Občanští demokraté 21. dubna na Žofíně slavili 20 let své strany, v jejich tvářích ale radost oslavenců příliš patrná nebyla.

Občanští demokraté 21. dubna na Žofíně slavili 20 let své strany, v jejich tvářích ale radost oslavenců příliš patrná nebyla. | foto: Dan Materna, MAFRA

Historická remíza s komunisty ODS neděsí. Viní z ní VV, reformy i sebe

  • 959
Minulý týden přinesl průzkum překvapivou zprávu: občanští demokraté by získali navlas stejně mandátů jako KSČM. Začíná je tak porážet zdiskreditovaná partaj, na troskách jejíhož čtyřicetiletého impéria nové politické strany vznikly a kde se ODS etablovala jako vůdčí pravicová síla v zemi.

Jak zdůrazňují ředitelé agentur zkoumajících veřejné mínění, je to jen jeden průzkum, navíc zatížený výběrovou chybou, kterou průzkumy nutně mohou mít. Vybrat vzorek pár set lidí, který přesně odrazí náladu v celé společnosti, je prakticky nemožné.

Výsledky voleb

v získaných křeslech ve Sněmovně

  • 1992: ODS 66, KSČM 35 (ODS v koalici s KDS 76 hlasů, KSČM patřila do Levého bloku)
  • 1996: ODS 68, KSČM 22
  • 1998: ODS 63, KSČM 24
  • 2002: ODS 58, KSČM 41
  • 2006: ODS 81, KSČM 26
  • 2010: ODS 53, KSČM 26
  • průzkum červenec 2011: ODS 39, KSČM 39

Zdroj: Český statistický úřad a Factum Invenio

Ale přesto ten poslední odraz dopadl pro ODS historicky nejhůř. Průzkum agentury Factum Invenio jí přisoudil zisk 39 poslanců, kdyby se volby konaly nyní. A zcela stejný počet zákonodárců by měla KSČM.

"Takový případ jsme nenašli ani ve vlastních databázích od roku 1992, ani u konkurence," řekl iDNES.cz ředitel společnosti Factum Invenio Jan Herzmann.

Historicky nejhůř v záznamech této agentury na tom ODS byla v době po "sarajevském atentátu" a vzniku Unie svobody. "Dvacátého února 1998 měla ODS 8,9 %, ale KSČM tehdy měla ještě méně. Pak v průběhu prvního pololetí roku ODS stoupala, kdežto Unie svobody klesla z únorových 11,6 % na zhruba osm procent," upřesnil Herzmann.

"Ani nám se nic podobného nestalo," říká o výsledku průzkumu Jan Hartl z konkurenční agentury STEM.

Za nízkým výsledkem pro ODS Herzmann vidí spojení dvou fenoménů - klesající podporu ODS a nízkou naměřenou volební účast. Voliči KSČM totiž jsou disciplinovanější než voliči občanských demokratů.

"Průzkum není fyzikální měření"

Šéfové Factum Invenio i STEM varují před přeceňováním průzkumu.

"Nedramatizoval bych to. Postavení KSČM je dlouhodobě stabilní, ODS je na povlovném sestupu, v našich průzkumech ještě není na stejné úrovni jako KSČM, ale ta trajektorie tak směřuje," soudí Jan Hartl.

Opatrný je i Jan Herzmann. "Nejsme ve fyzice, nelze to změřit exaktně. Je to jedno měření zatížené výběrovou chybou," říká.

ODS se může utěšovat poučkou z politologických příruček - chce-li vláda dělat reformy, měla by nejdrastičtější opatření, která logicky sníží její oblibu, stihnout v první polovině vládnutí. A ve druhém poločase pak sbírat body a zbrojit na volby.

Sobotka: Zásluhou VV jsme neměli čas vysvětlovat, co se děje

"Ani mě to moc nepřekvapilo, protože ve společnosti je velká nespokojenost. Lidé si neuvědomují, jaký by mělo dosah, kdyby se žádné reformy neprovedly. Výsledek ČSSD mě nepřekvapuje, ta je standardní politickou stranou, ale šestnáct procent pro komunisty mě 21 let po Listopadu zneklidňuje," komentoval pro iDNES.cz průzkum místopředseda Senátu Přemysl Sobotka.

Jako důvod, proč se obliba ODS vytrácí, Sobotka zmiňuje nedostatečné vysvětlování reforem. "V daném okamžiku jsme zásluhou Věcí veřejných tři měsíce řešili problémy na úrovni vlády a nedalo nám to prostor aktivně vysvětlovat, co se děje," řekl Sobotka.

Klidný zůstává místopředseda ODS a ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. "Nepřeceňuji to, jiný průzkum nám v červnu dal dvacet procent a takové preference ODS v posledních měsících průměrně mívá," řekl iDNES.cz.

Kubera: Místopředsedové jsou neviditelní, výkonná rada musí zeštíhlet

Teplický primátor a senátor za ODS Jaroslav Kubera z průzkumu nervózní není. "Průzkumy nejsou výsledkem voleb, ono se příliš nemluví o té druhé variantě - že většinu ve Sněmovně jsou schopni dát jen komunisté a ČSSD. Skutečné volby nedopadnou tak, jak jsou teď ty výzkumy," řekl iDNES.cz.

Za klíčové považuje to, jak se vládě její plány zdaří. "Jde o to, jestli vydrží a jestli bude mít nějaké výsledky. To je podstatné, když nebudou, tak je to špatně. Lidé nevnímají věci jako schodek rozpočtu nebo státní dluh, zajímá je, jestli budou mít peníze a jak budou žít."

Zároveň ale připustil, že díl viny nese samo vedení občanských demokratů. "Místopředsedové jsou absolutně neviditelní, fungují na vládní a sněmovní úrovni, ale na stranické nikoliv. ODS teď přišla na to, že vnitřní poměry je třeba upravit, snížit počet členů výkonné rady (teď je jich pět desítek, má jich být celkem do 20 - pozn. red.) a vytvořit z výkonné rady a grémia republikový sněm, který bude pracovat, mít například pravidelná čtvrtletní zasedání," prohlásil Kubera.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video