Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Havlova taktika: polichotit a vyhrát

  0:01aktualizováno  0:01
Senát měl včera nezvyklý den. Navštívil ho prezident Václav Havel, a to nebývá často. Přijel tam navíc krátce poté, kdy část senátorů popudil tím, že s nimi dopředu nekonzultoval úmysl jmenovat novou ústavní soudkyní Elišku Wagnerovou. Senátoři přitom měli hlasovat právě o ní. A protože už přípravná hlasování v senátních výborech naznačila, že konečné rozhodování nebude jednoznačné, zvolil Havel taktický postup.

Na úvod svého vystoupení se pokusil většinu senátorů dobře naladit: "Navzdory svému vědomí o bezpočtu nebezpečí, jež jsou v zákonu o odtajnění svazků StB ukryta, jsem jej dneska ráno podepsal," řekl k zákonu, který připravili zejména pravicoví senátoři a jehož hlavní navrhovatelkou byla senátorka ODS Dagmar Lastovecká.

Pak pronesl řeč k senátorům. V té zaútočil nejen na "mnohá manažerská bratrstva", která si z předlistopadové doby přinesla mimo své kontakty do nových poměrů i svou bezostyšnost, a množství podivných transakcí, ale i "formalistický či pozitivistický typ právního myšlení", které je po zkušenosti s nacismem a komunismem prokazatelně překonán.

Wagnerová podle prezidenta představuje naopak svým pojetím práva zárukou, že bude zastávat jiný přístup. Prezident horoval za otevírání "prostoru všem, kteří nezapleteni s milostí a nezdeformováni pobytem ve vyšších strukturách staré justice prokazují svou prací, že jejich přístup jednoznačně vyrůstá z respektu k přirozeným lidským právům, k lidské svobodě a důstojnosti, k přirozenému lidskému smyslu pro spravedlnost, tedy lidem, pro něž je zákon vskutku jen nástrojem ochrany určitých hodnot, nikoliv čistou hodnotou o sobě."

Výhry a prohry Václava Havla

Vrácené zákony:

1998
- "drogové zákony", trestající držení drogy pro vlastní potřebu - PŘEHLASOVÁN
- loterijní zákon, zakazující účast zahraničních firem v loteriích - PŘEHLASOVÁN
1999
- transformační zákon - vypořádání nároků družstevníků - PŘEHLASOVÁN
- zákon o advokacii PŘEHLASOVÁN
2000
- zákon o odpadech PŘEHLASOVÁN
- volební zákon, podle Havla zvýhodňující velké politické strany - PŘEHLASOVÁN - zákon o politických stranách, podle Havla zvýhodňující parlamentní strany oproti ostatním - PŘEHLASOVÁN
- zákon o ČNB PŘEHLASOVÁN
- prodloužení lustračních zákonů - PŘEHLASOVÁN
2001
- další novela zákona o pol. stranách - PŘEHLASOVÁN
- zákon o dálničním obchvatu Plzně - PŘEHLASOVÁN
- zákon o rozhlasovém a televizním vysílání, který automaticky prodlužuje licence soukr. televizím a rádiím PŘEHLASOVÁN
- církevní zákon, církve nesmějí zřizovat vlastní zdravotnická a sociální zařízení PŘEHLASOVÁN
- zákon o ústavní výchově PŘEHLASOVÁN 

S K Ó R E   0 : 1 4

Ústavní soud:
2000

- volební zákon, fakticky měnící poměrný systém voleb do sněmovny na většinový - v klíčových bodech Havel ZVÍTĚZIL
- zákon o financování politických stran a část volebního zákona - ZVÍTĚZIL
- zákon o ČNB - ZVÍTĚZIL
2001
- spor o jmenování guvernéra ČNB - na Ústavní soud se obrátila vláda, podle níž prezident potřebuje ke jmenování šéfa centrální banky souhlas premiéra; Havel ZVÍTĚZIL

S K Ó R E   4 : 0  

Wagnerová je podle Havla "vynikajícím ztělesněním přesně toho pojetí práva, které pěstovat je v našem bytostném zájmu, kterým můžeme nejlépe překonávat naši neblahou minulost, a jehož baštou by měl být právě Ústavní soud." Řeč přinesla Havlovi úspěch. Wagnerová se stane soudkyní Ústavního soudu a její místo zaujme Iva Brožová. Tak, jak si to Havel naplánoval.

Jak Václav Havel prosazuje svou
Když místní politici sepisovali a přijímali na podzim 1992 v chvatu ústavu samostatného českého státu, Václav Havel u toho přímo nebyl. Po abdikaci z postu federálního prezidenta v červenci 1992 se z něho stal soukromník čekající, jestli ho vládnoucí pravice opravdu zvolí prvním českým prezidentem a jaké mu vlastně dá pravomoci.

Prezident sám nemůže navrhovat zákony, jak to bylo ještě za federace. Může je vetovat - ale pak stačí, aby se našel sto jeden poslanec a aby prezidenta s přehledem přehlasovali. Tak to také většinou s Havlovými vety dopadá.
Jenže není v silách hlasovací většiny ve sněmovně, aby prosadila svou vždy a všude. Například u Ústavního soudu.

Prezident jej začal ve zvýšené míře využívat po vzniku opoziční smlouvy a byl téměř stoprocentně úspěšný. Ústavní soudci na Havlův popud zrušili valnou část důležitých mocenských zákonů prosazených ODS a ČSSD: například volební, o politických stranách či o České národní bance.

Zejména ODS nesla porážky velmi těžce. "Pražský hrad ovládl už i brněnský hrad, respektive brněnské podhradí," komentoval loni místopředseda ODS Ivan Langer jeden z verdiktů ústavních soudců. A jeho šéf Václav Klaus šel ještě dál: "Myšlenka, že by se Ústavní soud měl stát třetí komorou parlamentu přímo jmenovanou prezidentem, je pro mě naprosto nepřijatelná," prohlásil Klaus. Předseda sněmovny a ODS narážel na to, že ústavní soudce jmenuje - podle konstituce - prezident se souhlasem Senátu.

Jenže Václav Klaus zapomněl doplnit jeden důležitý detail: současnou sestavu ústavních soudců Havlovi "schvalovala" v červenci 1993 sněmovna - Senát tehdy ještě nebyl naplněn. V tu dobu přitom bez souhlasu nejsilnější ODS neproklouzla sněmovnou ani myš.

Václav Klaus nepřipomněl ani to, že třeba předseda Ústavního soudu Zdeněk Kessler zasedal ještě v roce 1992 ve Federálním shromáždění jako poslanec ODS.
Spor o nastupující ústavní soudkyni Elišku Wagnerovou, který včera Václav Havel v Senátu podle očekávání vyhrál, není prvním podobným střetem.

Prezident se dostal v nedávné minulosti do sporu s ODS a ČSSD třeba kvůli jmenování bankovní rady guvernéra centrální banky Zdeňka Tůmy, o jehož výběru se s nikým z opozičněsmluvních stran neporadil. (Že na to má podle ústavy právo, mu v případě guvernéra potvrdil právě Ústavní soud.) Vládu zase Havel před rokem "napínal" svou neochotou jmenovat některé velvyslance, které mu kabinet doporučoval.

Ve "sporu o Wagnerovou" také nešlo přímo o všeobecně váženou soudkyni, mimochodem bývalou členku ODA. Jak zdůrazňovali zástupci ODS, ČSSD, ale i někteří lidé z Koalice, hrálo se hlavně o to, jak moc má hlava státu své personální záměry konzultovat s politickými stranami. Už za rok bude totiž Havlův nástupce stát před ještě složitějším úkolem: funkční období končí většině současných ústavních soudců.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Senioři i děti zaplatí ročně méně za léky. Senát na to Ludvíkovi kývl

Starším lidem a rodinám s malými dětmi se finančně uleví. Ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík v Senátu obhájil návrh zákona, který lidem nad 65 let a dětem...  celý článek

Volební lídr ČSSD, ministr zahraničí Lubomír Zaorálek, a ministryně práce a...
Kdo nechce lidem platit slušnou mzdu, je darebák, prohlásil Zaorálek

Práce má motivovat, kdo to myslí vážně, měl by nás podpořit, hájil ministr zahraničí a volební lídr ČSSD Lubomír Zaorálek plán znovu navýšit minimální mzdu. A...  celý článek

Ivana Zemanová oznámila na tiskové konferenci strany SPO, že má její manžel...
Zeman může kandidovat na Hrad, nasbírali mu 59 263 podpisů občanů

Prezident Miloš Zeman je druhým kandidátem na post příští hlavy státu, jemuž se už podařilo nasbírat potřebný počet podpisů občanů, aby mohl svůj post...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.