Heyerdahl pracoval se svým týmem u Azovského moře na jihozápadě Ruska. Tam hledal důkazy pro teorii, podle níž Vikingové přišli před 2000 lety na Skandinávský poloostrov po řekách Don, Dněpr a Volha právě od tohoto moře.
Heyerdahl představí tuto teorii a důkazy o ní v knize, která se na pultech objeví na podzim. Podle svých slov knihou vyvolá velkou bouři, protože může skoncovat s klidem, s nímž mnohé národy pohlížejí na svou minulost. Ústředním tématem díla budou jeho bádání v ústí řeky Don.
Heyerdahl interpretuje vikinské ságy způsobem, jímž v 19. století Heinrich Schliemann četl Iliadu a zjistil, že Trója nebyla imaginárním místem, nýbrž skutečným městem ztraceným v mlze času.
Proto se norský badatel uchyluje k řeckým historikům a využívá Ságy o Ynglinzích, kterou o mytickém původu Vikingů ve 13. století napsal Islanďan Snorri Sturluson (1179-1241). "Podrobně se v ní hovoří o zemi Ásů, lokalizované na dolním toku řeky Tanais, jak se ve starověku nazýval Don," vysvětlil Heyerdahl. Podle něho bůh Vikingů i dalších severských národů Ódin byl vůdcem Ásů či Áserů, kteří se usadili na dolním toku Donu.
Heyerdahl vypočítává třicet generací od Ódina až po první historické postavy Vikingů a umísťuje tak do oblasti shodně velký pochod Vikingů jako byla expanze Říma v 1. století našeho letopočtu. Tito Ásové přišli na skandinávský poloostrov po řekách Don, Dněpr a Volha, síti říčních cest, které umožnily také opačnou migraci o tisíc let později spolu se založením Ruska Vikingy švédského původu.
Název Azovského moře spojuje s národem Ásů. Etymologicky podle něho tento název pochází ze slova Ás Hov, Ás je kořen tohoto národa a Hov ve staré norštině znamenal chrám či posvátné místo.
Heyerdahlovu teorii podporují bádání některých ruských historiků, kteří Ásy spojují se starověkými Alany, barbarským kmenem, jenž dosáhl až území dnešního Španělska a jehož potomky lze dosud potkat v nejskrytějších výběžcích severního Kavkazu. Zmiňují rovněž Sarmaty, další kmen, jemuž dali jméno řečtí a latinští historikové a jenž ve svém jazyce slovem Ás nazýval bohy.
Svým bádáním v Rusku chtěl Heyerdahl rovněž dokázat, že Kryštov Kolumbus byl Nor. Připojil se tak k historikům a spisovatelům, kteří nacházeli Kolumbovy kořeny na místech tak různorodých jako Janov, Portugalsko, Kastilie, Katalánsko, Mallorca a Rusko.
Hrdina plavby voru Kon-tiki, kterou v roce 1947 dokázal, že Polynésie a Jižní Amerika o sobě v dávné minulosti věděli, dnes zkoumá hrdinské činy Vikingů. Posunuje je až do doby lodí Santa María, Niňa a Pinta na způsob renesančních hispánských drakarů (vikinské a normanské lodi).
V rozhovoru pro ruský deník Novaja Gazeta badatel prohlásil, že má důkazy o tom, že Kolumbus znal všechna nebezpečí, která mu hrozila na jeho cestě přes Atlantik, díky tradici zděděné po svých severských předcích, prvních návštěvnících Ameriky.
Norský cestovatel vysvětluje, že jedním z cílů knihy je vyvrátit mýtus o árijské rase germánsko-nordického původu, ten směřuje na Kavkaz, který je dnes v Rusku ohniskem etnické nedůvěry a odmítání. "Chci dokázat jen to, že existuje jen jeden svět. Naším velkým omylem je nakreslit na mapu čáru a říci: tady odtud jsou dobří a tamodtud zlí," prohlásil Thor Heyerdahl.
