Ze začátku bylo všechno trochu nervózní. Muži v deštěm ztěžklých uniformách postávali na rozbahněné půdě a žádný se nijak zvlášť netoužil nakrucovat před fotoaparátem, který patřil jednomu z nich. Navíc začalo mrznout, zima byla toho roku hodně nepříjemná.
SLAVNÉ FOTOGRAFIESeriál iDNES.cz nabízí příběhy slavných zpravodajských fotografií, které se staly ikonami, ať už vznikly na válečných bojištích, při různých tragédiích, ve vesmíru nebo "jen" zachycují lidské osudy. |
Na druhou stranu vojákovu snahu zachytit jejich zimou promodralé tváře chápali. Byl Štědrý den a na úseku západní fronty u belgického města Ypry, kterou střídavě ovládali Britové a Němci, se právě dělo cosi neobvyklého.
Na "území nikoho" se mezi zákopy setkali vojáci ze znepřátelených zemí, aby společně oslavili vánoční svátky.
Než opadá listí ze stromů
Válka, která do dějin vstoupila jako Velká a o několik nešťastných let později získala přízvisko První světová, trvala už pět měsíců.
Sebevědomý výrok německého císaře Viléma II., že bude po válce, než opadne listí ze stromů, upadal v zapomnění a generálům pomalu docházelo, že tohle běsnění jen tak neskončí. Věděli to i vojáci, kteří na frontě den co den ztráceli své spolubojovníky a kamarády.
Tehdy se naplno rozvinula tzv. zákopová válka. Po obou stranách frontové linie se táhly kilometry dlouhé narychlo zbudované zákopy. Vojáci se v nich brodili bahnem s vědomím, že jen o několik desítek metrů dál si podobnými krysími cestami prorážejí cestu stejně promočení muži, kteří se od nich liší jen barvou a střihem uniformy.
O každý metr se tvrdě bojovalo a i nepatrný postup byl vykoupený litry prolité krve. A do toho nastaly Vánoce.
Babí léto se v zákopech dalo vydržet. Přetrpěli i ten lezavý podzim, kdy pořád lilo, takže se zákopy měnily v bazény mazlavé půdy, ale strávit v odloučení od rodin a v neustálém nebezpečí vánoční svátky, vadilo všem.
Panovníci na své vojáky nezapomněli...
Německá a britská vláda chtěly vojákům svátky trochu zpestřit. Britové se dočkali svátečního balíčku od princezny Marie, dcery tehdejšího krále Jiřího V. Obsahoval cigarety, čokoládu, koňak a samozřejmě i typický anglický pudink. Potom také obrázek princezny a vzkaz od panovníka se slovy "ať Vás Bůh opatruje a v bezpečí přivede zpátky domů".
Také němečtí vojáci se mohli těšit dárkem od císaře Viléma II., a to větším přídělem cigaret, jídla a alkoholu. Němci dokonce nafasovali svíčky a vánoční stromečky. Někteří se tehdy u Yper rozhodli - snad trochu z recese, ze zvyku, ale hlavně kvůli nostalgickým vzpomínkám - zákopy ozdobit.
Opodál zakopaní Britové si samozřejmě všimli, co se děje u "jejich sousedů". Viděli, jak se na hranách zákopů objevují ozdobené stromky se svíčkami a zaslechli německé koledy. Slovům nerozuměli, nápěv ale znali dobře. Po chvíli začali také zpívat.
Pak se prý z německého zákopu anglicky ozvalo: "Hej, Angláni, proč nevylezete?" Všichni zpozorněli. Chvíli po sobě pokřikovali, slibovali si, že nebudou střílet, až se několik německých odvážlivců přehouplo přes zábranu zákopu a vkročilo na území nikoho. Britové nezůstali pozadu.
Na různých místech západní fronty ten den údajně z vykopaných děr vylezly tisíce vojáků. Zdravili se, vyměňovali si malé dárky jako cigarety nebo alkohol a také suvenýry v podobě knoflíků nebo čepic. Někde se vánoční příměří, které u Yper pokračovalo i na Boží hod, udrželo až do Nového roku.
Tak to alespoň popisovali britští vojáci v dopisech, které v lednu 1915 publikovaly listy The Times a The Daily Mirror. Muži psali o neopakovatelném zážitku, o večerech, kdy zmlkly zbraně a podél válečné linie zněl zpěv a smích. "Když se ohlédnu zpět, nevyměnil bych ty jedinečné a zvláštní Vánoce za nic na světě," svěřil se někdejší voják Bruce Bairnsfather ve svých pozdějších zápiscích.
Ypry, Belgie |