Hejtmani chtějí hlavu ministryně Součkové

  • 143
Hejtmani žádají rezignaci ministryni zdravotnictví Marie Součkové. Nelíbí se jim, že jednání o oddlužení nemocnic nemají ani po 9 měsících výsledek. Vyzývají i vládu, aby se k problému opět vrátila. "Nehodlám podléhat jakýmkoli politickým nátlakovým akcím," vzkázala Součková hejtmanům.

"Probíhající reforma systému zdravotní péče v ČR je naprosto nekoncepční, nesystémová a neřeší skutečné příčiny problémů ve zdravotnictví," stojí v prohlášení hejtmanů.

Na setkání do Olomouce jich přijelo deset včetně primátora Prahy.

Podle nich je návrh postupu řešení zadlužení bývalých okresních nemocnic pokusem  vlády zbavit se odpovědnosti za současné dluhy nemocnic a snahou přenést tuto odpovědnost na jednotlivé kraje.

Hejtmani také tvrdí, že ministyně zdravotnictví po devíti měsících vstřícného jednaní ze strany Asociace krajů ztratila jejich důvěru. "Hraje s námi hru na slepou bábu," komentoval jednání hejtman Ústeckého kraje Jiří Šulc. Dodal, že problém hrozí katastrofálním koncem.

"Postup státu vůči nám je nekorektní. Ministryně Součková jako manažer nesplnila naše výzvy. Upozorňujeme proto lidi, že nevíme, co dál," komentoval šéf Asociace krajů a hejtman Moravskoslezského kraje Evžen Tošenovský (ODS) výzvu, aby Součková podala demisi.

"Nehodlám podléhat jakýmkoli politickým nátlakovým akcím, které už v minulosti zlomily vaz mým předchůdcům," reagovala ale Součková.  Více v prohlášení ministryně ZDE.

"Není to otázka politická, ale otázka kompetentnosti ministryně. Výzvu k demisi jednohlasně podpořili všichni přítomní hejtmani," upozornil olomoucký hejtman Jan Březina (KDU-ČSL) na dotaz, zda zejména pravicoví hejtmani žádají hlavu levicové ministryně.

"Ty dluhy prokazatelně zavinil stát," dodal Šulc. Kraje od státu nemocnice převzaly.

Rada Asociace krajů ČR
1. konstatuje, že
a) probíhající reforma systému zdravotní péče v ČR je naprosto nekoncepční, nesystémová a neřeší skutečné příčiny problémů ve zdravotnictví
b) návrh postupu řešení zadlužení bývalých okresních nemocnic je pokusem o zbavení se odpovědnosti vlády za současné dluhy nemocnic a snahou o přenesení této odpovědnosti na jednotlivé kraje

2. odmítá
návrh postupu řešení zadlužení bývalých okresních nemocnic jako metodu vydírání krajů a samotných pacientů, kteří se tak dostávají do pozice rukojmích ministryně zdravotnictví

3. prohlašuje, že
ministryně zdravotnictví po devíti měsících vstřícného a konstruktivního jednání ze strany AKČR ztratila naší důvěru ve snaze o řešení problémů

4. vyzývá
ministryni zdravotnictví k demisi a žádá vládu, aby se tímto problémem opětovně zabývala

Olomouc, 29. 8. 2003

Oficiálně se hovoří o 6 miliardách korun, ale například pražský primátor Pavel Bém (ODS) odhadl na tiskové konferenci po jednání asociace, že by mohly být vyšší. Kraje si totiž nechaly zpracovat audity, z nichž vyplývají nové a nové závazky.

Hejtmani zároveň odmítají ministerstvem zdravotnictví plánovanou redukci zdravotnických zařízení. "V současné době o tom nemá smysl jednat. Chceme jasný systém, jak řešit narůstání dluhů," prohlásil hejtman kraje Vysočina František Dohnal (KDU-ČSL).

Pokud by kraje přistoupily k redukci počtu nemocnic a dalších zařízení, začala by se podle Béma síť rozpadat. "Kvalita péče klesne a dluhy nebudeme schopni uhradit," řekl.

Hejtman Tošenovský prohlásil, že kraje si svých závazků hledí. "Pokud však po nás ministerstvo něco chce, pak je na místě otázka, zda by nebylo lepší, aby si nemocnice nechal stát a my jsme nemuseli problém dluhů řešit," řekl k výzva ministerstva.

Jeho kolega Dohnal také podotkl, že zrušení jedné okresní nemocnice nic nevyřeší, pokud se nesáhne do větších zařízení a reformy celého systému.

Podle olomouckého hejtmana totiž vůbec nebyla nastartována základní koncepční změna a míní, že reálná vůle k oddlužení ze strany státu neexistuje.

O dluzích nemocnic

Součková: Zrušte část nemocnic

Léčíme dobře. Ale na dluh

Zaplaťte dluhy, vzkazují kraje

Vláda nechá dluhy nemocnicím

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video