"Není jasné, jak se to stalo - ale omyl ani náhoda to být nemůže. Bylo to bez povolení a takhle svévolně se investoři k památkám prostě chovat nemohou," uvedla předsedkyně Klubu za starou Prahu Kateřina Bečková. Ta je členkou památkové rady pražského památkového ústavu. Rada o případu minulý týden jednala. Nyní se jím bude zabývat stavební úřad Prahy 1, památkový odbor magistrátu a inspekce ministerstva kultury. Investorovi , pokud se prokáže, že demolice proběhla načerno, hrozí pokuta.
Památku opravuje jedna ze společností švýcarského podnikatele Sebastiana Pawlowskeho, který zrekonstruoval například Kaunický palác nebo Slovanský dům. Ateliér A-projekt, podle jehož projektu rekonstrukce probíhá, to vysvětluje stavebně technickými důvody.
"Když se barák odstrojil, objevili jsme trhliny. Cihelna byla vlastně celou dobu podepřená, v totálně dezolátním stavu, a teď najednou někdo lituje jakýchsi kleneb. Podle statika je jediným možným řšením držet objekt základovou deskou," uvedl architekt Pavel Boček. Deska má stát na dvanáct metrů dlouhých pilotech, jimž sloupy s klenbou překážely. Proto je stavbaři zbourali. "Načerno?", podivil se nicméně Boček výtce památkářů. "Je to v rámci prováděcího projektu. Je možná opomenutím stavby, že nedali avízo, že se do toho jde. Ale to je všechno," dodal architekt.
Památkáři nesouhlasí. "Ve schváleném stavebním povolení to není. Vím o tom, že zpracovali jakési technické řešení na záchranu objektu. S námi to ale neprojednali, takže jedou podle neprojednané dokumentace," uvedla památkářka Olga Ambrožová.
Památkáři budou požadovat, aby investor uvedl cihelnu do původního stavu. S křížkem po funuse, protože replika nemůže nahradit autenticitu originálu. Společně se zbouranou sloupovou síní podle Ambrožové zmizely i opukové sklepy s kamennými klenbami, které po dobu stavby fungovaly jako sociální zařízení.
"Jestli tohle panu Pawlowskemu projde, ohrozí to i nedaleké Sovovy mýny. Bůhví, co si po tom usmyslí paní Mládková s mlýny. Tyhle dvě stavby na Kampě jsou jako spojené nádoby," obává se Kateřina Bečková, že demolice cihelny je precedentem pro celou Kampu.
S takovým tvrzením architektonický ateliér A-projekt nesouhlasí. "Kolik Pražanů dneska ví, kde je a jak vypadá Hergetova cihelna? Nebýt Prahy 1, která na ni dala peníze po požáru, už by dneska neexistovala," tvrdí Boček. Ten památkářům vyčítá, že mají výhrady vůči takzvané Promenádě 2000. Toto korzo podél Vltavy má být součástí rekonstrukce cihelny. Podle památkářů to však spíš než pěší stezku připomíná silnici. Zatímco Hergetova cihelna s výstavními prostory, restauraceemi a galeriemi má být otevřena letos v létě, projekt promenády není dořešen. Kdy a zda bude zrealizován, to zatím není jasné. Komplikuje ho problém protipovodňové ochrany Malé Strany, jehož součástí by byla i ona promenáda.
 Hergetova cihelna, která se nachází na Kampě v Praze 1, pochází z konce osmnáctého století. (4. února 2001) |
