"Sama se přikláním k přímé volbě prezidenta. A v sociální demokracii nejsem sama," řekla poslankyně ČSSD Jitka Kupčová. Aby ústavní zákon nabyl platnosti, musí pro něj Čtyřkoalice získat ještě 82 poslanců a osm senátorů z jiných stran.
Proč přímá volba hlavy státu? "Prezident takto dostane přímý mandát od voličů, jeho volba pak není výsledkem handlu vedení politických stran," řekl včera předseda lidovců Cyril Svoboda, jeden z autorů návrhu.
Podle průzkumů veřejného mínění většina lidí přímou volbu prezidenta podporuje. Čtyřkoaliční představitelé se také netají tím, že se má stát jedním z jejích taháků v předvolební kampani.
Snaha změnit současný model, kdy prezidenta republiky volí zákonodárci, vyhovuje i Václavu Havlovi. "Prezident se domnívá, že přímá volba by vytvořila daleko větší prostor pro občana," prohlásil Havlův mluvčí Ladislav Špaček.
Havel je pro, ODS jasně proti
Václav Havel by měl být podle plánů Čtyřkoalice posledním českým prezidentem, kterého vybral parlament. Ti, co přijdou po něm, už by měli být zvoleni přímo občany.
Jaká je pravděpodobnost, že se to stane?
Myšlenka přímé volby hlavy státu není ve Čtyřkoalici, která s ní nyní opět přichází, žádnou novinkou. Ale dnes už má toto politické uskupení připraven návrh novely ústavy, který by přímou volbu umožnil. Do parlamentu novelu předloží asi na podzim.
"Teď chceme otevřít diskusi, abychom mohli reagovat na případné námitky. Protože nás prezidentské volby už brzy čekají, je potřeba tuhle otázku vyřešit," říká předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda, který je pod návrhem podepsán.
Podle návrhu by se prezident volil dvoukolově, kandidáti by museli nejdříve nashromáždit dvacet tisíc podpisů, a to i v případě, že by je navrhovaly politické strany.
Jednoznačným příznivcem přímé volby je sám prezident Václav Havel, jemuž mandát vyprší v lednu 2003 a už nebude moci podle ústavy kandidovat. "Občané ztrácejí důvěru v politické strany, jak dokazuje stále menší účast ve volbách. Je to prostředek, který by bezpochyby přivítali," řekl včera Havlův mluvčí Ladislav Špaček.
Návrh Čtyřkoalice však nemá v parlamentu jistotu, že uspěje. Musí s ním souhlasit obě komory: nejdřív nejméně 120 poslanců a pak 49 senátorů. ODS bude podle všeho proti.
"Myslíme si, že princip zastupitelské demokracie je správný a že by neměl být devalvován nějakými prvky přímé demokracie, které u nás nejsou tradiční," tvrdí předseda senátorů ODS Mirek Topolánek.
Čtyřkoalice si tedy své spojence bude muset hledat v řadách sociální demokracie i mezi komunisty. "Občanům to dává možnost přímo ovlivnit, kdo bude jejich prezidentem. Proto takovou změnu podpořím," uvedla poslankyně ČSSD Jitka Kupčová. I kdyby se stejně zachovalo všech 73 zbylých poslanců ČSSD, ani tak by to nestačilo. V Senátu to bude mít Čtyřkoalice o poznání lehčí, k jejich 41 hlasům bude shánět už jen osm dalších.
Senátor Topolánek Čtyřkoalici vyčítá, že navrhovaná změna ústavy je ryze účelová. Jan Bárta z Ústavu státu a práva dává senátorovi v podstatě za pravdu: "Samo zřízení institutu přímé volby by zase tak velký zásah do ústavy nebyl, ale muselo by se přehodnotit postavení takto zvoleného prezidenta. Někdo by totiž mohl říci, že přímo zvolený prezident má silnější mandát než ten nepřímo, takže by měl mít i větší pravomoci, a to by pak už znamenalo velké změny v ústavě."
