Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Hlad v Jižním Súdánu rozpoutal zlatou horečku. Vzácný kov však dochází

  10:29aktualizováno  10:29
Sucha a průmyslová zaostalost Jižního Súdánu uvrhly východ země do hladomoru. Lidé opouštějí své domovy a vydávají se do oblastí, kde se dříve nacházelo zlato. Snaží se vydělat peníze na jídlo. Vzácného kovu je však stále méně a zoufalí zlatokopové čím dál častěji podléhají alkoholu.

Hlad vyhnal obyvatele vyprahlých oblastí Jižního Súdánu do města Nanakanaku, kde hledají zlato, aby si mohli koupit něco k jídlu. | foto: Profimedia.cz

Až 60 tisíc lidí včetně žen, dětí i starců v Jižním Súdánu každý den rýžuje zlato a snaží se najít alespoň malý nuget, který by je mohl uživit. Oblast kolem města Kapoeta začala vysychat v době, kdy v Súdánu končila dlouholetá občanská válka a lidé doufali, že přijde mír a prosperita. To se však nestalo.

Stejně jako většina sousedů, přišla Adele Natogová do městečka Nanakanak před měsícem, aby tu našla zlato. Nechala doma svých devět hladových dětí a vydala se na pětihodinovou cestu z vesničky Lomeyen v severní provincii.

"Jsem tu kvůli hladu. U mě doma není nic, žádné jídlo, které bych mohla dát svým dětem," uvedla Natogová podle serveru guardian.co.uk. Oblast Kapoety byla množstvím zde nalezeného zlata vyhlášená.

Během války byly nálezy obrovské. Zlato se prodávalo súdánským obchodníkům za pouhý 1 dolar za gram. Rebelové z jihu země ho používali k financování svého boje proti Chartúmu. Ale od té doby, co Jižní Súdán vyhlásil v roce 2011 nezávislost, je život těžší. 

"Bývalo tu spoustu zlata," říká Angelo Longaleyang z oblastního vedení Kapoety. "Teď je to jiné, zlata už není tolik," dodává.

Těžká a mnohdy zbytečná práce vede k alkoholismu

Peter Locebe tu vzácný kov hledá už 19 let. Říká, že byly časy, kdy našel i třicet gramů zlata za den. "To ho tu bylo ještě spoustu a málo lidí. V tu dobu lidé měli dostatek jídla a třpytivý kov je nezajímal. Teď je všude hladomor. Lidé sem přichází pro zlato, ale spousta z nich odchází s prázdnýma rukama," uvádí Locebe.

Dříve bývalo v řece kolem města Kapoeta na jihu Súdánu zlata spousta, prodávalo

Zlato tu hledá i spousta dětí. Také jeho děti se přidaly k zlatokopům. Stejně jako většině ostatních jim chybí vzdělání a doufají, že je z chudoby vytáhne zlato. Místní vůdci se však bojí o osud vesnic. Jídlo je příliš drahé a zoufalí hledači často nacházejí útěchu v podomácku vyráběné pálence.

"Vyrovnat se s touhle prací není jednoduché. Snažíte se, ale pořád vám pod rukama prochází jen hlína. Bolí vás záda, tělo trpí a váš žaludek je stále prázdný. Už nemáte energii, upadáte do deprese," popisuje Locebe, proč lidé čím dál častěji pijí. I on sám už má upito, přestože je teprve dopoledne.

Prostředí není vhodné pro zemědělskou produkci

Potravinový program OSN (WFP) uvádí, že nedostatek jídla je důsledkem špatných klimatických podmínek, chudoby a bezpečnostní situace, svou vinu nese také zaostalost oblasti.

"Většina z oblasti Kapoety je polovyprahlá, prší tam velmi málo, v extrémních případech spadne méně než 200 milimetrů srážek za rok. Bez velkých investic do zavlažovacích systémů je zemědělská produkce téměř nemožná," říká mluvčí WFP George Fominyen.

"Minulý rok nám všechnu úrodu spálilo slunce. Nic nám nezůstalo," říká Natogová. V Nanakanaku se snaží najít alespoň nějaké zlato, které by jim vydělalo na jídlo. "Je ho tu však strašně málo a ovoce, díky kterému přežíváme, začíná docházet," dodává. Když má šťastný týden, dokáže podle svých slov za zlato utržit až 34 dolarů (asi 680 korun). Většina toho jde na jídlo.

Potřebujeme zahraniční investory, říká vláda

Šéf Nanakanaku David Headboy doufá, že pomůžou humanitární organizace. Potravinová a zemědělská organizace OSN pomáhá už asi 3 500 domácnostem v nejnepříznivějších oblastech. Dává jim pracovní nástroje a semena manioku, kukuřice, sezamu a dalších plodin.

Absence dešťů však způsobuje trvalý nedostatek potravin. Domácnosti jsou závislé na místním trhu a tam jídlo neseženou. Dovážení zboží je vzhledem k inflaci příliš drahé, popisuje Fominyen. OSN se snaží budovat cesty, které jsou pro zásobování důležité, ale najít technickou podporu pro opravy je v této zemi těžké.

"Země potřebuje zahraniční investory, kteří by do Jižního Súdánu přišli těžit zlato a pomohli by s rozvojem těchto oblastí," uvedl Angelo Longaleyang, zodpovědný za oblast Kapoety. Podpořil ho i ministr průmyslu a těžby Stephen Dhieu Dau. Uvádí, že by to jejich zemi velmi pomohlo. "Ekonomika se přestává soustředit jen na těžbu ropy," uvedl přesto, že v současné době tvoří peníze z ropy 98 procent státního rozpočtu.

"Dali by lidem z těchto oblastí práci a ustavili základní služby. Vláda by zase měla peníze z daní, které by odváděli," dodal Dau. Přiznává však, že i tak by zotavení regionu trvalo příliš dlouho.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.