Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Historici poprvé získali záznamy o Čechoslovácích v sovětských lágrech

  12:37aktualizováno  12:37
Tisíce záznamů o Češích a Slovácích internovaných v táborech v někdejším Sovětském svazu dostali badatelé z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Předání dokumentů od Rusů vyjednali slovenští historici. Podle nich prošlo sovětskými lágry v období 1941 až 1945 na sedmdesát tisíc československých vojáků.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: AP

Záznamy ve středu symbolicky převzal ředitel ústavu Zdeněk Hazdra od ředitele Muzea Slovenského národního povstání, které tyto informace získalo z Moskvy. Je to vůbec poprvé, co Moskva umožnila exportovat tyto informace ze svých archivů mimo území Ruska.

Záznamy se týkají Čechů a Slováků, kteří prošli systémem Hlavní správy vojenských zajatců a internovaných. Označuje se zkratkou GUPVI a byl zaměřený na vojáky, podobně jako v Česku známější GULAG, který se týkal civilistů. 

Záznamy mají podobu naskenovaných kartotéčních lístků a obsahují základní informace o lidech odvlečených do sovětských internačních táborů. „Mohou tak mít velký význam pro příbuzné a pozůstalé, kteří dosud osudy svých blízkých nemohli dopátrat,“ uvedl mluvčí ÚSTR Pavel Ryjáček.

Jak uvedl ředitel slovenského muzea Stanislav Mičev, podle dostupných údajů prošlo v letech 1941 až 45 zajateckými a internačními tábory 69 977 Čechoslováků, z toho byli dva generálové a 159 důstojníků. 4 023 se domů nevrátilo, zemřeli. Jak ale dodal Mičev, informace o počtu lidí v těchto zařízeních se liší, což je dáno i tím, že ne vždy byli zajatci řádně evidováni. Díky získaným záznamům by měly být dohledatelné bližší údaje o více než 34 tisících lidech.

Význam i „morálně lidský“

Podle ředitele ÚSTR Zdeňka Hazdry má získání záznamů i význam „morálně lidský“. Umožní zjistit například to, kde jsou pohřbeni lidé, kteří se z táborů nevrátili. Badatelé z ústavu zatím prošli zhruba tisíc kartotéčních listů.

O předání záznamů jednalo s Ruskem několik let Muzeum slovenského národního povstání spolu s českým ústavem pro studium totalit, se slovenským Ústavem paměti národa, sdružením Krásny Spiš a dalšími institucemi. Informace byly uložené v Ruském státním vojenském archivu, což je největší úložiště vojensko-historických dokumentů sovětské epochy. Obsahuje dokumentaci Rudé armády či ozbrojených složek tajné policie.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vrchní část věže je třeba opravit, protože do jejího krovu kvůli poryvům větru...
Plán počítá s dostavbou Staroměstské radnice, křídlo jí chybí od války

Grandiózní i umírněné návrhy se během více než století objevily v souvislosti s novou podobou východního křídla Staroměstské radnice. Místo toho jsou přes 70...  celý článek

Volby 2017 na iDNES.cz
ON-LINE REPORTÁŽ: Volby do Poslanecké sněmovny

Dostane se do Poslanecké sněmovny nějaká nová strana? Kdo se stane vítězem? A jaká bude letos volební účast? Sledujte on-line reportáž na iDNES.cz.  celý článek

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš volil na obecním úřadu v Průhonicích. (20....
Češi začali volit novou Sněmovnu. O každý mandát bojuje 37 kandidátů

Po čtyřech letech znovu vybíráme nové poslance. Voliči v Česku v průběhu pátku a soboty rozhodnou o tom, jaké složení bude mít nová Sněmovna a také budoucí...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.