Václav Havel, portrét od Herberta Slavíka

Václav Havel, portrét od Herberta Slavíka | foto: Herbert Slavík

„Havlologové“ plní badatelny. Luští bílá místa exprezidentova života

  • 350
První český prezident Václav Havel zemřel před třemi lety. Vyšla o něm spousta knih, části Havlova života však zůstávají zahaleny tajemstvím. Badatelny archivů proto zaplnili „havlologové“. Zajímá je, co dělal slavný dramatik v šedesátých letech nebo jak vypadaly jeho první roky na Hradě.

Regály knihkupectví budí dojem, že o Václavu Havlovi se už ví úplně všechno. Jen letos, u příležitosti pětadvacátého výročí Listopadu, o něm vyšlo několik tlustých knih. Přesto má „havlologie“ - vědní obor o bývalém prezidentovi - ještě hodně co objevovat.

„Myslím si, že na Hradě ještě zůstává mnoho cenných dokumentů. K některým z nich jsem se dostal trochu pokoutně, ale neviděl jsem je v úplnosti. Jde hlavně o zápisy z politických porad v prvním období, v letech 1990 až 1992. Nevím však, do jaké míry se archivovaly,“ říká novinář Daniel Kaiser, který letos vydal životopisnou knihu Václav Havel - prezident.

Druhým obdobím Havlova života, které je poměrně málo popsané, jsou podle znalců šedesátá léta. To už byl uznávaným dramatikem, ale ještě ne sledovaným disidentem.

„Nemám to teď utříděné, ale myslím si, že hodně neprobádaná je třeba ještě Havlova první cesta do Spojených států v šedesátých letech. Pak také jeho poprezidentské období,“ dodává Anna Freimanová z Knihovny Václava Havla.

Bádání o Václavu Havlovi začalo necelý půlrok po exprezidentově smrti velkou konferencí Akademie věd nazvanou Václav Havel v soudobých dějinách. Prezidenta a disidenta tam historici v referátech probírali ze všech stran: mluvili o filozofii, která ho inspirovala, o tom, jak prožil rok 1968, rozebírali téma komunismu v Havlových projevech.

Česko ohrne nohavice

Václava Havla si ve čtvrtek připomenou lidé v celé zemi. Například Brnem projde průvod se svíčkami, jeho účastníci budou mít havlovsky ohrnuté nohavice. Sejdou se v šest večer na Komenského náměstí.

Akce se možná změní i v demonstraci proti dnešnímu prezidentovi Miloši Zemanovi. „Letos je nostalgie po Havlovi větší i kvůli posledním událostem na Hradě,“ vzkázali pořadatelé.

Organizátor akce Ondřej Puczok by také rád prosadil 5. říjen, den Havlova narození, mezi významné dny v kalendáři. Podporu politiků však zatím vyjednanou nemá.

Přednášky z konference však zůstaly dodnes nezpracované. „Plánovali jsme, že tomu věnujeme jedno číslo časopisu Soudobé dějiny, ale ještě na to nepřišla řada,“ říká ředitel Ústavu soudobých dějin Akademie věd Oldřich Tůma. Podle něj jsou však z mezidobí nejdůležitější dva „havlologické výstupy“.

Granty na Havla

„Kolega Jiří Suk vydal dvě knížky, které se zaobírají Václavem Havlem. Jednu loni a jednu letos. Ta první se jmenuje Politika jako absurdní drama - Václav Havel 1975 až 1990. Druhá je drobnější práce a zabývá se vztahem, spory a spoluprací Havla už jako prezidenta s Federálním shromážděním,“ doplnil Tůma. V lednu se chce Suk věnovat trochu příbuznému tématu, na které dostal dokonce tříletý grant.

„Původně jsme zamýšleli požádat o grant přímo na práci o Havlovi, ale nakonec se grant jmenuje Československý disent jako duchovní, kulturní a politický fenomén v čase normalizace a transformace. Havel tam bude zahrnut jako součást disentu. Výsledkem budou dvě publikace,“ uvedl Suk.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video