Ministr zdravotnictví Leoš Heger

Ministr zdravotnictví Leoš Heger | foto: Yan Renelt, MF DNES

Heger dá vládě do půlky srpna další část reformy, zákon o pojišťovnách

  • 19
Ministerstvo zdravotnictví ještě o prázdninách předloží vládě další část reformy v podobě nového zákona o zdravotních pojišťovnách. Současné dva zákony nahradí jeden, který změní fungování pojišťoven od základů.

Největší Všeobecná zdravotní pojišťovna má nyní vlastní zákon a další pojišťovny se nyní řídí zákonem o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách. Do budoucna plánuje ministerstvo zdravotnictví jen jednu legislativní normu - zákon o zdravotních pojišťovnách.

Pro pacienty nový zákon znamená pokračující záruku toho, že jim jejich zdravotní pojišťovna bude muset zajistit dostupnost péče. A to místně i časově. Péči si budou i nadále pojišťovny nasmlouvávat přímo u zdravotnických zařízení. Podle nového zákona při tom musí dbát na kvalitu péče, cenu i efektivitu. Uvádí to věcný záměr nového zákona, který je zveřejněn na webu vlády.

Zdravotnická reforma

Její první balík čeká na schválení v Senátu. Jde o novelu zákona o zdravotním pojištění, která připravuje půdu pro nadstandardy a zvyšuje mimo jiné poplatek v nemocnici ze 60 na 100 korun.

Prvním čtením ve Sněmovně nedávno prošly tři základní reformní pilíře - zcela nové zákony o zdravotních službách, záchranné službě a specifických zdravotních službách, který definuje péči a lékařské postupy od porodu až po pitvu. Mimo jiné mění dojezdový čas záchranek nebo stanovuje konkrétní hranici pro umělé oplodnění.

Třetí krok chystá ministr Leoš Heger na polovinu srpna. Do vlády předá zákon o zdravotních pojišťovnách.

Větší novinky zavádí zákon pro samotné pojišťovny. Zmizí z nich správní rady a nahradí je dozorčí rady a představenstva. Fungování pojišťoven se tak nově bude řídit i podle obchodního zákoníku.

Sbližování pojišťoven a firem vzbudilo nevoli u zástupců opozice, takové změny označují za krok směrem k privatizaci pojišťoven. Současné vedení ministerstva zdravotnictví to odmítá.

"V připravovaném zákoně bude zakotvena povinná neziskovost zdravotních pojišťoven. Budou mít právní formu sui generis jako právnické osoby svého druhu," řekl ČTK legislativní náměstek ministerstva Martin Plíšek.

Končí éra četných politických přivýdělků

V orgánech pojišťoven ubude také politiků, protože nově bude moci stát delegovat do pojišťoven jen třetinu lidí. Další dvě třetiny budou delegovat zaměstnavatelé a pojištěnci.

Dozorčí orgány se navíc scvrknou. Například Všeobecná zdravotní pojišťovna v nich má nyní téměř na pět desítek lidí, do budoucna jich bude maximálně 15. Pokud zákon projde, budou navíc nově ručit svým majetky. Zároveň ale dostanou vyšší odměny.

Novinkou také je, že pojistné nebudou vybírat pojišťovny, ale půjde přes jednotné inkasní místo. Tedy institut, přes který potečou také clo nebo daně. Pojišťovny dostanu peníze přerozdělené podle struktury a rizika pojištěnců.

Ministr zdravotnictví Leoš Heger už dříve naznačil, že chce uvolnit rezervy, které si menší zdravotní pojišťovny vytvořily. Jenže VZP za nimi ztrácela dech, protože mezi klienty má oproti jiným pojišťovnám více těžce nemocných nebo seniorů.

Do konce roku půjde zákon do vlády, platit začne od 2013

Nad pojišťovnami navíc bude bdít nový dozorčí subjekt - kancelář zdravotních pojišťoven, pod kterou spadne mimo jiné i Národní referenční centrum.

V Česku je nyní osm zdravotních pojišťoven, dříve jich bylo i 20. Dominantní postavení má VZP, u které je pojištěno 68 procent obyvatel ČR. Ministerstvo zdravotnictví je přesvědčené, že změny přinesou úspory a pomůžou efektivněji spravovat pojistné a lépe dohlížet na chod pojišťoven.

Nový zákon chce ministerstvo vládě předložit do poloviny srpna. Ministr Leoš Heger už dříve řekl, že poslanci by nový zákon měli mít na stole do konce letošního roku. Norma by mohla začít platit od ledna 2013.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video