„Čestná občanství odrážejí historii města během několika staletí a to se nedá zrušit jedním škrtnutím nepohodlných jmen. To by bylo zbabělé rozhodnutí,“ míní historik Martin Lešínský z Masarykovy univerzity v Brně. „Chápu, že pro některé je šokem, když se na čestném místě vedle například Václava Havla objevuje jméno Adolfa Hitlera nebo komunistických funkcionářů. Ale musíme vzít v potaz, že tenkrát prostě taková doba byla a pro lidi to tenkrát významné osobnosti byly,“ míní historik.
Starosta Lanškrouna Ladislav Maixner s názorem odborníků souhlasí, rozhodnutí je však na zastupitelích města. „Mohu mluvit jenom za sebe. Kontroverzní jména zřejmě vyškrtávat nebudeme a pouze vydáme prohlášení, kde se od těchto osobností distancujeme,“ zvažuje starosta.
V bývalém sudetském městě žilo podle historičky Věry Sekotové z Ústí nad Orlicí před druhou světovou válkou pouhých pět procent českých obyvatel. „Lanškroun nebyl poněmčený nijak násilně, z původně českého města se stěhováním a sňatky stalo město německé,“ řekla Sekotová, která se zabývá historií Lanškrounska desítky let. I Sekotová míní, že by Hitler měl zůstat čestným občanem města. „Radnice by se dnes měla od těchto osobností distancovat, ale vyškrtnout je, to ne,“ dodala Sekotová.
Obyvatele města seznam čestných obyvatel města příliš nepřekvapil. Nyní čekají, jak se radní k problému postaví. „To že je Lanškroun sudetské město, každý ví. Je to ale historie a radní by to neměli přejít mlčením. Kdyby mě chtěli udělit čestné občanství, nechtěl bych figurovat na seznamu abecedně hned za Hitlerem,“ řekl student David Horák, budoucí učitel dějepisu.
Jak naloží se zveřejněnými jmény čestných občanů, rozhodnou zastupitelé koncem dubna. „Již v pondělí se tím bude zabývat rada města,“ dodal Maixner.
