Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nehody v uranových dolech za totality kryly i vraždy, zemřelo 501 vězňů

  10:11aktualizováno  10:11
Za dobývání uranu zaplatilo svými životy 501 vězňů. Historik František Bártík sestavil vůbec první jmenný seznam obětí. Mezi mrtvými je například i Josef Bryks. Za některými úrazy se podle historika mohly skrývat i vraždy.

Při těžbě uranu zemřelo 501 vězňů z komunistických lágrů. Ilustrační foto | foto:  Petr Topič, MAFRA

Bývalý politický vězeň Adolf Rázek na ten den nemůže zapomenout. Spoluvězeň, který jako on musel dobývat uran, spadl do šachty, kde ho zachytila výtahová klec. "Jeho tělo roznesla po patrech dolu, viděl jsem, jak sbírali kousky," popisuje. "Byl to mladý kluk, ještě to ráno jsme se spolu zdravili," dodává.

Tragédie se odehrála na šachtě Eva na Jáchymovsku v roce 1952. Byla však jen jednou z mnoha: při dobývání českého uranu zemřelo za celou komunistickou éru 501 vězňů.

Uran pro komunisty

  • komunistický režim poslal kopat uran asi 80 000 vězňů
  • zemřelo jich 501, z toho asi polovina politických
  • za většinou úmrtí byly úrazy, ale někdy tak byly zřejmě vykázány i vraždy, které nebyly nikdy vyšetřeny
  • 46 vězňů spáchalo sebevraždu

"Asi polovina z nich byli političtí," říká historik František Bártík, který právě nyní dokončil seznam všech obětí, na kterém intenzivně pracoval tři roky.

"Samozřejmě si nedělám nárok na úplnost. Seznam se může ještě zpřesnit," říká. Dohledávání jmen bylo velmi komplikované, protože v prvních letech, kdy začala těžba, nemuseli být všichni mrtví evidováni.

Podle Bártíka může být však pro některé bývalé vězně překvapivý počet mrtvých. "Vím, že někteří političtí vězni byli přesvědčeni, že se mrtví počítali na tisíce. Ale ta čísla jsou nadsazená," upřesňuje.

Vězňů pracovalo v dolech celkem asi osmdesát tisíc. Političtí na tom byli obzvlášť špatně: kromě tvrdé dřiny je ještě tížilo vědomí, že uran, který pomáhají těžit, slouží pro výrobu jaderných zbraní sovětského režimu.

Vězni umírali na úrazy či nemoci. "O tvrdých podmínkách svědčí 46 sebevražd," dodává Bártík. Na mnohých vězních se podepsalo vyčerpání a únava. Do šachet museli nastupovat třeba i nevyspalí a bez možnosti odpočinku. Jedním z mrtvých byl i známý letec Josef Bryks, který zemřel v srpnu 1958 - oficiálně na infarkt.

Podle Bártíka se za některými úrazy ve skutečnosti mohly skrývat vraždy. Takových podezřelých úrazů spočítal celkem 18. Podle ředitele Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu Pavla Breta je však ještě dnes potřeba zkoumat, zda za velký počet mrtvých nejde někoho pohnat k zodpovědnosti.

"Vězni byli vědomě posíláni do míst, kde jim hrozilo nebezpečí až smrt, přičemž nebyli ani proškoleni, ani vybaveni bezpečnostními pomůckami," říká. "Možná se může hovořit až o úmyslu," dodává. Jeho úřad už začal některé případy zkoumat a počítá s tím, že vyšetřování do konce letošního roku uzavře. "Máme z jiných případů zkušenosti, že navzdory časovému odstupu někteří lidé stále žijí, a vysoký věk není důvodem k tomu, aby nebyli stíháni," řekl.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

František Ringo Čech ukazuje zatím svůj poslední obraz. Je nazvaný Smrt...
Miloše bych neodmítl, říká ke své kandidatuře František Ringo Čech

Vedení Strany práv občanů před dvěma týdny rozhodlo, že jejich superlídrem do podzimních voleb bude hudebník František Ringo Čech. O pomoc ho prý požádal...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Muž načerno oplotil městský pozemek a přeťal pěšinu, lidé protestují marně

Loni v létě si Jiří Marák při stavbě domu v prostějovské místní části Domamyslice postavil také plot u přilehlého Čechovického náhonu. Oplocení vybudoval na...  celý článek

Stavba dálnice D8 v Prackovicích nad Labem.
Ústavní stížnost míří na část stavebního zákona, která omezuje spolky

Nedávno přijatá novela stavebního zákona míří k Ústavnímu soudu. Stížnost podává sedmnáct senátorů. Napadají tu část novely, která ruší možnost účasti spolků...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.