Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Havlův podpis odemkl archivy StB

  14:45aktualizováno  14:45
Dvanáct let po pádu komunismu se definitivně otevřou archivy komunistické tajné policie. Navíc se seznam všech agentů objeví volně přístupný na internetu. Prezident Václav Havel totiž podepsal zákon, který odkryje tajemství komunistických archivů. Stvrzení zákona oznámil prezident senátorům při návštěvě jejich schůze.

Zákon začne platit dnem vyhlášení, tedy pravděpodobně ještě letos na jaře.

Senát schválil zákon 8. března. Podpořilo ho 47 ze 72 přítomných senátorů, proti jich bylo 11. Nutný byl souhlas nejméně 37 senátorů. Pro zpřístupnění svazků StB byli všichni senátoři z ODS, s výjimkou dvou i všichni hlasující členové klubu Unie svobody-ODA a zhruba polovina lidovců.

Naopak sociální demokraté, většina nezařazených senátorů a druhá polovina lidovců pro zákon nehlasovali.

Zákon kritizoval vicepremiér Pavel Rychetský (ČSSD). Obává se, že lidé se nedovědí mnoho o spolupracovnících StB, ale naopak o pronásledovaných osobách. Také nezávislý senátor Václav Fischer varoval, že znovu budou potrestány spíše oběti StB.

Senátoři navrhli do zákona několik změn. Závěrečným hlasováním ale neprošly. Nad snahou senátorů upravit zákon a vrátit ho sněmovně k novému hlasování nakonec zvítězila obava, že dolní komora by nemusela schválit ani senátní úpravy, ani zákon samotný.

Co zákon umožňuje
Zákon umožní každému seznámit se podrobně s činností jednotlivých agentů StB. A také se jmenným seznamem všech spolupracovníků tajné policie.

"Každý si bude moci zjistit, jakou činnost vykazoval ten či onen agent StB. Myslím, že je v zájmu naší společnosti, aby tyto informace byly veřejně přístupné," řekla senátorka Dagmar Lastovecká (ODS), která zákon prosazovala.

Občan se tedy bude moci obrátit na ministerstvo vnitra s dotazem, zda je konkrétní člověk - soused, podnikatel či politik - evidován jako spolupracovník StB. Pokud ano, pak bude moci nahlédnout do jeho svazku.  Podle odhadů poslanců a ministra vnitra Stanislava Grosse (ČSSD) by náklady na zpřístupnění všech svazků mohly činit řádově miliony korun.

Neodtajní se vše
Tajné by nadále zůstaly ty materiály StB, jejichž zveřejnění by mohlo poškodit bezpečnostní zájmy státu nebo ohrozit lidské životy. Patří mezi ně například jména zahraničních agentů. Emigranty tedy už nikdy nedozvědí jména cizinců, kteří na ně donášeli československé tajné policii.

Vyrovnání se s minulostí nebo časovaná bomba?
Je však otevření svazků opravdu logickým (byť opožděným) krokem při vyrovnání se s minulostí? Nebo časovanou bombou, která odstartuje vlnu soudních sporů a skandálů? "Oni si přece vymýšleli, lhali, a to má být dnes zveřejněno?" ptá se s obavami Petr Uhl, sám bývalý disident.

"Chci vědět, kdo všechno na mě donášel, o jaké lidi se jednalo. Určitě nového zákona využiji," prohlásil Zbyněk Čeřovský, rovněž někdejší disident, kterého pronásledovala komunistická tajná policie a v roce 1984 emigroval. Dodnes se nedostal ke všem 'svým' archivním materiálům.

Sněmovnou znělo: mají o to lidi zájem?
Zákon prošel začátkem února Poslaneckou sněmovnou. V ní zněly například hlasy, že odtajnění svazků StB nemá mysl, protože o to lidé nemí zájem.

"Myslím si, že se tady vytváří zvláštní fikce, že se tímto způsobem dozvíme něco o své minulosti. Je to vyvolávání klamu," řekl po hlasování odpůrce novely poslanec Zdeněk Jičínský (ČSSD). Ten si myslí, že veřejnost o svou minulost ani nemá zájem.

Hlavními odpůrci nového zákona byli (a jsou) komunisté. Ti jediní ve sněmovně hlasovali jednotně proti. S nimi však byla i většina poslanců ČSSD. Ze 173 přítomných poslanců bylo 102 pro přijetí a 53 proti.

Část poslanců, která proti zákonu vystupovala, argumentovala tím, že zákon je v rozporu s řadou norem - mimo jiné například se zákonem na ochranu osobních údajů.

Takový výklad však autoři zákona odmítli. "Osobní údaje, například o zdravotním stavu a podobně, nebudou zveřejňovány," uvedla Lastovecká. "Nevěřím dvanáct let po listopadu 1989, že v důsledku tohoto zákona vznikne nějaká štvanice," řekl zastánce novely Marek Benda (ODS). "Myslím si, že průlom do zpřístupnění svazků přichází pozdě," dodal. 

Co obsahují svazky StB?

Co vlastně obsahují tolik diskutované svazky komunistické tajné policie? Jaký o ně bude mezi veřejností zájem? Odborníci na podobné otázky odpovídají spíše opatrně. Neočekávají, že svazky přinesou překvapivá odhalení a ani nepočítají s lavinami žadatelů o přístup do komunistických archivů.

Mají pro to své důvody. Největší množství svazků už totiž bylo zpřístupněno před pěti lety, i když jen osobám sledovaným bývalou StB. Kdo z nich chtěl, mohl už tehdy (a může i dnes) zjistit, kdo na něj donášel a udával ho. Většina poškozených tuto cestu (někdy hodně nepříjemnou) do temné minulosti absolvovala se vším všudy. Pracovníci archivu totiž na jejich žádost rozkrývají i krycí jména udavačů.

Může těmto lidem ještě něco přinést nový zákon? "Založených osobních svazků bylo asi 600 tisíc. Dochovalo se 60 tisíc," říká Václav Slejška, vedoucí archivního pracoviště v Pardubicích, kde je možné do svazků StB nahlédnout. Nový zákon však umožní, aby se osobám, které StB prokazatelně sledovala, ale jejichž svazek neexistuje, otevřely další archivy, které mohou obsahovat doplňující informace.

Jejich jméno se může objevit v dosud utajovaných spisech na nejrůznějších ministerstvech, či v archivu bývalé komunistické rozvědky. Tam se mohou dočíst například o tom, že je StB sledovala, nebo že jim do bytu namontovala odposlouchávací zařízení.

Další okruh zájemců mohou tvořit lidé, kteří chtějí zjistit minulost toho či onoho agenta a nahlédnou do jeho spisu. "Každý si nyní může zjistit, co to bylo za člověka, který třeba ovlivnil jeho celý život. Může se dozvědět, že k udávání byl donucen, nebo že škodil a donášení bylo jeho denním chlebem," říká Slejška.

"Každý život je jiný a stejně tak i životy agentů jsou různé. Vím, že jsou i agenti, kteří nikomu neuškodili," dodal. Přestože o tom ještě není definitivně rozhodnuto, je pravděpodobné, že přístup do archívů StB by nadále zajišťoval pardubický archiv.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Malíř a autor Krtečka Zdeněk Miler
Tahanice o Krtečka pokračují, Milerova vnučka nesmí poskytovat licence

Vnučka výtvarníka Zdeňka Milera nesmí dál poskytovat licence k výrobě předmětů s Krtečkem. Rozhodl o tom v úterý pražský městský soud. Smlouva, na jejímž...  celý článek

Ilustrační snímek
Policisté hrají v pořadu Primy, prezidium jejich účinkování prošetřuje

Policejní prezidium se ohradilo vůči pořadu Policie v akci televize Prima. Vedení policie vadí, že vznikl bez jejího vědomí a že v něm účinkují skuteční...  celý článek

Lubomír Zaorálek a Andrej Babiš při volební superdebatě iDNES.cz a MF DNES v...
Chci okamžitý odchod Janečka kvůli zajišťovacím příkazům, řekl Zaorálek

Podle volebního lídra ČSSD Lubomíra Zaorálka jsou v Česku pomocí zajišťovacích příkazů likvidovány firmy, které jsou konkurencí pro podnikatelské aktivity...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.