Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Hitler psal o odstranění Židů už v roce 1919, dokládá to jeho dopis

  13:34aktualizováno  13:34
Židovské středisko Simona Wiesenthala získalo vzácný dopis z roku 1919, v němž Adolf Hitler poprvé píše o nutnosti "odstranění Židů". Svá slova se pokusil naplnit o 22 let později. Středisko list považuje za jeden z nejdůležitějších dokumentů historie celé třetí říše.

Podpis Adolfa Hitlera na jeho prvním prohlášení k židovské otázce (1919) | foto: CNN

Hitlerovi bylo třicet let a sloužil v německé armádě, když od svého nadřízeného kapitána Karla Mayra dostal rozkaz, aby popsal "stanovisko armády k Židům".

Stalo se tak v září 1919, kdy budoucí říšský kancléř pracoval pro propagační jednotku a koketoval se vstupem do Dělnické německé strany (pozdější NSDAP). Ke vstupu do strany, jejímž předsedou se záhy stal, ho také přiměl jeho kapitán.

Dopis s datem 16. září Hitler adresoval vojenskému špionovi Adolfu Gemlichovi a tehdy prokazatelně poprvé představil svůj nesnášenlivý postoj k židovskému obyvatelstvu. "Židovství je rasa, nikoli náboženství, která se zakonzervovala tisíci lety příbuzenského křížení," rozvášnil se Hitler nad armádním psacím strojem.

"Jediným zájmem Židů je schraňování peněz a uchvacování moci," četl později Gemlich v dopise, který Mayr schválil. "A tito lidé zde žijí s námi a mají stejná práva," napsal Hitler v listu, který zakončil vlastnoručním podpisem.

Jediný dokument svého druhu na světě

A právě Hitlerova signatura dělá ze zažloutlého čtyřstránkového dopisu, jenž se při dotyku rozpadá, ten nejcennější úlovek střediska za poslední roky. Vůdcův podpis se totiž na nacistických dokumentech, které nařizovaly vyhlazení Židů, dosud neobjevil.

Byl to Hermann Göring, nacistická dvojka, kdo podepsal v červenci 1941 nařízení pro Reinharda Heydricha, šéfa nacistického bezpečnostního aparátu, aby zařídil "konečné řešení židovské otázky".

"Toto je první a jediný dokument tohoto druhu, v němž se (Hitler) zabývá Židy a explicitně vyjadřuje návrh na možné řešení," prohlásil zakladatel a správce střediska Simona Wiesenthala rabín Marvin Hier z New Yorku.

"Hned jsme věděli, že Gemlichův dopis je něco naprosto historického. Na světě není nic takového," dodal s tím, že sice existuje jedna kopie dopisu v Mnichově, ta je však bez Hitlerova podpisu.

Středisko dopis koupilo od soukromého sběratele za 150 tisíc dolarů. Málem ho získalo už v roce 1988. Tehdy ale příliš dlouho trvaly testy na ověření pravosti a kupec list zatím prodal jinému zájemci. Při současné nabídce už středisko neváhalo. Americká stanice CNN upřesnila, že vzácný list bude zakomponován do stálé expozice v Muzeu tolerance v Los Angeles.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Tropická bouře Ophelia obarvila nebe nad jižní Anglií do oranžova a slunce do...
Ophelia zbarvila slunce doruda. Brexit vyvolal apokalypsu, psali šprýmaři

Tropická bouře Ophelia v pondělí obarvila nebe nad jižní Anglií do oranžova a slunce do ruda. Podle meteorologů šlo o důsledek lomu světla v mase vzduchu ze...  celý článek

Americký prezident Donald Trump odsoudil násilí extremistů v Charlottesville....
Soud zablokoval Trumpův protiimigrační dekret pár hodin před platností

Federální soud v Honolulu v úterý zablokoval protiimigrační dekret prezidenta USA Donalda Trumpa, který zakazoval vydávání přistěhovaleckých víz občanům z osmi...  celý článek

Islandská geotermální elektrárna Hellisheiði
Elektrárna na Islandu odčerpává CO2 z atmosféry, ukládá ho do země

Geotermální elektrárna na Islandu testuje nový způsob snižování emisí oxidu uhličitého. Do provozu nasadila speciální zařízení, které tento skleníkový plyn...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.