Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Hitler se bál smrti v Jihlavě, údajně tu na něj chystali atentát

  8:24aktualizováno  8:24
Den po vyhlášení protektorátu Čechy a Morava se nacistický vůdce Adolf Hitler bál, že zemře v Jihlavě. Přestože měl v březnu 1939 řečnit před tamní radnicí, nakonec se městu obloukem vyhnul. Gestapo ho varovalo, že mu tam hrozí atentát.

Hitler štráduje ke slavnostnímu přijetí na Nové radnici v Brně | foto: Archiv města Brna

Podle tajné německé policie existoval plán, na jehož základě měl řečnický pultík i s vůdcem vylétnout do povětří. Diktátora měla zabít nálož umístěná ve větrací šachtě u jihlavských katakomb. Hitler se proto při cestě z Prahy do Brna ve městě nezastavil.

O Jihlavě měl přitom vysoké mínění: "Je to skála uprostřed slovanského moře," prohlásil. Ve městě totiž žila nebývale silná německá komunita.

Nové informace o údajném atentátu přinese v červnu kniha Jiřího Vybíhala Jihlava pod hákovým křížem. Jako první na to upozornil Jihlavský deník.

"Z dobového filmového týdeníku je patrné, že Hitler měl v úmyslu navštívit Jihlavu 17. března 1939. Na záběrech je jihlavské náměstí plné lidí a ozdobená radnice. Existovala i razítka ‚Vůdce v Jihlavě‘. V novinách vyšla zpráva, že byly zavřeny obchody z důvodu návštěvy," popisuje autor knihy Jiří Vybíhal.
 
Kameraman filmového týdeníku byl tehdy poslán do Jihlavy, aby Hitlerův příjezd natočil. Na snímky z jihlavského davu však navazovaly rovnou záběry z pódia v Brně.

Tři podezřelí zemřeli v koncentračním táboře

Skutečně hrozilo Hitlerovi v Jihlavě nebezpečí? Podle dalších pramenů se zdá, že "atentát" byl spíše součástí německé propagandy. Za jeho viníky byli označeni komunisté a Židé.

"Hned po obsazení Jihlavy 15. března 1939 byl zatčen sekretář Komunistické strany v Jihlavě Johann Appelfeld, který byl Žid," cituje Vybíhal německy psanou knihu Bergersdorf autorky Hermy Kennelové.

Atentáty na Hitlera

V povědomí jsou dva, celkem jich bylo 42

8. listopadu 1939
Johann Elser spustil v mnichovské pivnici časovanou bombu. Adolf Hitler však stačil odejít o pouhých 13 minut dříve.
 
listopad 1943
Major Bussche chtěl vůdce i sebe zabít ručním granátem při ukázce nových uniforem. Vlak s nimi zničili Spojenci při náletu.
 
20. července 1944
Plukovník Stauffenberg odpálil v Hitlerově blízkosti bombu. Diktátor přežil s pouhými šrámy.

Gestapo komunistu vyslýchalo. Musel odpovídat na otázky, kolik peněz dostal od Židů na přípravu atentátu.

"Domy dalších podezřelých, zejména dům na náměstí zámožného kožešníka Grünfelda, byly prohledány. Během výslechů bylo zjištěno, že se v jihlavském Grandhotelu setkali židovští obchodníci. Účelem schůzky měla být finanční sbírka na přípravu atentátu," uvádí Vybíhal podle dobových záznamů.
 
Kromě komunistického sekretáře Appelfelda a kožešníka Grünfelda zatklo gestapo ještě další dva lidi. Appelfeld se po dlouhých a vysilujících výsleších vzdal a řekl Němcům, že mu jihlavští Židé nabídli milion korun. Všichni "atentátníci" pak skončili v koncentračních táborech. Válku přežil pouze Appelfeld.

Historik: Byla to jen záminka

Jiřímu Vybíhalovi se nedávno podařilo vypátrat "detektivním způsobem" Appelfeldova syna v Ústí nad Labem. Ten mu řekl, že se otec s těmito vzpomínkami nikdy nechlubil.

"Mojí domněnkou je, že tento údajný atentát byl spíše iniciativa jihlavských Němců. Možná na sebe chtěli v prvních dnech upozornit a ukázat, jakou mají starost o bezpečnost vůdce. Tato skutečnost ale asi zůstane tajemstvím," soudí Vybíhal.

Jihlavským "atentátem" se zabýval také badatel Ladislav Vilímek. Také on se přiklání k Vybíhalovu názoru. "Motivem byla jednoznačně snaha nějak podložit nehorázné útoky proti Židům a českým vlastencům. Zdůvodnit, proč musí zmizet ze světa. Šlo o cílený útok," míní Vilímek.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jiří Hlavatý, šéf textilky Juta, která byla loni jedniškou na trhu. Dosáhla...
Kroužky vynesly šéfa Juty Hlavatého do Sněmovny, mandát senátora tím končí

Senátor za ANO Jiří Hlavatý se díky preferenčním hlasům stane poslancem. Poskočil z nevolitelného místa kandidátky na druhé. Zvolením do Sněmovny mu končí...  celý článek

Milan Brázdil (ANO 2011).
Místní špičky ANO ve volbách nechtěly „sběrače kroužků“, opět je přeskočil

Titul volební skokan by si mohl dát před jméno kandidát ANO z Olomouckého kraje Milan Brázdil. Už ve třetích volbách posbíral v kraji od voličů nejvíc kroužků....  celý článek

Ústecký volební lídr ČSSD Jaroslav Foldyna v diskusním pořadu iDNES.cz...
Vedení ČSSD musí rezignovat, budoucnost má jen Chovanec, míní Foldyna

Na mimořádném sjezdu ČSSD by mělo rezignovat celé vedení, myslí si rebel sociální demokracie Jaroslav Foldyna. Jediný, koho si dál umí představit v čele...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.