Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Himálajská údolí může smést obří povodňová vlna

  0:01aktualizováno  0:01
Velebné hory Himálaje, oblast nekonečného ticha a věčného ledu, se stávají časovanou bombou. Vědci z Ekologického programu OSN v nedávné studii varovali, že do pěti až deseti let vystoupí v nejvyšším pohoří planety na padesát vysokohorských jezer ze svých břehů. Mohutná povodňová vlna, jež v důsledku toho vznikne a povalí se do nížin, může ohrozit životy desetitisíců domorodců.

"Himálajská oblast je v podstatě nakloněnou rovinou. Kinetická energie vodních mas, jež by se po ní hrnuly dolů, by byla obrovská. Stejně jako ničivá síla případné povodňové vlny," uvedl Surendra Šéstha, asijský koordinátor Ekologického programu OSN, v nepálském časopise Himal.

Co je příčinou této nenadálé hrozby z majestátních vrcholků, z míst, odkud by to čekal jen málokdo? Experti z Ekologického programu OSN vidí hlavní "zlo" v takzvaném skleníkovém efektu, který od roku 1970 způsobil zvýšení průměrné roční teploty v Nepálu a Bhútánu o celý jeden stupeň Celsia. Byť by někomu tento efekt mohl připadat jako malichernost, způsobuje nadměrné tání vysokohorských ledovců, a tím zvyšování hladiny horských jezer.

Na padesát takových vodních ploch v Nepálu a Bhútánu dnes už dokáže nové a nové přívaly vod pojmout jen stěží. Když se z nich voda vylije a pořítí se z výšky čtyř až pěti tisíc metrů nad mořem do údolí, může způsobit obrovskou katastrofu. Smrt lidí, zvířat a zničení obtížně vybudované infrastruktury.

"Nejenže vznikají nová jezera, neustále se zvětšuje i plocha těch stávajících. Jednoho dne pak jejich břehy už miliony tun vody neudrží," tvrdil Surendra Šéstha. Odborníci sice říkají, že jezerní záplavy nejsou v oblasti úplně novým fenoménem, ale v posledních třiceti letech jsou stále častější.

"Jezera jsou v průměrné nadmořské výšce přes čtyři kilometry. Vody, když se vylijí z břehů, pak smetou všechno, co jim stojí v cestě," uvedl Šéstha. "V jednom případě přemístila čtyřicet metrů vysoká vodní stěna 10 000 kubíků zeminy během jediné vteřiny." V oblasti žije asi dva miliony lidí, kteří jsou závislí na himálajském říčním systému. Každá změna v horských regionech pak má přímý či nepřímý dopad na zdejší populaci.

Katastrofě se podle expertů dá ještě předejít. Především vybudováním projektů na snížení jezerních hladin. Přebytečná voda by se současně dala využít na pohon vodních elektráren, případně na zavlažování. Přípravné práce u tří jezer už začaly, jsou však nesmírně nákladné. "Podle našich odhadů si ošetření každého jezera vyžádá zhruba tři miliony dolarů," tvrdil Šéstha. "Nemáme mnoho času na rozmyšlenou a peněz se zoufale nedostává."







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Kanadské úřady nestíhají vyřizovat žádosti o azyl. Do země letos přišly...
Kanada slíbila pomoc uprchlíkům, teď nestíhá vyřizovat žádosti o azyl

Kanada platí za jednu z nejvstřícnějších zemí k uprchlíkům. Ochota pomoct však vládě pomalu začíná přerůstat přes hlavu. Úřady nestíhají vyřizovat žádosti o...  celý článek

Barcelona protestuje proti rozhodnutí Madridu omezit katalánskou autonomii (21....
Neustoupíme, dušují se Katalánci. Jsou ochotni za nezávislost umírat?

Katalánský regionální parlament hodlá dál bránit suverenitu regionu a demokracii, sdělila v sobotu jeho předsedkyně Carme Forcadellová. Politička tak reagovala...  celý článek

Cvičení kybernetické bezpečnosti Locked Shields 2017 v Estonsku
NATO čelí stovkám kyberútoků měsíčně, vylepšuje obranu a hledá zbraně

Dosavadní taktická výhoda na bojišti umožněná technologickou vyspělostí NATO by mohla být vážně ohrožena, pokud spojenci nebudou schopni stoprocentně čelit...  celý článek

Utýrala holčičku v pěstounské péči. Musíme teď zpřísnit zákony?
Utýrala holčičku v pěstounské péči. Musíme teď zpřísnit zákony?

Tragický případ z minulého týdne nejspíš pohne českými zákony o pěstounské péči.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.