Odvolaný ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů vstupuje do KDU-ČSL.

Odvolaný ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů vstupuje do KDU-ČSL. | foto: Jan Zátorský, MAFRA

Měl jsem i nabídku i z ODS, ale lidovci jsou mi bližší, říká Herman

  • 20
Blízkým vztahem ke křesťanskodemokratické politice vysvětlil svůj vstup do KDU-ČSL odvolaný ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Daniel Herman. Nabídky prý měl i od jiných subjektů, včetně ODS. V lidové straně se chce zaměřit na vztahy s veřejností. Herman odpovídal na otázky novinářů na pátečním brífinku.

Proč jste se rozhodl vstoupit do KDU-ČSL?
Moje kontakty s KDU-ČSL vychází z mého celoživotního směřování. Křestanskodemokratické principy považuji za nosné a jsou dobrou alternativou pro Českou republiku. Je to jedna z historických stran, je čitelná, sleduji ji dlouhodobě. Nabrala nový kurz po posledních sněmovních volbách, dokázala se omladit a poučit se z chyb a neúspěchů. Líbí se mi i její názorová pluralita. Svoboda, solidarita a spravedlnost jsou pilíře, ke kterým se hlásím.

Kdy jste nabídku dostal?
Byl jsem osloven loni, jestli bych nechtěl kandidovat do Senátu. Vážil jsem si toho, ale bylo to zhruba v polovině mého mandátu v Ústavu pro studium totalitních režimů a nepokládal jsem čas za zralý. Situace se ale změnila a logickým krokem bylo pokračování kontaktů.

Měl jste nabídky i z jiných stran?
Ano, byl jsem osloven vícero politickými subjekty, ale chtěl jsem, aby můj život byl čitelný a srozumitelný. Křesťanskodemokratická politika je mi nejbližší. Je to alternativa k liberalismu, ke kterému mám výhrady, socialismus odmítám. Jednalo se o některá hnutí a také ODS, se kterou jsem spolupracoval na řadě témat.

Lidovci posilu vítají

Herman se stal členem KDU-ČSL ve čtvrtek v podvečer, kdy jej přijala obvodní organizace v Praze 1 (více čtete zde).

"Nesmírně si toho vážíme. Byli jsme ve styku dva roky, nabízeli jsme mu kandidaturu už pro senátní volby 2012," uvedl předseda obvodní organizace Jan Wolf.

Vstup Hermana do lidové strany přivítal i její předseda Pavel Bělobrádek. "Je to člověk velice zkušený, který mnohé dokázal a má kontinuitu. Jeho odborný i lidský potenciál se pokusíme využít na sto procent. Jeho vstup je signálem, že KDU-ČSL začíná být vnímána jako atraktivní strana, která jde nahoru," uvedl Bělobrádek s tím, že zatím není rozhodnuto, kam by mohl Herman kandidovat.

Čeho konkrétně se nabídka ODS týkala?
Bylo to obdobné. Také tam byl dotaz, jestli bych eventuálně neuvažoval o nějaké případné kandidatuře, nemluvilo se ale o nějakém konkrétním obvodu. Já jsem za to poděkoval. V té chvíli to bylo předčasné.

Nabízela vám ODS přímo vstup do strany?
Vstup ne, spíše to bylo na obecné bázi s výhledem na příští volební rok. Nabídka přišla od nejvyššího vedení ODS, ještě když jsem byl ředitelem ÚSTR.

Příští rok se konají volby do Sněmovny, Senátu, Evropského parlamentu i obecních zastupitelstev. Kam byste za KDU-ČSL chtěl kandidoval?
Jsem připraven sloužit tak, jak bude potřeba, je to služba veřejnosti a státu. Zatím neodpovím konkrétně, to se vyspecifikuje.

Na jakou oblast se ve straně zaměříte?
Zhruba třicet let se věnuji práci s veřejností a sdělovacími prostředky, z toho devět let jsem byl mluvčím České biskupské konference. Plně chci dát k dispozici svoje schopnosti a zkušenosti v oblasti PR.

Budete se na červnovém sjezdu ucházet o stranické funkce?
Na sjezd jsem pozvaný byl, počítám, že se účastním i řady krajských konferencí. Mám zájem prostředí, poznat lidi. Co se týká mého zapojení, to jsou předčasné otázky. Jsem připraven se plně nabídnou ve prospěch strany, konkrétní kontury se budou specifikovat.

Budete zaměstnancem strany?
Dostal jsem konkrétní nabídku od vedení KDU i senátního klubu. Do konce června jsem zaměstnancem ÚSTR.

Je to vaše politická premiéra nebo jste byl v minulosti členem nějaké strany?
Nikdy jsem nebyl v politické straně. Ano, je to moje politická premiéra.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video