Hlásí se Michal Nanoru z New Yorku. Jak (ne)snadné je být velký

  8:33
Po sakra dlouhé době hlásí se z New Yorku náš nestálý dopisovatel, referent o tamějších výstavách a jiných událostech Michal Nanoru, aby oslovil svého pomyslného Vaška, a zase mu jednou něco pověděl, co za oceánem v galeriích viděl.
Andreas Gursky: Bangkok, Oceans; pohled do výstavy v Gagosian Gallery. New

Andreas Gursky: Bangkok, Oceans; pohled do výstavy v Gagosian Gallery. New York, listopad/prosinec 2011. | foto: www.gagosian.com - Rob McKeever

Ahoj Vašku,

rád jsem tě zas viděl, aspoň jsem nemusel ťukat všechno do stroje! Ale tady to jede furt dál. Fotografové Andreas Gursky a Edward Burtynsky v Chelsea vystavovali svoje nové soubory tři bloky od sebe. Němce Gurského a Kanaďana Burtynského spojuje víc než jenom slovansky znějící jména. Oba se narodili v roce 1955 a oba fotí civilizaci se vší hodnotovou ambivalencí toho slova. Známí jsou nejenom rozměry printů, ale i námětů – skladišť, obchodních center, průmyslových zón, povrchových dolů nebo davů, často viděných z takové dálky, až se rozpadají do abstrakce. Globální rozpětí, spektakulární technická náročnost (v každém záběru vidíš vrtulníky, vysílačky, goretexy a metry gaffy) a radikální odstup většinou nutí diváky k filozofování a spekulace o tom, jestli takhle to vidí Bůh, nejsou nikdy daleko.

Andreas Gursky: Bangkok, Oceans; pohled do výstavy v Gagosian Gallery. New York, listopad/prosinec 2011.

Velkolepé bývají i ceny – Gurského Rhein II drží čerstvý rekord coby nejdražší fotografie v historii – 4,3 milióny dolarů – a to i přesto, že vezmeš-li v úvahu míru digitální manipulace, můžeš vést spory o tom, co je to fotografie a jak se liší třeba od ilustrace. Jeho diptych 99 Cent II je na třetím místě a další printy z téže edice na pátém a sedmém místě (těsně před fotkou dalšího slavného nositele slovanského jména, Dimitrije Medveděva, což ti dá další představu o hodnotě toho žebříčku).

Burtynsky se prodává za podstatně míň, nejdražší fotky v Bryce Wolkowitz nabízeli za 42 tisíc dolarů a jestli jsi někdy v poslední době viděl jeho práce, asi nemá cenu se tě snažit napínat – ani sdílená výstavní čtvrť není pro něj lichotivé srovnání.

Andreas Gursky: Bangkok, Oceans; pohled do výstavy v Gagosian Gallery. New York, listopad/prosinec 2011.

Neexistující oceány

Gursky v Gagosian ukazuje dva soubory. Úplně nový Bangkok a loňské Oceans, které však New York ještě neviděl. Jestli jde věřit tiskové zprávě, Oceány inspirovala obrazovka s trasou letu na lince Dubaj-Melbourne. Na cestu mezi zubatým diagramem velikosti iPadu a vysokým rozlišením dva a půl metru vysokých finálních výstavních printů tentokrát vrtulníky nestačily – přešlo se rovnou na satelity. Gursky překvapivě neletěl do vesmíru a dál seděl u obrazovky, kde kompiloval fotky z internetu. Dostupný materiál se soustředil převážně na pevniny, takže velkou část hladin si musel vytvořit sám, „uměle“. To, co vypadá jako klasický satelitní snímek v luxusním rozlišení (na stěně máš tendenci na něm hledat parníky), je několik satelitních map spojených dohromady a mezi nimi nekonečná, jakkoli poučená Gurského představivost.

Andreas Gursky: Bangkok, Oceans; pohled do výstavy v Gagosian Gallery. New York, listopad/prosinec 2011.

V druhém souboru, Bangkoku, pak Gursky zoomuje na jediný proud, Chao Phraya, řeku a stoku dvanáctimiliónové thajské metropole. Plavou v ní kondomy, pneumatiky a leklé ryby a věřím, že i stará bačkora, protože za tu podle mě tenhle soubor stojí. Šest fotek na jedno digitální brdo. Na rozdíl od monumentálních, ale sofistikovaných oceánů vypadají jako jedna velká naporcovaná olejová skvrna, manipulace okouzlená technologií, jakých vídáš tady v galeriích dost (i když nikdy na takové škále). Nechtěně taky připomíná čínskou kýčovitost, která nemůže být dál německé formální dokonalosti a odměřenosti estetiky západoevropské vzdělanosti. V Oceánech se naproti tomu potkává praktická kartografie důvěrně známého obrazu z letadla i školního atlasu s novou digitální živostí, tradicí abstraktního umění i krajinářství a pulzuje jak sám oceán. Jak ta amorfní bytost ze Solaris – něco známého, ale zároveň nečekaného a neuchopitelného.

Jedna jako druhá

Burtynsky má z loňska svojí vlastní sérii věnovanou vodě i mapám ropných skvrn, Water – Gulf Of Mexico, ale tady na to šel trochu opačně. Zatímco Gursky zůstává v Düsseldorfu u počítače, Burtynsky se v Dryland Farming vydává 600 metrů do vzduchu. Zatímco Gursky „fotí“ slanou vodu, Burtynsky polopoušť v severovýchodním Španělsku. Krajina je to divná, skvrnitá, současně vyprahlá i obdělávaná a připravuje fotografovi půdu pro jedny z jeho nejabstraktnějších „vyrobených krajin“ – snad krom Urban Mines.

Edward Burtynsky: Dryland Farming; z výstavy v galerii Bryce Wolkowitz Gallery, New York; podzim 2011

U Burtynského když to není důl, je to rafinerie, když ne recyklace lodí, pak stavba přehrady, vždycky krásné a plné obdivu k lidské tvořivosti i přírodě a vždycky koketující s abstrakcí, ale pořád připoutané k realitě. Perspektivu může potlačit, ale jeho estetizované skládky jsou pořád konkrétní skládky v prostoru a čase, spíš než aktualizované obecné vzorce. Tady je však fotek v souboru 32 a těžko bych rozeznal jednu od druhé. Jazykem National Geographic opakují starou fyzikální pravdu – země viděná hodně zdálky opravdu vypadá jako viděná hodně zblízka. Když to děláš správně, začne být brzy jedno, jestli se díváš do mikroskopu nebo dalekohledem. A když tomu nedáš něco navíc, vždycky to bude vypadat jenom jako koberec od Cavalliho.

Edward Burtynsky: Dryland Farming; z výstavy v galerii Bryce Wolkowitz Gallery, New York; podzim 2011

Otázka odstupu

Nemám touhu se přidávat k interpretacím galeristů, kteří všem třem souborům přisuzují významy spojené s globálním oteplováním. Těžko dneska v přírodě vyfotíte nějaký celek, který s ním spojený není (a na to jsou podle mě povolanější – jak říká fotograf Joel Sternfeld v doporučeníhodném dokumentu How to Make a Book with Steidl na adresu své knihy o konzumu ve Spojených arabských emirátech iDubai: kdyby fotil ledního medvěda na rozpouštějící se kře, nikoho by to nezajímalo). A jak víš, obecně jsem fanoušek Gurského fotek tak asi jako Antarktidy – je to velké, dokonalé a studené. Ale zatímco u Gurského tě může zachvátit pocit, že obraz nepobíráš, že je na něm něco v nepořádku, že se někde něco snad hýbe, oči a mozek si rychle vyměňují informace o pravidelnostech a odchylkách, pravděpodobnostech, skutečném a myšleném, abstrakci a reprezentaci, klidu krajiny a zlověstnosti kódu, harmonii a současně nesouladu – dojmy ne nepodobné pocitům z Eschera nebo stereogramů, těch 3D obrázků ze začátku 90. let, na které jsi musel šilhat, aby z nich vystoupil nápis – u Burtynského farem vidíš jenom nekonečnou roli vánočního papíru. Gursky je totiž v první řadě umělec galerijního kontextu, vedle jehož dotaženosti Burtynského estetizované otazníky o vztahu člověka a krajiny vypadají jako práce dokumentaristy a ekologa s nepatřičně širokým objektivem. Ať je kolik chce metrů ve vzduchu, jeho myšlení zůstává při zemi.

Z ostrova zdraví

nanoru

Edward Burtynsky: Dryland Farming; z výstavy v galerii Bryce Wolkowitz Gallery, New York; podzim 2011

O výstavách

Andreas Gursky: Bangkok, Oceans
Gagosian Gallery, New York.
Výstava trvá do 17. prosince 2011.
www.gagosian.com/exhibitions/andreas-gursky--november-04-2011

x x x

Edward Burtynsky: Dryland Farming
Bryce Wolkowitz Gallery, New York.
Výstava trvá do 10. prosince 2011.
brycewolkowitz.com

Autor:

Šebo: Rodiče neočkovaných dětí jsou zločinci, černý kašel je pro kojence smrtící

  • Nejčtenější

V Baltimoru obří loď zbořila dálniční most. Selhal motor, kolos byl neovladatelný

26. března 2024  8:17,  aktualizováno  27.3 1:10

Aktualizujeme V Baltimoru na východním pobřeží Spojených států se v pondělí zřítil čtyřproudový silniční most, do...

Střelba, výbuchy a požár. Ozbrojenci zabili na okraji Moskvy přes 62 lidí

22. března 2024  18:41,  aktualizováno  23.3

Přímý přenos Nejméně 62 mrtvých, včetně dětí, a 146 zraněných si vyžádal ozbrojený útok v koncertním centru na...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

K útoku u Moskvy se hlásí Islámský stát, teroristé prchli v bílém renaultu

22. března 2024  22:04,  aktualizováno  23.3 7:01

K zodpovědnosti za útok v Krasnogorsku u Moskvy se na ruské sociální síti Telegram přihlásila...

„Ukrajinci to nebyli.“ Islámský stát ukázal video z masakru u Moskvy

24. března 2024  14:47,  aktualizováno  17:17

Islámský stát (IS) prostřednictvím zpravodajské agentury Al-Amaq zveřejnil video z pátečního útoku...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

ANALÝZA: Čtyři Tádžici svlékli Putina do naha. Ten musí něco udělat

25. března 2024

Premium Sotva týden poté, co si Putin zajistil páté prezidentské období, masakr v Moskvě rozbil moderní...

Potíže se srdcem i početím. Zvyšující se teploty ohrožují zdraví Čechů, více ženy

28. března 2024  20:32

Stále vyšší teploty a častější vlny horka výrazně ovlivňují zdraví Čechů. S měnícím se podnebím...

V Kladně srazil vlak nezletilou dívku, se zraněnou hlavou musela do nemocnice

28. března 2024  17:19,  aktualizováno  20:08

Osobní vlak ve čtvrtek odpoledne srazil v Kladně-Rozdělově nezletilou dívku. Záchranáři ji se...

Rusko Rusům! Putin kráčí nad propastí, nenávist k migrantům nabírá na síle

28. března 2024

Premium V Rusku po teroristickém útoku na koncertní centrum na okraji Moskvy rostou protiimigrantské...

IS bourá ruské teorie o vazbách teroristů na Kyjev, vyzývá k útokům na „křižáky“

28. března 2024  16:05,  aktualizováno  19:44

Ruský vyšetřovací výbor tvrdí, že získal důkazy o vazbách mezi pachateli teroristického útoku z...

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...