Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Sté miminko slavit nebudu, říká zakladatel babyboxů Ludvík Hess

  12:04aktualizováno  12:04
Když v pražském Hloubětíně před osmi lety Ludvík Hess zřizoval vůbec první babybox v Česku, myslel si, že bude i poslední a že se sem odloží tak jedno dítě za pět let. Nyní má babydědek, jak se sám nazývá, na kontě 58 babyboxů, jejichž dvířky prošlo 92 dětí.

Ludvíku Hessovi se nápad zřídit schránky pro odložené děti líbil, proto jej zrealizoval. Hess na fotce mává novinářům a ukazuje jim, jak babybox vypadá uvnitř. | foto: Martin Stolař, MAFRA

Jak vnímáte to, že se v některém z babyboxů brzy najde sté miminko?
Když jsem 1. června 2005 otevíral první babybox, myslel jsem si, že to bude jediný babybox v České republice. Možná jsem uvažoval ještě o jednom někde na Moravě. Doufal jsem, že se mi podaří umístit jej v Brně o a myslel jsem, že do toho babyboxu bude odloženo jedno děťátko za pět let. Dneska, po osmi a půl letech, jsem velmi překvapen, že funguje 58 babyboxů, do nichž bylo odloženo 92 dětí. Ale jsem z toho svým způsobem také smutný. Sté miminko rozhodně slavit nebudu.

Neberete to tak, že babyboxy zachránily 92 lidských životů?
A tak zachránily, nezachránily... Já si nemyslím, že by babyboxy přímo zachraňovaly životy. Já si dokonce ani nemyslím, že ty maminky, které odloží dítě do babyboxu, by je jinak házely do popelnic. Na druhou stranu zase pociťuji určitou satisfakci, že jejich zřizování mělo cenu, že je maminky využívají. Projekt potvrdil svoji potřebnost, ale jsem zároveň smutný z toho vysokého čísla.

Výrobce babyboxů Zdeněk Juřica a dárce Josef Štajer se chystají do hloubětínské

Výrobce babyboxů Zdeněk Juřica a dárce Josef Štajer se chystají do hloubětínské kliniky GynCentrum umístit babybox nové generace.

První babybox jste otevíral v červnu 2005 na klinice GynCentrum v pražském Hloubětíně, před pár dny jste ho vyměňoval za nový. V čem je babybox nové generace lepší než ten starý?
Box už není ocelový, ale nerezový. Také se již neotvírá mechanicky a víko se nevyklápí dolů, je ovládán elektricky. Dvoukřídlá dvířka se po zmáčknutí knoflíku  otevřou sama a po vložení děťátka se zase automaticky zavřou. Jsou kontrolována fotobuňkou, která brání kolizi s děťátkem samotným nebo s rukou dárce. Je modernější a má i klimatizaci.

Babyboxy nejsou ukotveny v právním řádu. Opuštění dítěte, a tím pádem porušení vyživovací povinnosti, se trestá odnětím svobody. Jak to, že je odložení dítěte v babyboxu beztrestné?
Ne všechno je třeba právně ukotvit.  K naplnění trestného činu opuštění dítěte je třeba, aby bylo ohroženo na zdraví a na životě. V roce 2005 jsem získal odborný posudek Ústavu státu a práva Akademie věd ČR, který napsal jeho tehdejší ředitel Jaroslav Zachariáš. Dokazuje, že babyboxy nejsou ničím proti českému právu, a že tedy odkládání dětí do nich není nezákonné. Ke zřízení prvního babyboxu v Hloubětíně pak stačil souhlas primáře Petra Píchy a tehdejších spolumajitelů GynCentra, ti dovolili babybox nainstalovat. Petr Pícha i přes odpor ministerstva zdravotnictví, ministerstva práce a sociálních věcí a dokonce i vnitra souhlasil, byl to v té době projev jeho osobní statečnosti.

Kdo je Ludvík Hess

Duchovnímu otci babyboxů je 66 let. Je to vášnivý chovatel plnokrevných koní, na své farmě v Hájku jich má třicet a jeho největším chovatelským úspěchem je vítězství jím odchovaného koně Marca Pola na Velké jarní ceně v roce 1985.

Ludvík Hess se kromě babyboxů a chovu koní věnuje také psaní. Napsal čtyři knihy, většinou s erotickým podtextem. Od roku 1964 vydává literární časopis Divoké víno. Jeho nejstarší dceři je 44 let, nejmladšímu synovi dva a půl roku.

Celkem je v České republice prozatím 58 babyboxů. Kolik jich ještě plánujete zřídit?
Vidím to ještě tak na 20, 30. Mám určité oblasti, kde scházejí, to je jižní Morava, konkrétně Břeclav, Znojmo. Uvažuju ještě o Boskovicích, potom Havířov - dneska největší české město bez babyboxu. Kromě zřizování nových ale spolu s mým hlavním spolupracovníkem a dlouholetým přítelem Zdeňkem Juřicou renovujeme ty staré.

Z čeho to financujete?
Výhradně z darů, které jako občanské sdružení Babybox pro odložené děti - STATIM dostáváme. Já sám jsem aktivní, oslovuji potenciální dárce. Těch dárců je spousta.

Statistika odložení, babyboxy v ČR. Zdroj: www.babybox.cz

Statistika odložení dětí podle měst. Zdroj: babybox.cz

Řekl jsem si, že budu dělat takové modernější bedýnky

Jak jste přišel na nápad navrhnout skříňky, kam by maminky odkládaly své děti? Měl jste inspiraci ze zahraničí?
Já už si to nepamatuju, to už je dávno. Jistou motivací pro mě samozřejmě bylo, že jsem se dozvídal o nalezených novorozeňatech. Z historie je ale známé, že podobná zařízení existovala již v minulosti. Ať už to byly ve starém Římě kamenné mísy, nebo ve středověku torny, bedýnky vystlané slámou. Já jsem o existenci německých Babyklappen nevěděl. Prostě mě napadlo dělat takové modernější bedýnky.

Všimla jsem si, že je na babyboxu lísteček s kontaktem na vás. Obracejí se na vás maminky často?
Ano a já se jim snažím pomáhat. Jsem připraven takovou maminku, která mě požádá pomoc, ubytovat a pomoci ji přečkat nějakou kritickou situaci a poskytnout první pomoc. Proto v Hájku stavím azylový dům.

Jak přesně maminkám, které zavolají, pomáháte?
Pomáhám finančně, seženu jim azylový dům a maminky, které své děti již odložily, se snažím přesvědčit, aby si je vzaly zpátky. I to se mi v několika příkladech podařilo. Vím o dvou maminkách, které děti zpátky dostaly.

Babyboxy ve světě

Na Slovensku mají místo babyboxů Hniezda záchrany. Ta fungují již od roku 2004 a zachránila už 45 životů. V Německu od roku 2000 budují Babyklappe, pod stejným názvem existují skříňky pro odložené děti i v Rakousku, kde první vznikla o rok později. Ve Velké Británii babyboxy vůbec neexistují. Opuštění dítěte kdekoliv je ilegální.

Další zemí, která nemá v současnosti schránky, je Francie. Pro zoufalé matky ale existuje jiná alternativa. V zemi platí zákon, který umožňuje matce anonymní porod v nemocnici i anonymní odložení dítěte do jednoho roku. Dítě je následně předáno k adopci.

Jednou z nich je i matka Soničky, vůbec prvního odloženého dítěte. Víte něco o ní a sledujete příběhy dalších odložených dětí?
Není v mých silách sledovat příběhy, musím shánět peníze na další babyboxy a opravy těch starých. Vím, že maminka Soničky si dceru vzala zpátky, ale dnes ji nevychovává. Celý tenhle příběh mě dojal, podobá se Sofiině volbě – Sonička je z dvojčat a její matka se musela rozhodovat, jaké dítě si nechá, a jaké odloží. Matka Soni nakonec porodila ještě jedno dítě, to ale nechala rovnou v porodnici. O své děti se, pokud vím, v současné době nestará. Na druhou stranu znám ale i šťastné příběhy maminek, které své děti dostaly zase zpátky a starají se o ně.

Kam se maminky kromě vás mohou obrátit o pomoc?
Na sociální pracovníky, azylový dům, Fond ohrožených dětí. Záleží na tom, koho si vyberou a koho mají poblíž.

Fotogalerie

Když si to matka rozmyslí, za jak dlouho může získat své dítě zpět?
Musí přes sociální pracovníky požádat, aby jí dítě vrátili. Pakliže není schopná ničím doložit, že je dítě její, tak s největší pravděpodobností kromě toho, že sociální pracovnice posoudí její profil morální a sociální, budou chtít provést test DNA, aby se prokázalo, že je dítě opravdu její. Sociální pracovníci potom požádají soud, aby vydal usnesení o předběžném opatření. Soud rozhodne, komu dítě svěřit. Na návrh sociálních pracovníků je tedy může svěřit buď náhradní rodině nebo biologické matce, pokud si o ně požádala. Předběžné opatření se vydává na dobu neurčitou, je to jakási zkouška. Teprve po nějakém čase, třeba po několika měsících, soud vynese rozsudek. Nabude-li právní moci a dítě je svěřeno adoptivním rodičům, nemohou je biologičtí rodiče už získat zpět. Zákon tak chrání především zájem dítěte.

Lze nějakým způsobem nárůst počtu odložených dětí zastavit? Měl by se více angažovat stát?
Je to velice těžké, protože je v České republice mnoho lidí, kteří se k informacím, že existuje nějaký babybox nebo organizace, která pomáhá sociálně slabým, vůbec nedostanou. Tito lidé žijí v parcích nebo lesích a není možnost, aby na ně stát dosáhl.

Myslíte si, že Česká republika nabízí dostatečnou pomoc pro matky v nouzi?
Ta pomoc není dostatečná. Já kritizuji společnost za to, že je nevšímavá a že takovou maminku v nouzi nechá ve štychu. V dnešní společnosti si lidé nevšimnou, že je žena těhotná, nebo třeba nepostřehnou, že je jeden den těhotná a druhý den nemá dítě. Buď se jí nikdo neptá, nebo žije někde v izolaci.

Máte nějaký nápad, jak se dá bojovat za to, aby si matky své děti nechávaly?
Určitým řešením jsou třeba azylové domy. Věřím, že se tím podaří snížit počet odložených dětí. Azylový dům je můj nejnovější projekt a věřím, že bude úspěšný.







Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.