Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Hawking: Oteplování je větší hrozbou než terorismus

  18:24aktualizováno  18:24
Stephen Hawking považuje změnu klimatu za vážný problém. Možná větší než mezinárodní terorismus. Řekl to během slavnostního obřadu v Londýně, během kterého posunul obří ručičky na tzv. "Doomsday clock", hodinách, které symbolicky odpočítávají konec světa.
Stephen Hawking je přesvědčen, že nebezpečí představovaná změnou klimatu jsou téměř stejně hrozivá, jako ta, která jsou spojena s jadernou hrozbou.

Stephen Hawking je přesvědčen, že nebezpečí představovaná změnou klimatu jsou téměř stejně hrozivá, jako ta, která jsou spojena s jadernou hrozbou. | foto: Profimedia.cz

Minutovou ručičku, která doposud zůstávala na čase 23:53, posunul zároveň o dvě minuty blíže k půlnoci.

Hodiny tak nyní chvíle ukazují "za pět minut dvanáct".

"Na rozhodnutí posunout čas na hodinách se shodl Časopis atomových vědců po konzultacích s odborníky, mezi kterými je osmnáct nositelů Nobelovy ceny," píše britský internetový server Times Online.

Ručičkové gesto znamená, že svět je zase o něco méně bezpečný.

Nukleární věk číslo dvě
Lidstvo tak ve skutečnosti podle vědců stojí před největší krizí od té doby, kdy byla na konci druhé světové války svržena atomová bomba na japonská města Hirošima a Nagasaki.

"Stojíme na pokraji druhého nukleárního věku. Od časů Hirošimy a Nagasaki svět nečelil tak nebezpečné výzvě," říká se v prohlášení vědců.

Důvodem je hlavně znepokojující chování Íránu, který se netají svými jadernými ambicemi. Stejně tak i Severní Korea, která nedávno provedla úspěšný atomový test, vzbuzuje oprávněné obavy.

Podle světoznámého britského teoretického fyzika Stephena Hawkinga je ale stejně tak riskantní i globální oteplování.

"Nebezpečí, které představuje změna klimatu, jsou téměř stejně hrozivá, jako ta, která souvisí s jadernou hrozbou. Efekt může být méně dramatický, než by byl při jaderné explozi, přesto může oteplování v příštích třech nebo čtyřech desetiletích způsobit nezměrné škody," řekl Hawking.

Hodiny, které oznamují čas Armagedonu
"Doomsday clock" ukazují blízkost katastrofy již od konce druhé světové války.

Poprvé se objevily v roce 1947 na titulní straně prestižního časopisu univerzity v Chicagu, aby názorně zobrazily, jak nebezpečně blízko zániku lidstvo v důsledku nukleárního zbrojení stojí.

Od té doby se několikrát posouvaly dopředu či dozadu, podle toho, zda bylo nebezpečí vážnější či naopak.

Naposledy vědci ručičku obřích hodin posunuli v únoru 2002, tak, aby ukazovala čas sedm minut do půlnoci. Spojené státy tehdy oznámily úmysl odstoupit od smlouvy o protibalistických střelách (ABM).

Nejblíže "dvanácté" pak ručičky stály na počátku 50. let. V roce 1953 totiž ukazovaly pouhé dvě minuty do půlnoci. Jak USA, tak Sovětský svaz, tehdy testovaly svá jaderná zařízení jen devět měsíců po sobě.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Barcelona truchlí za oběti  teroristického útoku (18. srpna 2017)
Byl to výkřik bláznů, s muslimy problém nebyl, říkají Češi z Barcelony

Podle některých Čechů spjatých s Barcelonou bylo otázkou času, kdy se nějaký útok objeví. Jiné teror překvapil. Problémy s muslimy však v Katalánsku...  celý článek

Katalánská policie prohledává trosky domu v Alcanaru, kde teroristům zřejmě pod...
Od výbuchu plynu po řežbu v Cambrils. Teror v Katalánsku krok za krokem

Útok v Barceloně byl činem teroristické buňky mladíků s kořeny v Maroku. Z chronologie událostí vyplývá, že původně chtěli vraždit ve velkém pomocí plynových...  celý článek

Americký válečný křižník Indianapolis, který 30. července 1945 potopila...
V Pacifiku nalezli vrak amerického křižníku z druhé světové války

V Tichém oceánu byl nalezen vrak amerického křižníku Indianapolis, který 30. července 1945 potopila japonská ponorka. Šlo o poslední větší válečnou loď...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.