Dalším důvodem je podle Chržové to, že okolnosti, provázející jejich případy, vzbuzují dojem, že by oba mohli být exemplárně potrestáni za všechny demonstranty, kteří porušili zákony a kteří zřejmě ve velké většině zadrženi ani nebyli.
"Helsinský výbor nemůže posuzovat, zda se aktivista z Dánska obviněný z útoku na veřejného činitele a osmnáctiletý Polák obviněný z výtržnictví a napadení veřejného činitele dopustili toho, co je jim kladeno za vinu," uvedla Chržová. Zdůraznila, že to je věcí soudu.
"Ze zhruba 900 zadržených osob bylo obviněno jen 19 a z těchto devatenácti ve vazbě zůstávají jen dva," upozornila ředitelka výboru.
Za zarážející označila případ Poláka, který byl bez hlavního líčení odsouzen k nepodmíněnému trestu jednoletého vězení. Odsouzen byl přitom podle ní jen na základě toho, že sám přiznal, že poté, co byl zasažen dlažební kostkou do hlavy, kostkou taky hodil směrem k policistům.
"Není jiný důkaz či svědek, který by viděl, že kostku hází. Nikdo ani neví, zda kostka dopadla k policistům a zda je zasáhla," řekl advokát mladého Poláka Josef Lžičař.
Podle Chržové by také bylo daleko lepší, kdyby trestní stíhání vězněného Dána a Poláka, kteří oba navštěvují gymnázium, pokračovalo na svobodě.
Poukázala na to, že Český helsinský výbor ve své Zprávě o stavu lidských práv v ČR v roce 1999 požadovala zásadní změny vazebního řízení. Soudy by podle ní měly přestat brát do vazby prakticky všechny obviněné z trestné činnosti a využívat možnost podmíněného propuštění na svobodu na základě složení kauce.
