Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Hledači hrobu Anežky objevili barokní klenbu, chystají sondu s kamerou

  15:01aktualizováno  17:20
V kostele svatého Haštala v Praze skončilo úterní pátrání po hrobu svaté Anežky České. Po několika hodinách archeologové našli kosti, které světici nepatří, a barokní klenbu. Otvorem pod ni spustí kameru. Nalezení ostatků podle legendy slibuje českým zemím mír, lásku a blahobyt.

Zřejmě nejdůležitějším úterním nálezem je objev barokní klenby nalevo od oltáře. Co je pod ní, prozkoumá sondážním otvorem zvláštní kamera pravděpodobně ve středu.

Cihlová klenba, která by mohla být zaklenutou hrobkou, vyčnívala ze zbytků maltové vrstvy. Objevila se pod dlažbou z 19. století.

Odkrývání podzemních prostor v kostele svatého Haštala v Praze (16. února 2010)

Klenba je sice pravděpodobně z mladší doby než ze středověku, kam se datuje úmrtí Anežky i zprávy o údajných přeneseních jejích ostatků z místa původního uložení, podle odborníků ale nelze vyloučit, že pod ní je to, co hledají. Existují různé varianty toho, co se mohlo stát, říkají. Teorie, že je Anežka pohřbená v Haštalském kostele, ale má i řadu odpůrců.

Kromě místa nalevo od oltáře archeologové vyzdvihli kamennou desku přímo před oltářem. Ta má rozměry přibližně náhrobní desky, hladký kámen je z obou stran opracovaný a není na něm žádný reliéf. Pod kamenem byla maltová vrstva s úštěpky opuky a úlomky skla, které by mohly pocházet přibližně z 18. až 19. století. Tuto část budou archeologové ještě rozebírat, aby se dostali do větší hloubky.

Odkrývání podzemních prostor v kostele svatého Haštala v Praze (16. února 2010)Odkrývání podzemních prostor v kostele svatého Haštala v Praze (16. února 2010)

Do kostela se přišel odpoledne podívat také kardinál Miloslav Vlk. Nález by podle něj zviditelnil život svaté Anežky, která byla z královského rodu, ale "odložila mocenské šance a sestoupila mezi chudé". Podle Vlka by to mohlo být výzvou pro dnešní lidi, kteří často usilují jen o moc a bohatství.

Ke kanonizaci pomohla údajná Anežčina čelist

Patronka českých zemí nemohla být kanonizována, dokud nebyly nalezené její ostatky. K jejímu svatořečení pomohla až údajná část čelisti přechovávaná ve španělském klášteře v Escorialu. Část této relikvie získala i svatovítská kapitula.

Právě tyto ostatky, pokud jsou pravé, by podle některých mohly pomoci identifikovat případný pražský nález. Příslušnost k Přemyslovcům by zase mohla potvrdit shoda s genetickým materiálem blízkého příbuzného; zkoumat příslušníky přemyslovského rodu z genetického hlediska odborníci plánují bez ohledu na případný nález Anežčiných ostatků.

SVATÁ ANEŽKA ČESKÁ

Anežka Přemyslovna.Anežka Přemyslovna se narodila pravděpodobně 20. ledna 1211 jako deváté a nejmladší dítě krále Přemysla Otakara I. a jeho druhé ženy Konstancie Uherské. Jejím bratrem byl král Václav I. Byla vychovávána přísně nábožensky v klášterech. Jako většina královských dcer měla sňatkem zajistit dvoru Přemyslovců politické spojenectví, s pomocí papeže Řehoře IX. se ale stala řeholnicí. Příkladem jí bylo učení sv. Františka z Assisi.

Král Václav I. jí věnoval pozemky u Vltavy, kde Anežka ze svého věna začala s výstavbou kláštera Na Františku. Vedle ženského kláštera založila i jediný český rytířský řád, křížovníky s červenou hvězdou, kteří do dnešních dob sídlí v Praze.

Anežka se soustřeďovala na pečlivé zachovávání zásady žít v naprosté chudobě. Za její milosrdenství ji už za života lidé označovali za svatou a časem vznikaly legendy o zázracích, na nichž se podílela. Zemřela 2. března 1282 a byla pohřbena v klášteře do hrobky Přemyslovců v chrámu svatého Salvatora v Anežském klášteře na Františku.

Traduje se pověst, která praví, že až se relikvie Anežky najde, nastane v Čechách doba štěstí, vzájemné lásky a blahobytu.

Kde ale ostatky světice skončily, je už dlouho předmětem sporů. Je možné, že z kaple Panny Marie je odnesli v roce 1322 kvůli záplavám. Také je možné, že řádové sestry prchající před husitským běsněním ostatky odnesly a uložily na dodnes neznámé místo.

Jediným dosud existujícím ostatkem je zřejmě spodní čelist uchovaná ve sbírce královského zámku Escorialu u Madridu. Z Prahy relikvii odvezla císařovna Marie roku 1576, ale její pravost není potvrzena.

Anežka Česká se tradičně řadí mezi české zemské patrony. Za blahoslavenou ji prohlásil v roce 1874 papež Pius IX., kanonizoval ji Jan Pavel II. 12. listopadu 1989.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Egyptská letoviska po útocích znovu ožívají, říká šéf turistické asociace

Z egyptských letovisek se po teroristických útocích v posledních letech stala města duchů. Země následně přijala zvýšená bezpečnostní opatření a letos se do...  celý článek

Irácké jednotky obsadily Kirkúk na severu země (16. října 2017)
Irácké jednotky obsadily ropný Kirkúk, Kurdové se stáhli bez boje

Irácké jednotky obsadily město Kirkúk na severu země, které bylo v držení kurdských milicí. S odkazem na prohlášení armády o tom informovala stanice...  celý článek

Izraelští archeologové ohlásili nález unikátního amfiteátru z dob vlády...
Archeologové vykopali u Zdi nářků římský amfiteátr. Nikdy nebyl využit

Tým izraelských archeologů objevil u Zdi nářků v Jeruzalémě malý, částečně dostavěný, zastřešený amfiteátr ze druhého století našeho letopočtu. Jedná se zřejmě...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.