Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Potřebuje vláda 101 poslanců? Teoreticky ne, říká sněmovní matematika

  15:03aktualizováno  15:03
Na půdorysu poměrně vyrovnaných sil ve Sněmovně začaly oba tábory - vládní i opoziční - hovořit o tom, s kolika hlasy se dá ještě vládnout, nebo že shánějí poslance pro vyvolání nových voleb. Přinášíme přehled, jak funguje sněmovní matematika a na jaké úkony stačí kolik hlasů.
Současná opozice 101 poslanci nedisponuje. Neodloudí-li někoho z vládního tábora, dokáže dát dohromady jen 98 hlasů.

Současná opozice 101 poslanci nedisponuje. Neodloudí-li někoho z vládního tábora, dokáže dát dohromady jen 98 hlasů. | foto:  Viktor Chlad, MAFRA

1Kolik hlasů je potřeba ke svržení vlády?

Podle ústavy nadpoloviční většina všech poslanců, tedy 101 hlasů z 200. To je nyní ale bezpředmětná otázka. Vyslovení nedůvěry vládě by premiérovi zakládalo povinnost podat demisi do rukou prezidenta. To však už Petr Nečas udělal. Proto hlasování o nedůvěře vládě nyní nemá smysl.

Kdykoliv v budoucnu, po případném jmenování nové vlády, která získá důvěru, by se hlasování o nedůvěře vládě konat mohlo, vyvolá-li ho aspoň padesát poslanců. Ale je třeba mít na paměti, že kdyby vláda padla méně než tři měsíce před regulérním termínem voleb do Sněmovny, Sněmovnu už rozpustit nelze.

Současná opozice navíc 101 poslanci nedisponuje. Neodloudí-li někoho ze stovky vládních či vládu podporujících poslanců, dokáže dát dohromady jen 98 hlasů (věznění poslanci David Rath a Roman Pekárek, tvořící dopočet do dvou set, nemohou hlasovat).

2Kolik hlasů je potřeba k rozpuštění Sněmovny?

O rozpuštění Sněmovny se snaží ČSSD, ale nemá lehký úkol. Zapotřebí je třípětinová většina všech poslanců, tedy 120 hlasů. Pokud ODS (50 poslanců) či TOP 09 se Starosty (42 poslanců) neotočí a nezačnou podporovat nové volby, nemůže snaha ČSSD o rozpuštění Sněmovny uspět.

Sociálním demokratům by nestačilo ani to, kdyby od vládního dvojbloku dokázali odštěpit Starosty a nezávislé. Formace vedená Petrem Gazdíkem má totiž celkem deset poslanců. Pokud od sněmovní dvoustovky odečteme poslance ODS a TOP 09 (bez Starostů) a poslance Pekárka a Ratha, zbývá ve Sněmovně jen 116 teoretických hlasů pro rozpuštění dolní komory. A to i když k nim připočítáme poslance strany LIDEM, pokud by se rozhodli žádat nové volby.

3Kolik hlasů je potřeba, aby nová vláda získala důvěru?

Prostá většina přítomných poslanců (i díky tomu mohla v roce 1998 vzniknout menšinová vláda Miloše Zemana, tolerovaná v rámci opoziční smlouvy ODS). Vzhledem k nepřítomnosti uvězněných poslanců Pekárka a Ratha je nyní prostou většinou nanejvýš sto hlasů (pokud by chyběl jen jediný další poslanec, klesla by většina na 99 hlasů).

Pokud zůstanou pospolu ODS (50 poslanců), TOP 09 se Starosty (42), LIDEM (6), Radim Vysloužil a Martin Vacek, má toto uskupení potřebnou nadpoloviční většinu. Vysloužil i Vacek se nyní vyjadřují v tom smyslu, že pokračování vlády podpoří.

4Kolik hlasů žádá prezident Zeman od nového premiéra?

Nového premiéra dle ústavy vybírá prezident a ten si může dát podmínku, kolik poslaneckých hlasů mu uchazeč o premiérské křeslo musí přinést, aby ho jmenoval. Prezident Miloš Zeman se dosud nevyjádřil, jeho kancléř Vratislav Mynář se ale nechal slyšet, že "většina je 101 hlasů".

Stoprvní hlas pro vládu mohou přinést nezařazení poslanci Dobeš, Doktor, Kočí či Škárka. Poslanci Benda, Fiala a Paroubek už podporu vládě vyloučili.

Lze spekulovat o tom, že vymezením podmínky sehnat 101 hlasů by Zeman omezil svůj manévrovací prostor, takové množství hlasů ve Sněmovně nemusí získat nikdo. Jediným řešením by pak byly předčasné volby, které podle odstupujícího premiéra Nečase Zeman nechce. Prezidentův názor se však může změnit.

Důležité je také vyjádření Petra Gazdíka, že než Zemanem jmenovanou úřednickou vládu, podpořil by raději konání nových voleb (rozhovor čtěte zde).

5Kolik hlasů je potřeba k běžnému "provozu" a vládnutí?

Pokud by vláda chtěla prosazovat výrazné změny navzdory levicovému Senátu a prezidentovi, tak samozřejmě 101, aby mohla přehlasovat vrácené zákony. To je ale nepravděpodobné, navíc málokterá vláda dělá v posledním předvolebním roce razantní nepopulární opatření.

Pro vládu "údržbářů", kteří dělají jen nezbytné změny, je otázka potřebných hlasů bezpředmětná, na nezbytných krocích by se vláda s opozicí patrně dokázala shodnout.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.