"Čestné občanství i domovské právo bylo Adolfu Hitlerovi symbolicky a pečlivě odebráno, ačkoli z právního hlediska stejně zaniká s úmrtím dotyčné osoby," prohlásil městský radní za Zelené Manfred Hackl.
Pro návrh se podle něj vyjádřila jednomyslně celá městská rada bez ohledu na stranickou příslušnost. Radnice po dlouhém pátrání zjistila, že Hitlerovi čestné občanství udělila dříve samostatná obec Ranshofen. Titul čestného občana Hitlerovi udělila v roce 1938, tedy o rok dříve, než se stala součástí Braunau.
Český frajtrKdyž se Hitlerův předchůdce v čele Německa, prezident Paul von Hindenburg, dozvěděl, že vůdce nacistů pochází z Braunau, domníval se, že se jedná o český Broumov - německy také zvaný Braunau. Polní maršál proto v soukromí Hitlera s odkazem na jeho vojenskou hodnost svobodníka s opovržením nazýval "český frajtr". |
Již po Hitlerově uchvácení moci v sousedním Německu v roce 1933, vyzvalo sdružení velkoněmeckých obcí město Braunau, aby vůdce vyhlásilo čestným občanem. Tehdy to však radní výraznou většinou zamítli. Po anšlusu v roce 1938 mu Braunau obnovilo aspoň domovské právo.
Hitler se v malebném historickém městečku Braunau narodil 20. dubna 1889. Po dobu války byla ulice na Salcburském předměstí, na níž stojí jeho rodný dům, přejmenována na Adolf-Hitler-Strasse. Dům, který pro obec představuje poněkud ošemetné dědictví, byl původně hostincem.
Za nacistické éry byl ozdoben hákovými kříži a konaly se u něj oslavy Hitlerových narozenin. V současnosti není dům nijak označen, pouze před ním stojí na chodníku hrubý balvan z žuly těžené v nedalekém koncentračním táboře Mauthausen s nápisem varujícím před nacismem.
Kámen umístěný zde v roce 1989 ke 100. výročí Hitlerova narození, kterou vůbec nejmenuje, nese nápis "Za mír, svobodu a demokracii, již nikdy fašismus, miliony mrtvých varují".
Braunau am Inn, Rakousko
