Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Hlavní sklizni hrozí zpoždění

  16:20aktualizováno  16:20
Ani sobotní večerní jednání nepřineslo shodu mezi NATO a makedonskou vládou v otázce počtu zbraní, které mají odevzdat albánští povstalci mezinárodním vojenským jednotkám. Chybějící dohoda může zablokovat start operace Hlavní sklizeň, plánovaný na pondělní ráno. Zúčastní se jí také jednotka českých výsadkářů, kteří snad už odstranili všechny problémy, které jim pobyt v Makedonii dosud komplikovaly.

"Pokud se postoj NATO nezmění, prezident Boris Trajkovski možná požádá o pozdržení operace," citovala zdroj blízký úřadu makedonského prezidenta AFP.

V soukromé makedonské televizi se objevil názor, že podle makedonských představitelů by bylo lepší, kdyby operace Hlavní sklizeň (Essential Harvest) vůbec nezačala, má-li dojít jen k částečnému odzbrojení.

NATO odebere rebelům zbraně, které dobrovolně odevzdají. Zatím je dohodnuto asi 3500 zbraní, vláda ve Skopje však tvrdí, že povstalci mají zbraní podstatně víc.

Češi dobudovali zázemí
Čeští výsadkáři, kteří mají za úkol chránit především velitelství operace NATO, už odstranili problémy se zásobováním, hygienickým zázemím a dokončili stavbu tábora.

Dál je tak prý trápí už jen nesnesitelná vedra, která nyní v Makedonii panují. "Když jsme ve službě, musíme být v plné výzbroji. Přilbu, neprůstřelnou vestu, maskáče a zbraň. Odejít nikam nemůžeme," přibližuje pobyt v až čtyřicetistupňových vedrech rotný Jan Gajdoš.

K dispozici už vojáci mají vlastní sprchy. Od pátku se stravují u britských kolegů. Chutná jim, ale stěžují si, že Britové dostávají o poznání větší porce. "Dojídáme se českými konzervami a paštikami," říká jeden z Čechů.

Čeští výsadkáři v Makedonii budou kromě ochrany velitelství od čtvrtečního rána zasahovat i při případných incidentech spojených s rozmisťováním vojenských jednotek. Velitel výsadkové roty Oldřich Nápravník nevylučuje, že mohou zasahovat proti rozbouřenému davu nebo extremistickým skupinám.

Mezinárodní jednotky čekají
Makedonská vláda zahájení mise NATO přivítala. Upozornila, že NATO má mandát pouze ke sběru zbraní, který musí být ukončen do 30 dnů. "Jednotky NATO nepřicházejí do Makedonie, aby vytvořily nárazníkovou zónu," prohlásil mluvčí ministerstva obrany Marjan Gjurovský.

NATO odstartovalo misi ve středu v poledne na doporučení vrchního velitele sil NATO v Evropě Josepha Ralstona. Ten po pondělní bleskové návštěvě Makedonie zdůraznil, že sice nikdo nemůže zajistit, že příměří vydrží, ale riziko vyčkávání je větší než riziko rychlého zásahu. Vojenské velení NATO misi schválilo už v úterý. Do středy do 12:00 SELČ měly členské státy aliance lhůtu, do kdy mohly podat jakékoli námitky.

První noc ve Skopje byla made in USA.

Makedonci blokují zásoby pro NATO.

Češi budou chránit velení NATO.

Jak proběhne Hlavní sklizeň
Na operaci, která je už třetí misí aliance na Balkáně, se bude podílet 12 zemí. Největší kontingent vysílá Británie, celkem 1800 vojáků. Dalšími účastnickými zeměmi jsou vedle Česka i Francie, Německo, Řecko, Maďarsko, Itálie, Nizozemsko, Norsko, Španělsko a Turecko. USA se hodlají podílet jen technikou.

Rozmístění vojáků
Jednotky NATO budou v Makedonii rozmístěny na několika místech. Velitelství, jehož ochranou byli pověřeni čeští vojáci, bude poblíž Skopje. Jeden prapor bude rozmístěn severozápadně od hlavního města a další na letišti Petrovec u Skopje, v Kumanovu a Krivolaku.

Sběrná střediska pro zbraně se budou zřejmě často měnit. Většina zbraní bude převezena do centrálního shromaždiště a poté zřejmě dopravena do Řecka a zničena.

Albánští povstalci se stále cvičí na válku.

Násilnosti
Stín na příznivý vývoj situace v úterý vrhly nové ozbrojené incidenty na severozápadě a severu země. V noci vyletěl do povětří pravoslavný klášter ze 13.  století ve městě Lesok v oblasti Tetova, kterou ovládají albánští rebelové.

Kulturní a náboženské památky poblíž linie povstalců nebo za nimi byly v půlročním konfliktu zatím ušetřeny. Výjimkou byl případ, kdy Makedonci napadli několik albánských mešit odvetou za smrt svých policistů a vojáků, které rebelové zabili.

Pozorovatelé se nicméně shodují, že počet násilností v posledních dnech poklesl.

Vývoj vztahů Makedonie - NATO od podepsání mírové dohody 

13. srpna - Makedonské a albánské politické strany podepsaly mírovou dohodu.

14. srpna - Předseda makedonského parlamentu Stojan Andonov prohlásil, že parlament nebude jednat o ratifikaci mírové dohody, dokud NATO povstalcům neodebere alespoň třetinu zbraní.  Albánští povstalci uzavřeli dohodu s NATO o odzbrojení.
15. srpna - Makedonská vláda formálně schválila rozmístění 3500 vojáků NATO.
Rada NATO schválila vyslání předsunuté jednotky o síle 400 mužů do Makedonie. 
16. srpna - Makedonský parlament oznámil, že začne jednat o mírové smlouvě 31. srpna, pokud NATO do té doby shromáždí třetinu zbraní od albánských povstalců.
17. srpna - Do Makedonie dorazila první předsunutá jednotka NATO: 16 českých výsadkářů, 40 britských a 16 francouzských vojáků.
18. srpna - Do Skopje přiletěla další část z celkem 400 vojáků předsunutých jednotek. Mezi nimi i zbylých 104 českých vojáků z 43. výsadkového mechanizovaného praporu v Chrudimi. 
19. srpna - Do Makedonie přiletěla stovka britských vojáků z předsunuté jednotky NATO. Další britští vojáci je následovali 20. srpna.
20. srpna - Vrchní velitel sil NATO v Evropě americký generál Joseph Ralston krátce navštívil Makedonii, aby vyhodnotil situaci. Britští vojáci NATO se poprvé setkali s albánskými povstalci.
21. srpna - Čeští výsadkáři se začali rozmisťovat v prostoru budoucího velitelství operace NATO 17 kilometrů východně od Skopje.
22. srpna - Rada NATO schválila odstartování celé operace Hlavní sklizeň (Essential Harvest).

Dva veterání z mírových misí se 21. srpna opět setkali na operaci NATO Hlavní sklizeň v Makedonii. Celkem 120 českých výsadkářů z Chrudimi se po poledni začalo rozmisťovat v prostoru budoucího velitelství operace. Velitelství bude 17 km východně od Skopje. (21. srpna 2001)

Vrchní velitel sil NATO v Evropě Joseph Ralston (vlevo) se 20. srpna ve Skopji setkal s makedonským prezidentem Borisem Trajkovským. (21. srpna 2001)

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Barcelona protestuje proti uvěznění dvou separatistických lídrů a rozhodnutí...
Madrid přebere vládu nad Katalánskem. Sesadí Puigdemonta a vyhlásí volby

Španělská vláda omezí katalánskou autonomii. Sesadí tamní vládu a ve vzpurném regionu uspořádá volby, oznámil španělský premiér Mariano Rajoy. Návrh musí ještě...  celý článek

Ostrov Olchon, jezero Bajkal
Bajkal umírá. Mizí ryby i korýši, peníze na ochranu se rozkradly

Nejhlubší jezero světa čelí jedné z nejvážnějších ekologických krizí ve své dlouhé historii. V Bajkalu se šíří řasy a vodu znečišťují fosfáty. Ryby, korýši a...  celý článek

Cvičení kybernetické bezpečnosti Locked Shields 2017 v Estonsku
NATO čelí stovkám kyberútoků měsíčně, vylepšuje obranu a hledá zbraně

Dosavadní taktická výhoda na bojišti umožněná technologickou vyspělostí NATO by mohla být vážně ohrožena, pokud spojenci nebudou schopni stoprocentně čelit...  celý článek

Kočárky, které přežijí i dva raubíře.
Kočárky, které přežijí i dva raubíře.

Přečtěte si recenze kočárků na eMimino.cz a vyberte ten nejlepší.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.