Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Hlad po energii stoupá

  17:03aktualizováno  17:03
Zásoby uhlí vydrží lidstvu asi 250 let. Ropu má svět možná na čtyřicet a zemní plyn na 60 roků. Odborníci odhadují, že do poloviny 21. století stoupne ve světě spotřeba energie na dvojnásobek. Jen USA by měly do roku 2030 spalovat o polovinu víc energie než dnes. Už teď spotřebovávají průmyslově vyspělé země OECD se svými 16 procenty obyvatelstva celých padesát procent světové energie.

Neznámá čísla o nákladech
Ekologové propagující alternativní a obnovitelné zdroje tvrdí, že by byly levnější. To popírají odpůrci, kteří říkají že všechny tyto zdroje jsou finančně náročné vzhledem k tomu, že obnovitelné zdroje mohou dodávat jen asi deset procent energie.

Navíc argumentují tím, že kdybychom chtěli postavit sluneční elektrárnu o kapacitě 2000 MW, potřebovali bychom k tomu plochu 40-100 kilometrů čtverečních, na pole větrných elektráren 100-300 km2 a na elektrárnu spalující biomasu 8000-12000 km2. Na stavbu takové sluneční elektrárny by se navíc spotřebovalo obrovské množství křemíku, listy větrných věží zase vyvolávají velký hluk a zpracování biomasy by mělo nepříznivý vliv na přírodu.

Příznivci jaderné energie naopak říkají, že zásoby přírodního uranu jsou ve světě na 50 let. Ostatní izotopy uranu by ale měly na Zemi vydržet 10 tisíc let.

Dvě třetiny lidstva neznají elektřinu a půldruhé miliardy lidí nemá přístup k moderním zdrojům energie.

V jádru je budoucnost, říkají vědci z Řeže
Podle ředitele Ústavu jaderné fyziky v Řeži Jana Dobeše je jaderná energie energií budoucnosti. Když se nyní projektuje nukleární elektrárna, započítává se do nákladů i cena za budoucí likvidaci vyhořelého paliva a další náklady vzdálené budoucnosti.

Kdyby se při stavbě tepelné elektrárny postupovalo stejně, přišla by na dvojnásobek, než uvádějí dnešní výpočty, tvrdí zastánci atomu. Dodávají, že bezprostřední zamoření ovzduší radioaktivními zplodinami je při spalování uhlí v elektrárnách pětkrát vyšší, než u elektráren atomových.

Výhledy jaderné energetiky do poloviny století
Šéf Ústavu jaderného výzkumu František Pazdera tvrdí, že USA už dnes nejsou schopny dodržet limity vypouštění skleníkových plynů podle dohody z Kjóta, Evropskou unii čeká tento osud v blízké budoucnosti.

Výroba elektřiny v EU v roce 2000

Jaderná energie 34%
Uhlí                          27%
Plyn 16%
H2O a obn. zdroje 15%
Ropa 8  %
Do budoucna se počítá s prodlužováním životnosti dnešních jaderných elektráren. USA chtějí jejich existenci zvýšit z nynějších 40 na 60 let. V příštích dvou desetiletích se začnou stavět modernější elektrárny - mluví se o třetí generaci. Právě nyní rozhodují Finové o tom, že postaví pátý blok své elektrárny.

Američtí a evropští odborníci včetně českých současně vyvíjejí generaci čtvrtou, která má být nasazena ve třetím desetiletí. Tyto elektrárny by měly sloužit nejméně do roku 2100 - tedy 70 až osmdesát let. Na nové úrovni vědci rovněž řeší problém uložení vyhořelého radioaktivního paliva.

Strategická nezávislost pro Českou republku
Česká vláda nyní chystá plán energetické politiky republiky. Měla by obsahovat výhled do roku 2030. Počítá se strategickou nezávislostí, tedy s menším dovozem energií a i Dukovan a Temelína musíme počítat s prodloužením jejich životnosti.

Specialista na jadernou bezpečnost Ivo Váňa z Řeže upozorňuje, že od roku 2015 by Česko mohlo začít trpět nedostatkem elektřiny. V roce 2040 by mu prý mohlo chybět až dvě třetiny.

Roční příspěvky k ozáření ve světě dle OECD

%

Radon 48,2 %
Kosmos 14,5 %
Půda a prostředí 25,6 %
Lékařství 11,1 %
Jaderná energetika 0,4 %
Ostatní umělé 0,2 %

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Cvičení kybernetické bezpečnosti Locked Shields 2017 v Estonsku
NATO čelí stovkám kyberútoků měsíčně, vylepšuje obranu a hledá zbraně

Dosavadní taktická výhoda na bojišti umožněná technologickou vyspělostí NATO by mohla být vážně ohrožena, pokud spojenci nebudou schopni stoprocentně čelit...  celý článek

Neznámý pachatel s nožem zaútočil Mnichově, několik lidí zranil (21.10.2017)
Psychicky narušený Němec v Mnichově zaútočil nožem na lidi, osm jich zranil

Třiatřicetiletý Němec v sobotu ráno zaútočil v Mnichově nožem na lidi, osm jich zranil. Policie ho kolem poledne dopadla. Šlo o obyvatele bavorské metropole,...  celý článek

Barcelona protestuje proti uvěznění dvou separatistických lídrů a rozhodnutí...
Madrid přebere vládu nad Katalánskem. Sesadí Puigdemonta a vyhlásí volby

Španělská vláda omezí katalánskou autonomii. Sesadí tamní vládu a ve vzpurném regionu uspořádá volby, oznámil španělský premiér Mariano Rajoy. Návrh musí ještě...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.