Záplavy ze satelitního snímku,

Záplavy ze satelitního snímku, | foto: NASA Earth Observatory

Hladiny oceánů stoupají, vznikají nové Atlantidy

  • 120
Studie o stoupání hladiny oceánů vyvolávají obavy z nové uprchlické vlny. Lidé budou muset opustit území, která vyčnívají jen o pár metrů na mořskou hladinu. Ohroženy jsou Maledivy, Tuvalu nebo velká pobřežní města.

Psal se rok 1987 a diplomaté celého světa nevěřícně zírali k pultíku na Valném shromáždění OSN, kde k nim promlouval jakýsi prezident jakýchsi Malediv o tragickém osudu národa odsouzeného k vyhlazení. V tomto roce poprvé "nezvykle vysoké vlny“ v Indickém oceánu spláchly plnou čtvrtinu metropole maledivského ostrova Male.

Tehdejší maledivský prezident Maumoon Abdul Gayoom už tehdy obvinil lidstvo, že položilo jeho ostrovy na oltář rozvoje civilizace, doprovázeného nadprodukcí skleníkových plynů a následným oteplením Země.

Maledivy na Srí Lance?

Ať už jsou příčiny rostoucí hladiny oceánů jakékoli, fakt je, že hladina oceánů v některých oblastech stoupá. A Maledivám, jejichž nejvýše položený bod leží 2,3 metru nad mořskou hladinou a téměř 80 procent ze zhruba 1 200 jejich ostrovů neleží výše než metr nad hladinou, je z toho úzko.

Potvrdil to nedávno nový maledivský prezident Muhammad Našíd, když oznámil, že z peněz, které země získá z turistického ruchu, bude část šetřit na koupi nových území, až ostrovy vezmou zasvé. Vědecké studie mu dávají za pravdu - odhadují zánik souostroví do 100 let, pokud bude nynější trend pokračovat.

"Nedokážeme zabránit klimatickým změnám, tak si budeme muset koupit území jinde,“ prohlásil Našíd.

Pokud má pravdu Scott Leckie, šéf organizace zabývající se problematikou uprchlíků, jež sídlí ve Švýcarsku, tak se tak už děje. "Máme informace o tom, že někteří úředníci z Malediv si začali kupovat pozemky na Srí Lance,“ řekl listu Financial Times. "Otázka je: Co by to znamenalo, pokud by měl jednou vzniknout stát Maledivy někde jinde?“

Stejný problém řeší i tichomořský ministáteček Tuvalu. Stoupání hladiny oceánu tu už teď způsobilo, že voda na ostrovech není pitná ani vhodná k pěstování zeleniny.

"Svět se rozloučil s obdobím takzvané studené války a bude čelit možná horší krizi - válce teplé,“ prohlásil Afelee Pita, velvyslanec Tuvalu u OSN. I obyvatelům Tuvalu tikají hodinky globálního oteplování proklatě rychle.

Strana zelených v relativně nedaleké Austrálii už požádala svou vládu o zaručení zvláštních víz pro obyvatele Tuvalu prchajících před klimatickými změnami. Neuspěla. To může být jen předehra toho, co se bude dít dál.

Problém se zdaleka nemusí týkat jen několika "bezvýznamných“ států v Indickém a Tichém oceánu.

Někteří odborníci varují, že bez dramatické redukce produkce skleníkových plynů stoupne do konce tohoto století průměrná teplota na Zemi o 6,4 stupně Celsia a hladina oceánů stoupne v průměru o metr. Podle nich přitom současné roztávání ledového pokryvu Grónska a ledovců v Antarktidě znamená, že by vše mohlo probíhat ještě rychleji.

Nebezpečné delty

Oteplování Země navíc dává energii silnějším bouřím. Ty mohou zdevastovat rozsáhlá území. Statisíce obětí při tsunami v roce 2004 by mohly být překonány. Vzhledem k tomu, že velká část lidstva je natěsnána u pobřeží (platí to například pro obyvatele Kalkaty, Londýna, Šanghaje či Washingtonu), jsou v ohrožení miliony lidí. I velká část New Yorku je méně než pět metrů nad hladinou moře. Hurikán střední intenzity by zaplavil třetinu Manhattanu.

Ve velkém nebezpečí jsou hlavně rozsáhlé říční delty. Naposledy se to ukázalo při řádění cyklonu Nagris v Barmě v květnu loňského roku. Podle dostupných informací zabil 135 tisíc lidí a zdevastoval 23 tisíc kilometrů čtverečních půdy.

Podobnému ohrožení čelí i Vietnam - 18 milionů lidí, celá pětina populace, žije v deltě Mekongu. Od roku 2000, kdy deltu postihly nejhorší záplavy za posledních 50 let, rozjela místní vláda program, jak odstěhovat lidi alespoň z nejohroženějších oblastí.

Ale proč se dívat tak daleko - mnohé z toho, co by mohlo přijít, ukázal hurikán Katrina v roce 2005 v americkém New Orleansu. Z evakuovaného zhruba milionu lidí se do svých tehdejších domovů nevrátilo na 200 tisíc lidí.

Byla to první velká katastrofa na Západě, která si vysloužila označení "problém s klimatickými uprchlíky“. Možná až od té doby je to i pro Západ opravdu horké téma.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video