Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Heslo „Yes we can“ se Obamovi nelíbilo, přemluvila ho manželka

  21:32aktualizováno  21:32
"Yes we can", skandovali loni příznivci prezidentského kandidáta Baracka Obamy po celých USA. Ale stačilo málo a tři chytlavá slovíčka se vůbec nemusela stát ústředním heslem Obamovy kampaně. Jemu samotnému totiž přišla kýčovitá a zpočátku se jim bránil. Kdo ho nakonec přesvědčil? Manželka Michelle, píše se v nové knize o prvním americkém páru.

Heslo "Yes, we can" na tričkách během Obamovy kampaně | foto: Profimedia.cz

Heslo "Yes we can" (Ano, můžeme) vymyslel Obamův hlavní politický poradce David Axelrod už v roce 2004 při kampani před volbami do Senátu. Reakce pozdějšího prezidenta ale nebyla příliš nadšená. "Nelíbí se mi to," řekl prý tehdy Obama. "Je to moc kýčovité a naivní."

Ale Michelle byla jiného názoru. "Bude to fungovat, věř mi," přesvědčovala ho. A Obama znovu potvrdil, že slovu manželky přikládá kromobyčejně velkou váhu. Začal slogan používat ve svých projevech a postupem času ho učinil ústředním heslem prezidentské kampaně.

Někteří analytici dokonce míní, že právě jednoduché "Yes we can" Obamu vyneslo do Bílého domu. A pokud přímo nevyneslo, rozhodně mu do Oválné pracovny hodně pomohlo, říkají.

Michelle nestála o Hillary v Bílém domě

Příběh volebního sloganu je ale jen jedním z mnoha, které ukrývá kniha Barack and Michelle: Portrait of an American Marriage (Barack a Michelle: Portrét amerického manželství) od novináře a spisovatele Christophera Andersena.

Barack Obama s manželkou Michelle před projevem na Pražském hradě (5. dubna 2009)

Barack Obama s manželkou Michelle před projevem na Pražském hradě (5. dubna 2009)

Autor na 326 stranách nahlíží do zákulisí jednoho z nejsledovanějších manželství světa a popisuje, jak Michelle působila na Obamu během kampaně. Právě ona prý pohřbila myšlenku, že by nynější ministryně zahraničí Hillary Clintonová mohla být Obamovou kandidátkou na viceprezidentku.

"Ty opravdu chceš, aby Bill a Hillary bydleli kousek od nás v Bílém domě?" zeptala se prý Michelle a dodala: "Mohl bys s tím žít?"

Že Barack Obama vybere právě Hillary jako svou viceprezidentku, se přitom poměrně široce očekávalo. Obama a Hillary sváděli celé první "pololetí" 2008 lítý boj o stranickou nominaci do prezidentských voleb. Tak lítý, že po něm demokratům zůstaly poměrně hluboké šrámy, hlavně v podobě rozdělené voličské základny. A tak se mluvilo o tom, že nominace Clintonové na viceprezidenstký post by mohla tyto škody do značné míry napravit. Obama si ale nakonec vybral Joe Bidena.

Christopher Andersen, autor osmadvaceti titulů, se v knize snaží pokrýt celé manželství Obamových. Ale důraz klade pochopitelně na to "nejatraktivnější": na poslední léta, zvláště pak na hektickou kampaň.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Policie uzavřela v Marseille místo, kde auto najelo do autobusových zastávek...
V Marseille naboural vůz do zastávek. Jeden člověk zemřel, řidiče zatkli

V jihofrancouzském městě Marseille naboural vůz do dvou autobusových zastávek ve dvou různých čtvrtích. Jedna žena při nárazu zemřela a jeden muž vyvázl se...  celý článek

Ikonická hodinová věž v Londýně Big Ben na příští čtyři roky utichne.
Big Ben si odbil svoji poslední hodinu, čeká ho čtyřletá rekonstrukce

Známá hodinová věž v Londýně se v pondělí po poledni naposledy rozezněla před čtyřletou odstávkou z důvodu plánované rekonstrukce. Kromě odpojení zvonu se...  celý článek

Younes Abouyaaquoub, jeden z podezřelých z teroristického útoku v Barceloně
Počet obětí z Barcelony stoupl na 15. Atentátníka hledá celá Evropa

Katalánská policie potvrdila, že při čtvrtečním útoku v Barceloně řídil 22letý Maročan Younes Abouyaaqoub. Pátrání po něm se mezitím rozšířilo i na další...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.