"S hrdostí doufám, že budu prvním hispánským prezidentem Spojených států," prohlásil Richardson španělsky na mítinku v Kalifornii.
Rád by prý odstranil spoušť, kterou po sobě zanechala vláda George W. Bushe. "Diplomacie, diplomacie a zase diplomacie," nastínil svou představu politik, který prý platí za obratného vyjednavače.
Svou kandidaturu ohlásil v hotelu Millenium Biltmore, kde John F. Kennedy přijal v roce 1960 demokratickou nominaci.
Richardson ale nesmí myslet příliš vysoko. Předtím, než poměří síly s kandidátem republikánů, musí projít demokratickými primárkami. A už to bude nejspíš nad jeho síly. Hillary Clintonová a Barack Obama jsou výrazně žhavější kandidáti.
Guvernér Nového Mexika se od obou chce odlišit. Na jeho straně stojí podle něj zkušenosti. "Nejsem rocková hvězda, ale mám prokazatelné výsledky," tvrdí. V Clintonově administrativě působil jako ministr energetiky a velvyslanec OSN. Nedávno se pokusil vyjednat mír v Dárfúru. - více zde
Vedle svých zkušeností by se Richardson rád opřel i o Latinoameričany. Těch je ve Spojených státech 45 milionů (zhruba 15 % celé populace) a jedná se o nejrychleji rostoucí část společnosti. Politici jim přikládají čím dál větší váhu. První zahraniční cesta prezidenta Bushe vedla do Mexika a množství Hispánců obsadilo místa v administrativě.
Richardsonovi ale Latinoameričané pravděpodobně příliš nepomohou. Protože má mexickou matku, ale jméno zdědil po americkém otci, většina Hispánců si ho se svým rodištěm nespojuje. "Hispánci nevědí, že jsem Hispánec a to se pokouším změnit," říká guvernér.
Zatím se mu ale příliš nedaří. Většina Hispánců netuší, že se o prezidentský úřad uchází jeden z nich a pokud uvažují o demokratech, je jim nejbližší Hillary Clintonová. Richardson přesto neztrácí naději. "Nechci předpovídat vítězství, ale jestli se zadaří v Iowě a New Hampshiru, může to pomoci ve velkých státech," představuje si průběh primárek.
