Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Historik: S křišťálovou nocí se vrátil přízrak středověku

  17:11aktualizováno  17:11
Dnes v noci uplyne devětašedesát let od událostí, které v listopadu 1938 vrátily do novodobých dějin přízrak středověku. Takzvaná křišťálová noc, pojmenovaná podle blýskání rozbíjených skel židovských obchodů, se od pogromů minulosti výrazně lišila rozsahem a technikou útoků.

Hořící synagoga. Lidé s rukama v kapsách sledují požár synagogy v Opavě v roce 1938. | foto: Archiv Židovského muzea v Praze

A stala se začátkem systematické likvidace židovského národa za druhé světové války.

popisekStovky policistů i infolinka
v Praze se možná sejdou neonacisté

Krátce po pogromu Hitler zbavil Židy v Německu legální existence. Při takzvané křišťálové noci zaznamenali útoky na své obchody a především na židovské modlitebny také místa v dnešním Moravskoslezském kraji, tehdy mnohé už měsíc připojené k Německu.

Hořely synagoga i márnice
Při křišťálové noci shořela například opavská synagoga či krnovská židovská márnice. Útok zažila také novojičínská synagoga.

Podle posledního sčítání lidu v Československu v roce 1930 se k izraelskému náboženství hlásilo přes tři sta padesát šest tisíc obyvatel. Z odtržených sudetských území uprchli hned v prvních dnech záboru mnozí lidé české nebo smíšené národnosti do okleštěného Československa. Naopak v Sudetách zůstala řada Židů německé národnosti.

Nacisté tak měli měli od samého počátku značně usnadněnou cestu k "řešení" židovské otázky. Sudetští Židé byli hned v prvních dnech okupace vystaveni šikanování, veřejnému hanobení, zavíraní živností a obchodů i hrubému násilí.

Němci v Sudetech zabírali židům majetek a hrozbou pogromů je nutili k rychlému vystěhování.

"Například policejní hlášení z 12. října 1938 uvádí, že v Bruntále bylo asi šedesát osob zatčeno státní policií a obyvatelstvo "neněmecké krve" většinou uprchlo," popisuje historik Slezského zemského muzea v Opavě Mečislav Borák.

A pak, v noci z 9. na 10. listopadu, přišla křišťálová noc. Záminkou pro vyvolání tohoto pogromu byl atentát Žida Herschela Grynszpana na sekretáře německého velvyslanectví v Paříži Ernsta von Ratha.

"V ohni obrovských požárů německých a rakouských synagog poněkud zanikaly zprávy z území donedávna patřícího Československu. Některé monografie zmiňují pouze požár synagogy v Opavě a demolici synagogy v Krnově. Přitom během pogromu bylo v německém záboru českých zemí zničeno ohněm či zdemolováno nejméně pětatřicet synagog a řada židovských hřbitovů," uvádí opavský historik.

A dodává, že pogrom provázely výtržnosti, na mnoha místech sudetských území stejně silné jako v Říši. V Šumperku například časně ráno 10. listopadu rozbili neznámí pachatelé skleněné výklady v pěti židovských obchodech, podobně jako v bytech ve Svinově u Ostravy.

V Krnově zůstala synagoga, ale shořely knihy a vůz
V Bruntále a Rýmařově při křišťálové noci příslušníci SS veškeré židovské obchody uzavřeli a zapečetili. V Novém Jičíně násilníci rozbili okna v židovském templu a výklady židovských obchodů ve městě. V Bílovci policisté zatkli židovského lékaře za údajné hanobení rasy.

Podle policejní zprávy také v Krnově provedli příslušníci SS akci proti Židům, i když německý tisk za její vykonavatele označil indiferentní dav. Ten podle záznamů vybral knihovnu místního židovského knihkupce doktora Erwina Kunnewäldra a na náměstí Adolfa Hitlera ji spálil. Přičemž se "dav" k ohni s dalšími náklady knih několikrát vrátil.

Židovská modlitebna v Krnově byla částečně zdemolována a již byl přichystán oheň, když na příkaz vedení SS byly přípravy požáru zastaveny. Ten příkaz vydali tehdejší sudetoněmečtí radní, kteří se rozhodli stavbu zachránit. Modlitebnu nařídili přebudovat na tržnici.

Dav alespoň těžce poškodil židovský hřbitov a rozbil a spálil obřadní pohřební vůz. V Bruntále naopak modlitebna a obřadní místnost na židovském hřbitově shořely.

O požáru synagogy v Opavě policejní zpráva uvádí: V židovském chrámu na Rybnické ulici v Opavě vypukl 10. 11. 1938 požár. Chrám zcela shořel. Požární stráž byla sice podle zprávy včas na místě, mohla ale zachránit jen okolní budovy. Příčina požáru není ještě objasněna. Dochovala se i fotografie, na níž místní obyvatelé s rukama v kapsách přihlížejí požáru.

Bezpečnostní ohledy zabránily vypálení synagogy v Novém Jičíně.

Očitý svědek Max Mannheimer uvedl, že jeho synagogu vydrancovali. "Zapálit nebo vyhodit ji do povětří bylo ale vzhledem k blízkosti plynojemu nebezpečné. Modlitební knihy, svitky tóry a modlitební šály se povalovaly roztrhané na ulici. Kniha, která Židy po celém světě udržovala dvě tisíciletí pohromadě, byla rozdupána," uvádí Max Mannheimer.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

V Kletné u Oder se odehrálo vojenské cvičení záloh Safeguard 2016. Cílem...
Vojáci v záloze dostanou více peněz. Čunek litoval zrušení povinné vojny

Vojáci v aktivních zálohách se mohou těšit na vyšší odměny za účast na vojenském cvičení. Senát schválil změnu branného zákona. Ocenil ho lidovec Jiří Čunek,...  celý článek

Bohuslav Sobotka a Pavel Bělobrádek sledují vystoupení Miroslava Kalouska při...
GLOSA: Čtyři roky vládní nudy a rekordní zájem o parlament

Do říjnových sněmovních voleb se přihlásilo v celé zemi 31 stran a hnutí, tedy asi o třetinu více než před čtyřmi lety. Proč ten zvýšený zájem o parlament po...  celý článek

Politolog a historik žijící v USA Igor Lukeš hostem diskusního pořadu Rozstřel.
Trump ohrožuje světovou bezpečnost, řekl historik Lukeš v Rozstřelu

Prezident Donald Trump záměrně polarizuje společnost, jak ukázal během svých dvou vystoupení k násilnostem ve virginském Charlottesville. Hlava USA zároveň...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.