Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Hemingway byl sovětským špionem, píší historici v nové knize

  12:34aktualizováno  12:34
Chtěl se stát agentem. Vzali ho, ale žádné důležité informace jim neposkytl. A tak kontakty ustaly. To je stručný příběh spisovatele Ernesta Hemingwaye a sovětské tajné služby. Že moskevská špionáž vedla od roku 1941 ikonu světové literatury na seznamu agentů, napsali v nové knize američtí historici a jejich ruský kolega. Ten našel Hemingwayovu složku v moskevském archivu.

Ernest Hemingway | foto: Profimedia.cz

Až dosud měli fanoušci Ernesta Hemingwaye hezký rok, napsal britský deník The Guardian. Skoro každý měsíc se objevila nějaká příznivá zpráva: že se chystá natáčení spisovatelova životopisného filmu, že jeho paměti vyjdou v rozšířeném vydání, že se otevře digitální archiv prací nalezených v jeho kubánském domě, že zdárně pokračuje filmování Ostrovů uprostřed proudu...

Minulý týden ovšem dostali příznivci Hemingwaye, nositele Nobelovy ceny za literaturu, ránu: spisovatel byl agentem sovětské tajné služby NKVD, později známé jako KGB (toto jméno dostala organizace až v roce 1954). Hemingway byl špionem údajně z vlastní vůle.

Nakladatelství Yale University Press vydalo knihu s názvem Špioni: Vzestup a pád KGB v Americe. Napsali ji historici John Earl Haynes a Harvey Klehr spolu s Alexandrem Vasilijevem, bývalým ruským novinářem a rovněž někdejším agentem.

Vasilijev se v 90. letech dostal do archivů špionáže z dob Stalinovy vlády. Během bádání nashromáždil tisíc stran poznámek a přepisů, které z archivu tajně vynášel. A na nich je právě postavena nová kniha.

Hemingwaye podle ní sovětská rozvědka rekrutovala v roce 1941 jako "laického špiona". Spisovatel dostal krycí jméno Argo. V jeho složce stojí, že při setkáních se sovětskými agenty v Havaně a Londýně ve 40. letech "opakovaně vyjádřil touhu a vůli pomoci".

"Nicméně nedokázal nám dodat žádné důležité politické informace a nebyl nikdy prověřen praktickým úkolem," uvádí se v jeho spisu. A tak kontakty koncem 40. let ustaly.

Nabízí se tedy otázka, píše Guardian, zda byl jen pseudoagentem, který při "špionáži" doufal načerpat materiál pro své psaní, anebo bylo jeho chování "opravdové" a byl prostě jen neschopný.

Druhá možnost by podle deníku "ladila" s jeho počínáním za druhé světové války, kdy své služby nabídl Američanům. Na své rybářské lodi El Pilar hlídkoval ve vodách severně od Kuby a - nepříliš úspěšně - pátral po německých ponorkách.

Autor řady slavných knih, například Stařec a moře nebo Sbohem, armádo, spáchal v roce 1961 sebevraždu.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Barcelona truchlí za oběti  teroristického útoku (18. srpna 2017)
Byl to výkřik bláznů, s muslimy problém nebyl, říkají Češi z Barcelony

Podle některých Čechů spjatých s Barcelonou bylo otázkou času, kdy se nějaký útok objeví. Jiné teror překvapil. Problémy s muslimy však v Katalánsku...  celý článek

Finští policisté hlídkují před hlavním nádražím v Helsinkách poté, co ve městě...
Ve finském Turku pobodal muž několik lidí, dva zemřeli

Dva mrtvé a šest zraněných si v pátek vyžádal útok ve městě Turku na jihozápadě Finska. Muže, který se na lidi v centru města vrhl s nožem v ruce, policisté...  celý článek

Polonahý prezident Vladimir Putin se na dovolené chlubí jedním ze svých úlovků...
Buď jak Putin, ukaž hruď. Lidé na fotkách napodobují ruského prezidenta

Tisíce lidí se rozhodly vzdát poctu ruskému prezidentovi Vladimíru Putinovi a vyfotit se bez trička. Reagují tak na nejnovější zveřejněné fotografie Putina z...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.