Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Hitlerovy obrazy jsou pod zámkem v USA

  10:43aktualizováno  10:43
Dědici Hitlerova osobního fotografa Heinricha Hoffmana požadují už osmnáct let na americké armádě vydání archivu a také několika obrazů, jejichž autorem je Hitler. Tvrdí, že materiál už není nebezpečný a že je zadržován z politických důvodů.

Dědicové: Materiál je neškodný
Dědici a texaský sběratel Bill Price, kteří na díla vznesli nárok, se snaží dokázat, že Hoffmanův materiál už dávno neprovokuje. Tvrdí také, že vojáci Hoffmanovi slíbili, že dostane svůj majetek zpět.

Spojené státy zabavily obrazy a 2,5 milionu fotografií společně s tisícem dalších předmětů, které pak byly použity jako důkaz při procesu v Norimberku. Teprve pak putovaly do Washingtonu. V padesátých letech se většina z nich vrátila zpět do Německa. V USA na tajných místech zůstalo jen několik stovek z nich, hlavně ty, které byly považovány za nejnebezpečnější.

Hitlerovy obrazy vidělo jen pár odborníků
V objektech americké armády tak například leží čtyři akvarely. Jeden z nich zobrazuje opuštěné nádvoří. Obraz nazvaný Staré nádvoří v Mnichově dostal Hoffman od Hitlera, který je jeho autorem, v roce 1936 k padesátým narozeninám. Podle deníku International Herald Tribune podpořilo nutnost držet tyto obrazy ukryté před světem i soudní řízení. Za téměř šest desítek let je tak vidělo jen několik teoretiků výtvarného umění.

CO TAKÉ PADLO V PROCESU

Jeffrey Axelrad, obhájce a právník ministerstva spravedlnosti
"Vláda Spojených států je oprávněna k zadržení Hitlerových pozůstalostí, které se staly majetkem státu, protože jsme vyhráli válku".

Sybil Miltonová, odbornice na nacistické Německo a holocaust
"Malby a fotografie dělají Hitlera neškodným a mohou být použity pro zamaskování
hrůzy a vražedné brutality nacistického Německa".

Heinrich Hoffman, který byl vůdcovým osobním přítelem, byl po válce odsouzen německými soudy na pět let.

Po propuštění usiloval o to, aby mu byly zabavené předměty vráceny. V roce 1957 zemřel a jeho nároky převzala dcera, která žila až do roku 1992.

Američan chce díla kvůli bádání
Před více než patnácti lety se o případu dozvěděl Price, který se setkal s tehdy ještě žijící Hoffmanovou dcerou Henriettou.

Ta mu nárok na díla přenechala s tím, že jako Američan bude mít před soudy USA větší šanci. Price se jejich prostřednictvím prý snaží pochopit Hilerovu osobnost. V roce 1985 o diktátorovi vydal i knihu Adolf Hitler: neznámý umělec.

Soudy se táhnou od roku 1983
Soudy začaly věc projednávat v roce 1983. V roce 1989 federální soud v Texasu rozhodl, že USA jsou zodpovědné za finanční škody, a stanovil datum, kdy soud určí, jak vysokou částku mu vyplatí.

Podle odborníků jsou totiž Hitlerovy malby - a jsou mu jich připisovány stovky - prodávány po internetu za deset tisíc dolarů za každý. Archív fotografií byl  ohodnocen na asi tři miliony dolarů. Price a Hoffmanovi dědici požadovali za odepření nakládání s majetkem náhradu 99 milionů dolarů.

Dědici se chtěli dostat až k Nejvyššímu soudu. Právníkovi Axelradovi se ale podařilo přenést soudní spor k federálnímu soudu ve Washingtonu. Ten nakonec rozhodl ve prospěch vlády.

USA argumentují, že jsou restituční nároky promlčené
Spojené státy argumentují hlavně tím, že jim federální zákony a poválečné dohody s Němci zabavení německého majetku povolovaly. Tvrdí, že všechny termíny pro restituční nároky již dávno vypršely.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Cvičení kybernetické bezpečnosti Locked Shields 2017 v Estonsku
NATO čelí stovkám kyberútoků měsíčně, vylepšuje obranu a hledá zbraně

Dosavadní taktická výhoda na bojišti umožněná technologickou vyspělostí NATO by mohla být vážně ohrožena, pokud spojenci nebudou schopni stoprocentně čelit...  celý článek

Barcelona protestuje proti uvěznění dvou separatistických lídrů a rozhodnutí...
Madrid přebere vládu nad Katalánskem. Sesadí Puigdemonta a vyhlásí volby

Španělská vláda omezí katalánskou autonomii. Sesadí tamní vládu a ve vzpurném regionu uspořádá volby, oznámil španělský premiér Mariano Rajoy. Návrh musí ještě...  celý článek

V Barceloně demonstrovalo na 450 tisíc lidí za nezávislost Katalánska...
V Barceloně demonstrovalo půl milionu lidí za nezávislost Katalánska

V Barceloně demonstrovalo 450 tisíc lidí za nezávislost Katalánska a proti vazbě separatistických předáků. Uvedla to katalánská policie. Rozhodnutí španělského...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.