Letošní první povinné přijímací zkoušky na střední školy byly zároveň první příležitostí ke srovnání matematických dovedností běžné populace s dětmi, jež byly vzdělávány metodou, kterou vyvinul pedagog Vít Hejný a poté rozvíjel jeho syn, dnes již jednaosmdesátiletý Milan Hejný.
 |
Alternativní metodou matematiky, která je založena na samostatném objevování matematických zákonitostí žáky, v současnosti vyučuje tisícovka českých škol. Zatímco na prvních stupních se již s metodou pracuje několik let, ve vyšších ročnících se její užívání donedávna teprve testovalo. V současnosti na druhém stupni studuje matematiku metodou profesora Hejného na osmdesáti základkách celkem pět tisíc dětí. První z nich letos dělaly přijímačky na střední školy.
Hejného metodaMilan Hejný je předním českým a slovenským odborníkem v didaktice matematiky. V roce 1974 se po sporu s učitelkou svého syna rozhodl syna ve škole učit sám. Společně s několika spolupracovníky začal v Bratislavě rozpracovávat poznatky svého otce, pedagoga Víta Hejného. Principem Hejného metody je - zjednodušeně řečeno - samostatné objevování matematických zákonitostí samotnými žáky. Ti se učí nacházet řešení díky vlastnímu logickému uvažování, hodně se též pracuje s metodou pokus - omyl. Hodina obvykle neprobíhá klasickým způsobem, tak, že učitel stojí před tabulí a dětem vykládá látku. Naopak aktivita je většinu času na straně dětí. Dlouhodobým cílem Hejného metody je připravovat studenty tak, aby byli připraveni aplikovat své matematické a logické schopnosti v reálném životě, aby uspěli v situacích, kdy nebudou mít k dispozici žádné vzorce. |
Tito žáci dosáhli v porovnání s celostátním průměrem v jednotných testech Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat) v matematice o dvanáct procent lepšího výsledku.
„Shromáždili jsme výsledky z jednotné přijímací zkoušky z matematiky od žáků devíti tříd z různých regionů České republiky. Ve všech těchto třídách probíhala na druhém stupni základní školy výuka podle metody profesora Hejného pod vedením proškolených učitelů. Výsledek vzorku více než 100 žáků činí v průměru 61,2 procent, což je o 12 procentních bodů více než je výsledek u 2. termínu přijímacích zkoušek, při kterém dosáhli žáci celostátně 48,5 procent,“ říká Tomáš Rychecký, ředitel obecně prospěšné společnosti H-Mat, jež zastřešuje aktivity kolem Hejného metody výuky matematiky. H-Mat se ve své analýze soustředil čistě na výsledek testu z matematiky, tj. nezkoumal výsledek z českého jazyka či úspěšnost přijetí na školu
Rodiče alternativně učených dětí se bojí přechodu na střední
Rychecký zároveň upozorňuje, že jde o odhad, neboť všechny děti dělaly test z matematiky dvakrát a zatímco u „Hejného dětí“ společnost H-Mat zaznamenala jejich lepší výsledek, u ostatních dětí od Cermatu zjistila jen jejich výsledek u druhého testu. Souhrnné výsledky lepších výsledků všech žáků společnost nezveřejnila. (Jednotliví žáci se pak dozvěděli vždy jen svůj lepší výsledek, pozn. red.)
„Cermat nám zatím neposkytl lepší data, nicméně se dá předpokládat, že celkový průměr nebude výrazně vyšší než ten u termínu, který byl použit pro srovnání,“ dodal. Samotný Cermat statistiky úspěšnosti Hejného dětí v porovnání s ostatními nevede. „My nemáme informace, jak děti byly na základní škole vyučovány,“ řekl iDNES.cz mluvčí centra Jan Pohanka.
Hejný: Matematiku má dítě v sobě |
Podle Rycheckého výsledky přijímaček dokládají, že se rodiče o budoucnost dětí vyučovaných alternativní metodou nemusí obávat. „Každý učitel, který vyučuje podle Hejného metody, vám potvrdí, že nejčastěji se ho rodiče žáků ptají na to, zda hravý přístup k matematice jejich děti připraví dostatečně k přijímačkám na střední školy. Na základě porovnání výsledků našich tříd s průměrem jsme konečně schopni podat odpověď, která stojí na nezávisle získaných číslech: děti vyučované Hejného metodou mají všechny předpoklady, aby při přijímačkách uspěly,“ říká Rychecký.
Děti učené běžnou metodou zvládají lépe jiný typ počtů
Učitelů pracujících s Hejného metodou pomalu přibývá. „Na druhém stupni bylo do dnešního dne proškoleno přes 500 učitelů, přes 100 dalších učitelů na 2. stupni se chystá letos na letní školy,“ říká Jan Šedo ze společnosti H-Mat.
Například matematikář Václav Strnad z pražské ZŠ Brigádníků jeden rok vyučoval matematiku běžným způsobem, načež přešel na metodu Hejného. „Zásadní rozdíl je v tom, že matematiku objevují děti samy a je tam mnohem větší důraz na sociální dovednosti: na spolupráci, komunikaci, argumentaci. Většina našich dětí má matematiku rádo,“ říká Strnad.
Struktura testů Cermat z matematiky podle něho jeho žákům spíše vyhovuje. „Týká se to úloh, které jsou aplikační, například z kategorie nestandardních úloh a všude tam, kde je důležitý logický úsudek, zobecňování. Nebo úlohy, které se dají řešit metodou pokus - omyl, se kterou mají tyto děti bohaté zkušenosti. Klasicky vzdělávaným dětem zase asi jdou lépe úpravy výrazů a úlohy s početními operacemi, kterých tyto děti během výuky pravděpodobně spočítají více,“ shrnuje.
Podobnou zkušenost má učitelka Jitka Linhartová ze ZŠ Dr. J. Malíka v Chrudimi. K letošním přijímacím zkouškám dovedla deváťáky, kteří se s výukou matematiky metodou Hejného na prvním stupni nesetkali. Během druhého stupně s nimi pilotovala nové učebnice založené na této metodě. „Během naší výuky jsem zcela zřetelně pozorovala, jak se jednotliví žáci začínají chytat. Stávali se aktivnějšími, usilovnějšími - řečeno jedním slovem chtěli pracovat,“ hodnotí Linhartová.
Podívejte se na přednášku o analýze dat z přijímacích testů:
3. listopadu 2016 |
