," prohlásil romský podnikatel, k jehož aktivitám v ghettu patří i to, že na úklid a pořádek tu večer dohlíží najatí svalovci. Občas nějakého vandala klepnou přes prsty a důrazně mu domluví, jak se má chovat.
"Nejhorší jsou feťáci, kteří snad ani neví, co dělají, nebo ničí všechno, jen aby našli něco, co mohou prodat. S nimi si musíme poradit, aby tu mohli lidi žít slušně," upozornil Tonka, když "hlídače" ve čtvrti zavedl. "Ti kluci, co jsem najal, jsou svalovci a mají přirozený respekt. To tady platí víc než cokoliv jiného," dodal.
Chystá se úklid sklepů, které občas připomínají jímky
Panelákové sídliště pro zhruba tři sta rodin vzniklo u Mostu v druhé polovině sedmdesátých let jako pokus ukázat, jak socialistická společnost eliminovala chudobu a umí integrovat Romy. Už za několik let se ale Chanov stal synonymem nepořádku a zmaru. Stal se Ghettem No.1, jak ho výstižně pojmenoval režisér Ivan Pokorný, který o něm natočil i stejnojmenný dokument.
Před dvěma lety se místní víc začali starat o jeho úklid, z okolí domů se podařilo vyvézt přes 210 tun odpadků. Město uhradilo opravy kanalizace a nyní se chystají úklidy i ve sklepeních místních paneláků, které občas připomínají jímky.
Chanovským se ale rýsují i jiné možnosti než pouze úklid okolí. Od září tu například otevře třídu učebního oboru operátor skladování mostecká střední škola technická. Místní děti tak dostanou šanci na vzdělání a lepší pracovní uplatnění.
"Do čtrnácti let žijí v komunitě, která má svá pravidla a na níž jsou zcela zvyklé. Najednou mají jít do úplně jiného prostředí, vyměnit, co znají, za něco úplně jiného. Adaptovat se je pro ně velmi obtížné. Otevření učebního oboru přímo v Chanově jim proto může hodně pomoci," upozornila Iveta Millerová ze sdružení Komunitní centrum Chanov, které dlouhodobě pracuje s chanovskou mládeží, připravuje volnočasové aktivity a pomáhá romským rodinám.
