Prezident MIloš Zeman končí svůj projev před Sněmovnou (7. srpna 2013)

Prezident MIloš Zeman končí svůj projev před Sněmovnou (7. srpna 2013) | foto: Tomáš Krist, MAFRA

Z parlamentu je jen debatní klub, vládne král Miloš, píše světový tisk

  • 134
Středeční hlasování o důvěře vládě Jiřího Rusnoka zaznamenala i světová média. "Zeman je opojený mocí a líbí se mu v roli vulgárně populistického Martina Luthera," napsal rakouský list Die Presse. Kromě sousedních zemí věnovala české politice pozornost i média ve Velké Británii nebo Spojených státech.

Regionální německý list Mittelbayerische Zeitung v reakci na to hlavu státu dokonce překřtil na krále Miloše I. Čechům podle něj musí být od středy jasné, že přímá volba prezidenta neznamená více demokracie. "Český prezident Miloš Zeman chce udržet jím vlastnoručně vybrané a jeho přáteli vybavené vládní družstvo v úřadě i proti vůli parlamentu," shrnuje Die Presse středeční prezidentovo vystoupení ve Sněmovně.

 "Když se komunisté prohlašují za zapálené fanoušky vlády odborníků, existují pro to jen dvě vysvětlení. Buď nechápou, že skuteční technokraté nemají nic společného s jakoukoli - i tmavě rudou - politickou barvou, nebo tito údajní experti nejsou tak nestraničtí, jak by měli být. Vypadá to, že na Česko se hodí ten druhý výklad," píše ve svém komentáři rakouský deník.

"To, že jsou prezidentem Milošem Zemanem instalovaní 'experti' okolo premiéra Jiřího Rusnoka v pražském parlamentu všechno jiné jen ne oblíbení, ale hlavu státu netrápí. Stejně jako skutečnost, že by pravice, která narazila kvůli bizarnímu skandálu plného sexu, lží a špiclování, mohla složit nový kabinet, kdyby ji někdo nechal," poznamenává komentátor a jedním dechem dodává, že Zeman ji nenechá.

Republika Miloše Zemana

Nejpodrobněji se aktuálnímu dění na české parlamentní půdě věnují samozřejmě média na Slovensku. "Česko se definitivně stalo republikou prezidenta Miloše Zemana. Ten dopředu rozhodl, že zemi povede jím vybraná vláda Jiřího Rusnoka. A to bez ohledu na to, že tato úřednická vláda důvěru českého parlamentu nezískala," píší Hospodárske noviny.

Hlava státu dala podle komentátora Sněmovně zřetelně najevo, že ji nebere o nic vážněji než ústavu. "Zeman de facto spojil funkci prezidenta a premiéra, parlament zredukoval na debatní kroužek a Rusnok je i v nejlepším případě něco jako jeho první lokaj. Když jde o kšefty, říká se tomu spíš bílý kůň," uvedl list.

"Poslanecká sněmovna i Rusnokova vláda byla na vedlejší koleji. Show jim vzal pán Pražského hradu," napsal deník Pravda. Když po svém zvolení Zeman sliboval, že bude aktivně vstupovat do politického dění, bylo prý jasné, jak to myslí.

"Cíle, s kterými do politiky hodlá vstupovat, budou nejprve jeho vlastními cíli, až poté se případně mohou překrývat s tím, co česká politická scéna potřebuje," soudí list.

Deník Sme na titulní stránce napsal, že Rusnok může vládnout i bez důvěry. "Vládu Rusnoka jmenoval český prezident bez souhlasu parlamentních stran. A na jejich rozhodnutí nečekal ani v den, kdy měly o důvěře úřednické vládě hlasovat v Poslanecké sněmovně," reagoval list na projev Zemana před poslanci. O kabinetu tak podle listu bylo rozhodnuto ještě dříve, než poslanci přistoupili k hlasování o důvěře vládě.

Jsme svědky hluboké krize, tvrdí Fiala pro New York Times

Britská televizní stanice BBC připomíná, že Ústava dává Zemanovi ještě jeden pokus o sestavení vlády. "Prezident může ovšem odmítnout jmenovat za Jiřího Rusnoka náhradu, a to až do příštích voleb naplánovaných na začátek roku 2014," tvrdí BBC.

"Jsme svědky opakované a hluboké krize českého politického systému," citují americké The New York Times politologa a bývalého ministra školství Petra Fialu. Lidé jsou podle něj se současnou politickou scénou velmi nespokojení, což se musí změnit.

Americký list navíc upozorňuje, že ještě před hlasováním o důvěře rozpoutala Rusnokova vláda personální zemětřesení na ministerstvech a ve státních podnicích. Zvláštní pozornost věnuje Českým drahám, jednomu z největších státních zaměstnavatelů.

Středeční schůze českého parlamentu se dostala na stránky řady dalších amerických deníků, píše o ní například kalifornský list The San Diego Union-Tribune. Většinou však zatím zůstává u agenturních zpráv.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video