Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Do hladovky připomínající oběti komunismu se zapojí Tříska i Menzel

  14:51aktualizováno  14:51
Do řetězové hladovky připomínající oběti demonstrací proti okupantům v srpnu 1968 se zapojí i herec Jan Tříska a režisér Jiří Menzel. Připomínky těchto obětí se na Václavském náměstí kromě politiků zúčastnil také Jaroslav Gorbaněvský, syn ruské disidentky Natalije Gorbaněvské.

Hnutí Bez komunistů.cz uspořádalo happening před Národním muzeem k řetězové hladovce jako připomínce obětí okupace Československa v srpnu 1968. Na rudé kleci před muzeem vyvěsili jména obětí invaze vojsk varšavské smlouvy. | foto:  František Vlček, MAFRA

Řetězová hladovka, kterou nejrůznější osobnosti drží už rok a půl na protest proti účasti komunistů na krajských vládách, má v těchto dnech připomenout lidi, kteří zemřeli při demonstracích v srpnu před 46 lety. V pátek ji bude držet režisér Jiří Menzel a ve čtvrtek, tedy na výročí vjezdu sovětských tanků, se do ní zapojil herec Jan Tříska, který žije v Los Angeles. Do hladovky se mimo jiné už před rokem zapojil Miloš Forman se svou rodinou.

„Dělám to s naprostou radostí. Komunismus je cynický a stále stejný. V srpnu 1968 Československo, nyní stejná taktika na Ukrajině,“ vzkázal Tříska přes Petra Marka, mluvčího platformy Bez komunistů.cz. Řetězová hladovka začala před rokem 8. ledna v Českých Budějovicích. Hladovět začali studenti na protest proti tomu, že tamější resort školství dostala na starost KSČM (jak dlouho to vydrželi, čtěte zde).

Fotogalerie

Lidé si ve čtvrtek připomněli oběti 21. srpna 1968 a následujících dnů. „Toho rána zemřelo mnoho převážně mladých lidí. Většinou byli zastřeleni při jednorázových přestřelkách nejen v Praze, ale i v dalších městech,“ dodal Marek. Před Národním muzeem byly na červených mřížích vystaveny fotografie a příběhy 108 lidí, kteří v srpnu 1968 při demonstracích zemřeli.

Akce, která měla upozornit také na události na Ukrajině, se zúčastnil i novinář a malíř Jaroslav Gorbaněvský. Jeho matka, ruská disidentka Natalija Gorbaněvská, proti okupaci Československa protestovala na Rudém náměstí. Zemřela loni v listopadu (jak by měla dostat Řád bílého lva, čtěte zde). „Při událostech na Krymu jsem byl v Paříži. Uspořádali jsme tam malou demonstraci. Měli jsme i ruské vlajky, protože ne všichni Rusové souhlasí se současnou politikou Kremlu,“ uvedl Jaroslav Gorbaněvský.

Syn slavné disidentky také ve čtvrtek večer v galerii Art in Box uvede svoji výstavu grafik. Autor svá díla věnoval své matce a sedmi dalším, kteří 25. srpna 1968 v Moskvě proti okupaci Československa demonstrovali. Všichni demontranti byli poté několik let zavřeni v pracovních táborech, nebo psychiatrických léčebnách.

Kromě Gorbaněvského se v dalších dnech do hladovky zapojí osobnosti z Ruska a Ukrajiny, například novinář Oleg Panfilov. Na čtvrteční vzpomínce vystoupila také poslankyně Miroslava Němcová, která upozornila na ztrátu elit v emigračních vlnách, nebo europoslanec Jaromír Štětina.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.