Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vypátral rodiny četníků zabitých henleinovci. Pomohly hroby i stařenky

  13:45aktualizováno  13:45
Na Sokolovsko přijedou příští víkend rodiny českých četníků, kteří padli 13. a 14. září 1938 v Habartově a v Krajkové. Zfanatizovaní henleinovci se tam tehdy pokusili o puč. Tyto události v pohraničí historikové považují za první výstřely 2. světové války.

Habartovská stanice s mrtvým velitelem Janem Koukolem. | foto: Archiv Vladimíra Bružeňáka

Při tehdejších zářijových střetech padlo devět četníků, pět vojáků a deset Němců. Místní Němci sebrali odvahu a útočili poté, co v rádiu slyšeli norimberský projev Adolfa Hitlera. Ten v napjaté atmosféře sliboval, že opuštěným krajanům v Sudetech přijde na pomoc.

Sokolovský historik Vladimír Bružeňák vypátral rodiny četníků padlých v roce...

Sokolovský historik Vladimír Bružeňák vypátral rodiny četníků padlých v roce 1938.

Na Sokolovsko by měly za týden dorazit rodiny pěti nebo šesti padlých četníků.

Příbuzné téměř jako detektiv po celé republice hledal, našel a oslovil Vladimír Bružeňák - historik, učitel Gymnázia v Sokolově a člen klubu 1938 Četnická stanice Habersbirk.

Pátrání obětoval dvoje letní prázdniny. Objížděl hřbitovy ve vesnicích, kde jsou muži pochováni, a zkoumal, jestli někdo hroby udržuje. Ptal se také místních stařenek, které leccos pamatují. Nebo sháněl informace a kontakty na radnicích.

Dcera má dodnes trauma

Takhle náhodně a oklikou se dostal k dceři zastřeleného velitele habartovské četnické stanice Jana Koukola.

"Paní na hřbitově v Čížové u Písku mě nasměrovala k příbuzným ve vedlejší vsi. Našel jsem je, a zda prý vím, že v Praze ještě žije Koukolova dcera. To jsem netušil, dali mi na ni kontakt. Před měsícem mi hodila klíče z okna a přijala mě. Ukázala mi krásná tabla po tatínkovi," líčí historik Bružeňák detektivní anabázi.

Program akce Pohraničí 1938/2013

Rekonstrukce událostí v pohraničí v roce 1938 aneb válka začala v Čechách

  • 20. září Habartov

Vernisáž výstavy Morový rok v muzeu v Habartově

  • 21. září Habartov

historické vojenské tábory, výstava bojové techniky

12 hodin - pietní akt - nástup jednotek u pomníku zastřelených četníků

14-15 hodin - ukázka Fall Grün 1938 - boje mezi sudetoněmeckým freikorpsem, německou brannou mocí a ozbrojenými složkami československé branné moci (četnictvo, armáda)

16-17 hodin - ukázka Ostrava 1945 - boje mezi Rudou a německou armádou na sklonku druhé světové války

  • 21. září Krajková

22 hodin - rekonstrukce pochodu henleinovských hord a jejich rozehnání četnickým pohotovostním oddílem

  • 22. září Krajková

10 hodin - výstava dobové techniky a zbraní

14 hodin - ukázka Gossengrün 1938 - rekonstrukce tragických událostí v Krajkové v září 1938

15 hodin - pietní akt u pamětní desky před Obecním úřadem v Krajkové

  • 22. září Bublava

10 hodin - pietní akt u pomníku padlých četníků

Koukolově dceři Jaroslavě Kratochvílové bylo v roce 1938 šest let. Na události v Habartově, kde tenkrát s rodiči v pronajatém bytě v německé škole bydlela, si pamatuje. "Má z toho dodnes trauma. Dokonce mi ukázala lístek, který poslal její tatínek mamince pouhých pár minut před smrtí. Stojí v něm: Růžo, neboj se, jsem na stanici, zavři se. Jenda."

Historik se na setkání s pozůstalými těší. Tuší, že za pět let při 80. výročí henleinovského puče už se schůzku pozůstalých kvůli jejich vysokému věku asi nepodaří zorganizovat.

Výstava nabídne unikátní fotografie

Pozůstalí uctí památku zabitých četníků spolu s kluby vojenské historie a stovkami diváků, připomenou si 75. výročí tragické Mnichovské dohody a v habartovském muzeu se zúčastní vernisáže výstavy Morový rok.

Vernisáží výstavy celá vzpomínková akce odstartuje. Vladimír Bružeňák pro ni získal velké množství informací a unikátních fotografií. "Součástí výstavy bude odhalení panteonu, jak pracovně říkám tablům s fotkami a životopisnými údaji o každém z padlých četníků," řekl historik

V Krajkové lidé uvidí na ulici věrnou rekonstrukci incidentů, při nichž zahynulo osm vojáků a četníků. V Habartově zase spatří fiktivní ukázku nazvanou Fall Grün 1938 - boj sudetoněmeckého freikorpsu a wehrmachtu s československou armádou a četnictvem.

Fall Grün byl nikdy neuskutečněný nacistický plán úderu proti Československu. Hitler svých cílů dosáhl politicky nejdříve Mnichovskou dohodou, po níž zabral třetinu území slabšího souseda.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.