Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Havlovi věří rekordně málo lidí: 45 procent

aktualizováno 
Ještě nikdy na tom nebyl Václav Havel s popularitou tak zle. Prezidentovi dnes důvěřuje pouhých pětačtyřicet procent lidí, tvrdí data, která minulý týden zveřejnila státní agentura CVVM. Přitom byly časy, kdy Václavu Havlovi věřilo osmaosmdesát procent obyvatel. Rekordního výsledku dosáhl v únoru 1990, krátce poté, co se stal prezidentem Československa.

To však byla zcela výjimečná doba - Havel se stal symbolem přechodu od komunismu k demokracii a už tehdy bylo jasné, že jeho obliba může postupem času jen klesat. A to se také stalo. "Můžeme říci, že jde o dlouhodobý trend s některými krátkodobými výkyvy," říká socioložka Adéla Seidlová z CVVM.

Jinými slovy: Havlova popularita klesá pomalu, ale jistě už delší dobu. Jen občas se do sociologických dat rázně promítnou některé dramatické události. Tou poslední, která stlačila důvěru v prezidenta na rekordně nízkou úroveň, byly povodně. Respektive debaty, zda se Havel mohl vrátit dříve z dovolené v Portugalsku.

Funguje to i opačně: během deseti let ve funkci českého prezidenta se Václav Havel jedenkrát přiblížil rekordním číslům z počátku 90. let. Koncem roku 1996, když mu lékaři vyoperovali nádor na plicích, důvěra v prezidenta vystoupala až na 82 procent.

Podle socioložky Adély Seidlové byl pro vývoj Havlovy popularity klíčový rok 1995. Tehdy v září zažil prezident poprvé významný pád o celých osm procent. Bylo to krátce po tom, co udělil milost v kontroverzním případu Marty Chadimové.

Milost Chadimové je podle sociologů jen jedním z možných důvodů náhlého pádu Havlovy popularity. Od února 1993, kdy se stal českým prezidentem, až právě do roku 1995 Havlova oblíbenost stále mírně stoupala. "V tu dobu končila první fáze transformace a už nešlo o to, zda bude demokracie nebo ne," říká Adéla Seidlová z CVVM. "Václav Havel byl přitom pro spoustu lidí garantem tohoto přechodu."

Sociologové také tvrdí, že si lidé čím dál více uvědomovali, jaké jsou skutečné možnosti a pravomoci prezidenta - a od nekritického obdivu přešli k normálnímu, kritickému pohledu na jednoho z politiků. "Ukázalo se, že Havel zkrátka není Masaryk, že to není modla a nedokáže naplnit všechny naděje," míní Seidlová.

Při pohledu na vývoj křivky sympatií veřejnosti k hlavě státu je zřejmá jedna věc: na prezidentově popularitě se téměř nijak nepodepsaly významné státnické činy a velké historické události.

Na rozdíl od sporných milostí, osobních těžkostí či třeba nepříliš vstřícně přijímaných kroků první dámy. Mimochodem: první měsíce po sňatku s Dagmar Veškrnovou znamenaly počátkem roku 1997 prudký pokles důvěry.

A naopak: například vstup do NATO, na nějž měl Havel významný vliv, se na číslech obliby na jaře 1999 neprojevil téměř vůbec, stejně jako následná Havlova podpora spojeneckému bombardování Jugoslávie.

Jestli bude Václav Havel odcházet ze svého úřadu s rekordně nízkou podporou, ukáže až příští průzkum CVVM, poslední během Havlova úřadování. "Povodňový" pokles se stále může stát pouze jedním z "výkyvů", které Havlovu kariéru provázejí.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vězně ve výkonu trestu ve věznici Oráčov na Rakovnicku v těchto dnech...
Vězni dostanou přidáno. Pár stovek jim nepomůže, mají statisícové dluhy

Pracující vězni mají od dubna příštího roku dostat přidáno. Stát věří, že díky tomu ubude těch, které hned po propuštění semelou staré dluhy a vrátí se proto...  celý článek

Nová kniha vydaná olomouckou filozofickou fakultou má ukázat mylnost stereotypů...
Kniha o slovenských Romech má bourat stereotypy i formou, čte se odzadu

Neobvyklou knihu vydala olomoucká filozofická fakulta. Shrnuje výsledky studie vědců zkoumající romské obyvatele čtyř slovenských vesnic a na příkladech...  celý článek

Ilustrační snímek
Mládež zneužívala léky na kašel k vyvolání halucinací. Nově jsou na předpis

Dva léky na kašel s obsahem dextromethorfanu jsou nově jen na předpis. Tablety Stopex a pastilky Vicks Meddex s medem byly podle Státního ústavu pro kontrolu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.