Hit kampaní: změníme jméno kraje

Vedle slibů o nových silnicích, autobusových linkách či dotacích školám se ve čtyřech krajích stává předvolebním hitem přejmenování regionu. Parlament před třemi lety pojmenoval ústavním zákonem nové regiony podle měst, kde budou sídlit krajské úřady.

V Budějovickém, Ostravském, Brněnském a Jihlavském se však lidem nový název příliš nezamlouval, protože jej cítili jako určitý "krajský centralismus". Politici proto nyní zareagovali slibem, že to změní a hned po nástupu do funkcí kraje přejmenují.

Je to však reálné, když by přejmenování muselo projít parlamentem jako ústavní zákon, to znamená, že by pro ně musela hlasovat třípětinová většina poslanců?

Předseda sněmovního výboru pro veřejnou správu Miroslav Beneš tvrdí: "Jsem přesvědčen, že Poslanecká sněmovna bez ohledu na politickou příslušnost vyjde regionům vstříc, pokud to bude požadavek výrazné většiny krajského zastupitelstva. Větší diskusi bych čekal v případě, že změnu názvu bude iniciovat jen nějaká těsná většina zastupitelů, když to nebude jasný požadavek," dodal.

Nová regionální mapa země tak pravděpodobně brzy nahradí značení: Budějovický kraj se promění v Jihočeský, Ostravský v Moravskoslezský, Brněnský v Jihomoravský a z Jihlavského bude Vysočina.

Někteří kandidáti považují přejmenování kraje za podstatnou věc. Například ODS v jižních Čechách a na severu Moravy si dokonce tento záměr zařadila přímo mezi nejdůležitější priority do volebních programů. Brněnská ODS o změně mluví, na Jihlavsku ji propagují sociální demokraté.

"Názvem Ostravský by se mohly zbytečně vytvářet bariéry mezi lidmi. Změna je důležitá především z psychologických důvodů, aby se s krajem začali spojovat i lidé z Bruntálska," vysvětluje lídr severomoravské kandidátky ODS a primátor Ostravy Evžen Tošenovský. Jeho straničtí kolegové z jižních Čech ve volebním programu básní: "Jihočeši, jihočeský folklor, jihočeská kuchyně, ale také třeba pivo jako tradiční jihočeský výrobek - to jsou pojmy, které přiléhavě charakterizují náš kraj. Bereme to skutečně vážně. Obyvatelé se tradičně považují za Jihočechy a s krajem se ztotožňují," říká jihočeský kandidát ODS na hejtmana Jan Zahradník.

Může být název kraje skutečně tak důležitý? Lidé v regionech většinou tvrdí, že ano. "Pokud není něco správně pojmenováno, není to ani správně definováno," odmítá název Ostravský kraj učitel Martin Krátký z Krnova.

Odborníci se v názorech region od regionu liší. Třeba historik Jihočeské univerzity Robert Sak soudí, že právě jméno kraje coby nové úřednické instituce může sehrát významnou roli v tom, jak lidé budou nové rozdělení země vnímat. "Například Jihočeši by jen stěží přijali název Budějovický kraj za svůj. Zřejmě by se s ním nedokázali ztotožnit, což by brzdilo rozjezd nového úřadu," míní Sak. Rovněž sociolog brněnské Masarykovy univerzity Libor Musil připouští, že pro lidi ori entované na tradici může být název kraje důležitý. Naopak jeho kolega z filozofické fakulty Ostravské univerzity Pavel Pácl míní, že jednota obyvatel se severomoravským regionem je zpřetrhána. "Proto si nemyslím, že jméno může zvýšit nebo snížit identitu s krajem."

A co říkají návrhům političtí konkurenti? V jižních Čechách změnu podporují všichni kandidáti, mluví o její nutnosti na předvolebních mítincích, ovšem zároveň kritizují ODS, že si přejmenování líbivě dala přímo do programu. "To tam totiž nepatří, to nemá s programem nic společného," říká jihočeský volební lídr ČSSD Karel Vachta.

Naproti tomu jedničce sociálnědemokratické kandidátky v Ostravském kraji Petru Víchovi připadá název kraje zcela nepodstatný. "Vnímám sice obavy z takzvaného ostravocentrismu, ale centrismus se nevytváří jménem," argumentuje Vícha.
 


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video