Neznámá čísla o nákladech
Ekologové propagující alternativní a obnovitelné zdroje tvrdí, že by byly levnější. To popírají odpůrci, kteří říkají že všechny tyto zdroje jsou finančně náročné vzhledem k tomu, že obnovitelné zdroje mohou dodávat jen asi deset procent energie.
Navíc argumentují tím, že kdybychom chtěli postavit sluneční elektrárnu o kapacitě 2000 MW, potřebovali bychom k tomu plochu 40-100 kilometrů čtverečních, na pole větrných elektráren 100-300 km2 a na elektrárnu spalující biomasu 8000-12000 km2. Na stavbu takové sluneční elektrárny by se navíc spotřebovalo obrovské množství křemíku, listy větrných věží zase vyvolávají velký hluk a zpracování biomasy by mělo nepříznivý vliv na přírodu.
Příznivci jaderné energie naopak říkají, že zásoby přírodního uranu jsou ve světě na 50 let. Ostatní izotopy uranu by ale měly na Zemi vydržet 10 tisíc let.
|
Dvě třetiny lidstva neznají elektřinu a půldruhé miliardy lidí nemá přístup k moderním zdrojům energie. |
V jádru je budoucnost, říkají vědci z Řeže
Podle ředitele Ústavu jaderné fyziky v Řeži Jana Dobeše je jaderná energie energií budoucnosti. Když se nyní projektuje nukleární elektrárna, započítává se do nákladů i cena za budoucí likvidaci vyhořelého paliva a další náklady vzdálené budoucnosti.
Kdyby se při stavbě tepelné elektrárny postupovalo stejně, přišla by na dvojnásobek, než uvádějí dnešní výpočty, tvrdí zastánci atomu. Dodávají, že bezprostřední zamoření ovzduší radioaktivními zplodinami je při spalování uhlí v elektrárnách pětkrát vyšší, než u elektráren atomových.
Výhledy jaderné energetiky do poloviny století
Šéf Ústavu jaderného výzkumu František Pazdera tvrdí, že USA už dnes nejsou schopny dodržet limity vypouštění skleníkových plynů podle dohody z Kjóta, Evropskou unii čeká tento osud v blízké budoucnosti.
|
Výroba elektřiny v EU v roce 2000 | ||
| Jaderná energie | 34% | |
| Uhlí | 27% | |
| Plyn | 16% | |
| H2O a obn. zdroje | 15% | |
| Ropa | 8 % | |
Američtí a evropští odborníci včetně českých současně vyvíjejí generaci čtvrtou, která má být nasazena ve třetím desetiletí. Tyto elektrárny by měly sloužit nejméně do roku 2100 - tedy 70 až osmdesát let. Na nové úrovni vědci rovněž řeší problém uložení vyhořelého radioaktivního paliva.
Strategická nezávislost pro Českou republku
Česká vláda nyní chystá plán energetické politiky republiky. Měla by obsahovat výhled do roku 2030. Počítá se strategickou nezávislostí, tedy s menším dovozem energií a i Dukovan a Temelína musíme počítat s prodloužením jejich životnosti.
Specialista na jadernou bezpečnost Ivo Váňa z Řeže upozorňuje, že od roku 2015 by Česko mohlo začít trpět nedostatkem elektřiny. V roce 2040 by mu prý mohlo chybět až dvě třetiny.
| Roční příspěvky k ozáření ve světě dle OECD |
% |
| Radon | 48,2 % |
| Kosmos | 14,5 % |
| Půda a prostředí | 25,6 % |
| Lékařství | 11,1 % |
| Jaderná energetika | 0,4 % |
| Ostatní umělé | 0,2 % |
