Václav Havel a Martin Bursík na tiskové konferenci zelených (18.5.2009)

Václav Havel a Martin Bursík na tiskové konferenci zelených (18.5.2009) | foto: Dan Materna, MF DNES

Havlovy oblíbené strany zanikly, sám se řečem o „polibcích smrti“ usmívá

  • 70
Jen co Václav Havel pochválil ODS a podpořil zelené, oprášili komentátoři klišé o polibcích smrti. Politických stran, kterým někdy projevil sympatie první český prezident, je totiž už řádka. Jenže dosud všechny skončily v propadlišti dějin. Havel se ale nad rčením o "polibku smrti" usmívá.

Média v souvislosti s pády stran mluví o Havlových "polibcích smrti" už poměrně dlouho. A nejen ona: titulek "Havlův polibek smrti" použil před čtyřmi lety i Jan Zahradil z ODS, když kritizoval jeho tehdejší sblížení s Jiřím Paroubkem.

"Havlem favorizované politické subjekty či konkrétní politici skončili s železnou pravidelností dříve či později v politickém propadlišti a bezvýznamnosti. Něco o tom vědí v ODA či v Unii svobody stejně jako Vladimír Špidla, Cyril Svoboda nebo Jan Kasl," psal tehdy Zahradil, aniž by věděl, že za čtyři roky Havel najde společnou řeč s ODS pod Topolánkovým vedením.

Nemusíte mít obavy, vás nepolíbím, žertuje Havel

Samotný Václav Havel na dotaz, co říká rozšíření úsloví "polibek smrti" v souvislosti s jeho podporou, reagoval s nadhledem. "Nemusíte mít obavy, vás nepolíbím," vzkázal v žertu iDNES.cz prostřednictvím své mluvčí Sabiny Tančevové.

I podle politologů je role Václava Havla o dost méně výrazná, než by se z označení "polibek smrti" mohlo zdát.

Například Občanské hnutí přišlo o politický vliv, když se v roce 1992 o čtyři desetiny procenta nedostalo do parlamentu. "Celé to vzniklo tak, že Havel odešel na Hrad, Občanské fórum jakoby opustil a současně ho chtěl ovlivňovat. Navíc OF nemělo členy, jen aparát - a většinu funkcionářstva 'vytuneloval' Václav Klaus. Vlastně ho zbavil politických instrumentů," říká politolog Bohumil Doležal.

Naděje a Unie doplatily na hádky, ne na Havla

Strana Naděje bývalé vůdkyně studentů Moniky Pajerové se zase pohřbila sama, když místo politického programu "zazářila" rozhádaností hned při svém vzniku. Vydělila se z Cesty změny Jiřího Lobkowitze pouhý rok po jejím vzniku, chtěla vyhrát volby v roce 2002 a dostala 0,6 %. Na rozmíšky doplatila i Unie svobody.

LEBEDA: HAVEL NEROZHODNE

"Václav Havel je asi nejvýznamnější polistopadovou osobností, jeho podpora může být pro politickou stranu velmi významná. Ale není to záležitost, která by rozhodovala volby."

Zelení a ODS jsou podle politologa Tomáše Lebedy ze Sociologického ústavu Akademie věd úplně jiný případ.

"Zásadní rozdíl je, že třeba strana Naděje nevyrůstala z ničeho. A pak tu jsou subjekty, které už mají nějakou politickou zkušenost za sebou," připomíná Havlem nejnověji podpořené partaje.

Lebeda vidí exprezidentovu roli spíše jako nevyužitý potenciál. "Václav Havel je asi nejvýznamnější polistopadovou osobností, jeho podpora může být pro politickou stranu velmi významná. Může výrazně pomoci, pokud strana dokáže mít dobrý program a kampaň. Ale není to záležitost, která by rozhodovala volby," uvažuje.

Havel chce vliv, ale ne funkci. A Klaus také

Bohumil Doležal vidí v Havlově angažování ale i problém. "Havel chce ty strany poměrně silně ovlivňovat, ale nechce na sebe vzít nějakou formalizovanou odpovědnost, být předsedou, mít nějakou funkci. Pro lidi je jeho podpora určité plus, ale pro vedení strany je to minus, být z pozadí ovlivňován někým, kdo je úplně mimo," říká.

"Vedení ODS ale zase uvažuje tak, že podpory Václava Havla se není třeba zříkat, nebylo by to slušné. A pokud jde o zelené, Havlovi se sice vyčítalo, že si uzurpuje právo říkat, kdo je správný zelený, ale kdyby se mě někdo přímo zeptal, tak bych si mezi Bursíkem a Zubovou také vybral," dodává.

Pozoruhodné je, že na Havlovu taktiku přešel podle Doležala s přibývajícími léty i Václav Klaus. "Jsou tu strany, kterým se pokouší pomoci, ale dokud jeho role v té straně není formalizovaná, je to případ Havla," hodnotí politolog dvojici Václavů, jejichž vzájemná antipatie byla v mnohých momentech minulosti kormidlem české politiky.

ZÁNIK VLIVU MENŠÍCH STRAN

Pro politické strany v Česku platí jednoduché pravidlo: Kdo jednou sešel z očí tím, že se nedostal do Sněmovny, už svůj vliv zpět nezískal.

Občanské hnutí získalo ve volbách do Sněmovny v roce 1992 4,6 % hlasů. O čtyři roky později, transformované do části SD-LSNS, to bylo už jen 2,05 %.

Občanská demokratická aliance v roce 1996 ještě do Sněmovny prošla se 6,4 %. V roce 1998 ODA stáhla kandidátku kvůli skandálu s dluhem, o čtyři roky později získala 0,5 %. V roce 2007 strana působení ukončila.

Unie svobody vznikla v roce 1997 z odštěpené protiklausovské části ODS. Její preference vylétly raketově nahoru, pak mírně poklesly, ale i tak ve volbách v roce 1998 získala 8,6 %. V roce 2002 spolu s lidovci v rámci projektu Koalice (pohrobek Čtyřkoalice) získala 14,3 %. V roce 2006 0,12 %.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video